Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vysvědčení pro českou demokracii: máme problém se svobodou médií, migrace je municí nacionalistů

Vysvědčení pro českou demokracii: máme problém se svobodou médií, migrace je municí nacionalistů

Od roku 1975 se počet demokratických zemí více než zdvojnásobil – zatímco před 42 lety jich bylo jen 46 (30 %), dnes jich na světové mapě najdeme celkem 132 (68 %). Šíření demokracie se však za poslední desetiletí zpomalilo, největší hrozbu představuje sílící populismus, nerovnost ve společnosti a imigrace. Vyplývá to ze studie s názvem Globální stav demokracie, kterou vydal Mezinárodní institut pro demokracii a volební asistenci (IDEA). Zpráva přitom v hodnocení demokracie ve světě nezapomíná ani na Česko.

Dokument mimo jiné uvádí, že „v zemích, jako je Ázerbájdžán, Česko, Maďarsko, Polsko, Rusko a Slovensko, dochází k omezení nezávislých organizací, svobodných médií a svobody projevu“. Kvůli omezené nezávislosti médií přitom není Česko na pranýři poprvé.

Například podle dubnové zprávy nevládní organizace Reportéři bez hranic si Česko v hodnocení svobody médií pohoršilo, a to zejména kvůli oligarchům snažícím se prostřednictvím nákupu médií upevnit svůj vliv. Jako příklad přitom organizace uvedla šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který skrze Agrofert vlastnil dva vlivné deníky – Mladou frontu DNES a Lidové noviny.

Hodnocení svobody médií však představuje jen malou část nové studie, která popisuje komplexní vývoj demokracie ve světě od roku 1975 až do současnosti. Autoři zprávy, kteří zkoumali 155 států, se v jedné z kapitol zaměřili také na migraci a otázku multikulturalismu a jejich dopad na demokratický vývoj v některých zemích.

„Migrace je kontroverzní téma, které pro tvůrce politiky v demokratických institucích představuje stěžejní a složité dilema,“ píše se v dokumentu s tím, že se migrace stává stále víc zpolitizovanou oblastí. Příchod běženců podle studie ve společnosti vyvolává nacionalistické cítění, které „je kombinováno s tendencemi politických stran definovat vlastní identitu tím, že přijímají vůči migraci a multikulturalismu tvrdé postoje“. Zpráva v tomto ohledu zmiňuje právě středoevropské země včetně Česka.

„Političtí činitelé – jako je americký prezident Donald Trump – reagují na obavy spojené s migrací navrhováním řešení, jako je stavění zdí a hranic tak, aby udrželi migranty venku, nebo vytvářením uprchlických táborů ve třetích zemích. Některé země, zejména Česko, Maďarsko a Polsko, odmítly přijmout uprchlíky v souladu s kvótami dohodnutými v rámci EU,“ píše se ve zprávě.

Navzdory kritice však středoevropské státy včetně Česka patří mezi země, které nemají s demokracií větší problémy. S fungováním demokratického vládnutí však má potíže třetina ze 155 zkoumaných zemí, kam patří například Čína, Egypt, Rusko nebo Saúdská Arábie. Autoři přitom brali v potaz faktory, jako je zapojení lidí do rozhodovacího procesu, dodržování základních práv, nezávislost soudnictví a správních orgánů nebo míra korupce.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek