Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Východní Evropa včetně Česka se stále více snaží přilákat čínské investice, může se to ale vymstít

Východní Evropa včetně Česka se stále více snaží přilákat čínské investice, může se to ale vymstít

Východoevropské země od Polska, přes Česko, Slovensko, Maďarsko až po balkánské země včetně Srbska se div nepředhánějí, aby k sobě nalákaly investory z Číny. V některých případech se tak snaží vykrýt černé díry po společnostech ze Spojených států, jejichž investice v regionu čím dál víc ochabují. Snahy východní Evropy přilákat čínské peníze si všiml americký server Bloomberg, podle kterého je to částečně důsledek izolacionistické politiky prezidenta Donalda Trumpa. Příklon k Číně však pro východoevropské země nemusí být výhra.

V článku s titulkem „Čínská nová hedvábná stezka proniká na americký trávník ve východní Evropě“ si Bloomberg všímá i stále užších vztahů Pekingu s Českou republikou a loňské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. O čínské investice však bojují i další země, včetně Slovenska.

„Chtěl bych, aby Číňané pomohli a zaměstnali co nejvíce našich občanů,“ říká starosta východoslovenské obce Veľká Ida Július Beluscsák. Místní ocelářský závod už 17 let provozuje americká US Steel Corporation, v současnosti však probíhají jednání o jeho prodeji hongkongské firmě Hesteel. Současný majitel prý ve velkém znečišťuje ovzduší a starosta doufá, že Hesteel investuje do technologií, které budou k prostředí šetrnější. 

Aktivity hongkongské společnosti ve Veľké Idě nekončí – snaží se o převzetí závodu US Steel v Košicích a před rokem koupila i továrnu v Srbsku, kde by čínské investice také rádi přivítali. „Někdy to trvá, než se Číňané rozhodnou, jakmile to ale udělají, rychlost realizace je fascinující,“ říká srbský ministr zahraničí Ivan Mrkić, který očekává, že z Číny přitečou investice ve výši desítek milionů eur a chce, aby Srbsko nezaspalo a bylo dobře připraveno.

Právě východoevropské ocelářské závody a továrny na výrobu součástek do automobilů byly na amerických penězích do určité míry dlouhou dobu závislé. Investice ze Spojených států jsou ale na ústupu, a východní Evropa tak stále víc šilhá po příležitostech z Číny. Jde ale o oboustranně výhodný obchod – Peking totiž východoevropské země vnímá hlavně jako vstupní bránu do celé Evropy a důležitou součást pro vybudování nové hedvábné stezky.

Očekávání východní Evropy jsou nerealistická

Jak píše Bloomberg, některé státy Západu jsou z nového spojení mezi východní Evropou a Čínou nervózní. Mnoho z nich se totiž prý obává, že se Peking snaží mezi zakladatelské státy Evropské unie a nové členy převážně z řad bývalých komunistických zemí vrazit klín a získat tak větší politický vliv. V této souvislosti si Bloomberg všímá snahy prezidenta Miloše Zemana posílit vztahy s Čínou, nebo postoje Polska, které je s Bruselem ve sporu kvůli fungování právního státu.

Podle bývalého prvního tajemníka britské ambasády v Pekingu a nynějšího spolupracovníka think-tanku Chatham House Kerryho Browna se ale takové odcizování od Západu východoevropským zemím nemusí vyplatit. Čínské přímé zahraniční investice v regionu jsou totiž v porovnání s těmi ze Spojených států a Evropské unie stále nic.

„Východoevropská očekávání jsou vysoká a divil bych se, kdyby to nebyl velký problém,“ říká Brown. „Číňané tu nejsou pro to, aby zde rozdělili pomoc a peníze. Je zde velké očekávání, že je Čína charitativní organizace. Nemyslím si, že je to příliš realistické,“ dodává.

Obchodní dohody mezi Čínou a východní Evropou však stále přibývá. Čínští investoři se zajímají o závod na výrobu LED osvětlení nebo uhelný důl v Polsku, stejně jako například o modernizaci vysokorychlostní železnice spojující Budapešť s Bělehradem. Maďarská vláda navíc v květnu podepsala smlouvu s čínským výrobcem automobilových součástek Bohong Group. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek