Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vraždy, žhářství a násilí. Na teroru Rohingů se podíleli i barmští vojáci, tvrdí zadržení novináři

Vraždy, žhářství a násilí. Na teroru Rohingů se podíleli i barmští vojáci, tvrdí zadržení novináři

Pátrání po tom, kdo zabil deset vesničanů v barmském Arakanském státu přivedlo barmské novináře Ťjo Sou Ua a Wa Loneho, kteří pracovali pro Reuters, do vězení. Jsou obviněni z vyzrazení státního tajemství. Vše totiž ukazuje na barmskou armádu a jí organizovaný teror. Reuters včera zveřejnila jejich zprávu.

Barmští vojáci a vesničané buddhistického vyznání se zřejmě podíleli na vraždě deseti civilistů, muslimů z menšiny Rohingů, ve vesnici Inn Din v barmském Arakanském státě. Vládní vojáci navíc páchali další násilí na členech této muslimské menšiny ve většinově buddhistické zemi a vypalovali jejich domy. Vyplývá to z reportáže, kterou včera zveřejnila agentura Reuters. Agentura její zveřejnění dlouho odkládala proto, že dva žurnalisty, kteří na ní pracovali, zatkla loni v prosinci barmská police. Novináři Ťjo Sou U a Wa Lone jsou obviněni z vyzrazení státního tajemství a hrozí jim až 14 let vězení. Sešli se totiž s barmskými policisty a zřejmě se od nich pokoušeli získat další informace o vraždách, ke kterým došlo loni na podzim a které popisuje jejich reportáž.

Šéfredaktor Reuters Stephen J. Adler uvedl, že za nejdůležitější považuje bezpečnost obou novinářů, ale že se nakonec rozhodl reportáž zveřejnit, protože je to „ve veřejném zájmu.“ Jinak řečeno, původně Reuters reportáž nezveřejnila, protože se agentura obávala, že tím vyvolá ještě větší tlak úřadů na oba novináře. Když se ale situace zatčených novinářů nezlepšovala a soud je na začátku tohoto měsíce dokonce odmítl propustit na svobodu na kauci, článek se rozhodla publikovat. Podle serveru BBC tím chce agentura přitáhnout pozornost svět k osudu obou novinářů a tím zvýšit tlak na barmskou vládu, aby je propustila. Zveřejnění reportáže je podle BBC „kalkulovaným rizikem.“ Výsledek publikování reportáže totiž může být i opačný a vést naopak k vyššímu pro vězněné novináře.

Mluvčí barmské vlády Zaw Htay osud obou novinářů nekomentoval, ale řekl americké televizní stanici CNN, že pokud jeho vláda bude mít „silné a hodnověrné přímé důkazy,“ zasáhne proti těm, kteří spáchali vraždy popisované v reportáži. „Nepopíráme obvinění z porušování lidských práv,“ uvedl Zaw Htay. Zároveň ale zdůraznil, že operace v Arakanském státě je zaměřena proti teroristům, islamistickým skupinám bojujícím proti barmské vládě. Barmští představitelé včetně nositelky Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij popírají obvinění z etnických čistek vůči Rohingům o kterých mluví představitelé OSN i nevládní organizace.

„Mezinárodní společenství potřebuje pochopit, kdo jako první provedl teroristický útok. Co by říkala média, pokud by se podobné útoky odehrály v evropských zemích, ve Spojených státech, v Londýně, New Yorku nebo Washingtonu?,“ položil si řečnickou otázku mluvčí barmské vlády Zaw Htay. Zaw Htay tím narážel na to, že na podzim minulého roku zaútočili rohingští muslimští povstalci na barmské policejní stanice a zabili dvanáct policistů. Armáda poté zahájila proti Rohingům odvetné operace, které provázelo vraždění, znásilňování a vypalování vesnic. Stovky tisíc Rohingů utekli před násilím do sousedního Bangladéše. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raád Husajn loni označil akce barmské armády a policie za ,,ukázkovou etnickou čistku."

Muslimští Rohingové tvoří většinu obyvatel barmského Arakanského státu (Barma se oficiálně skládá ze sedmi států a dalších 14 oblastí) v jinak většinově buddhistické Barmě známé také pod jejím nynějším oficiálním názvem Myanmar. V Barmě jsou Rohigové oficiálně považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a v roce 1982 byla většina z nich zbavena tehdy vládnoucí barmskou vojenskou juntou občanských práv. A to i přes to, že Rohingové žijí v Barmě už několik generací. První muslimové se na toto území přistěhovali patrně v patnáctém století a pojmenování Rohingové je známo z historických záznamů z osmnáctého století.

Rohingové v minulém století několikrát neúspěšně bojovali proti barmské armádě a výsledkem byly stovky tisíc uprchlíků v sousedním Bangladéši i dalších zemích – například Saúdské Arábii, Pákistánu či Malajsii. Násilnosti v letech 2012 a 2013, na kterých se na straně většinových buddhistů zřejmě podílela i armáda, vedly k tomu, že více než 120 tisíc Rohingů skončilo v uprchlických táborech. Další vlna násilí začala loni na podzim a trvá dodnes. Uvádí se, že do sousedního Bangladéše uprchlo od té doby téměř 700 tisíc Rohingů. Není jasné, kolik Rohingů žilo v posledních letech v Arakanském státě v Barmě. Údaje kolísají od více než 700 tisíc osob po 1,1 milionu lidí. Poslední sčítání lidu proběhlo v Barmě v roce 2014 ale nebylo při něm možné uvádět rohingskou národnost.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek