Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Vývoj populistům nenahrává, mladí jim můžou dát na frak,“ říká pro INFO.CZ nizozemský politolog

„Vývoj populistům nenahrává, mladí jim můžou dát na frak,“ říká pro INFO.CZ nizozemský politolog

Naděje, která může zachránit Evropu od rozmachu populistických a krajně pravicových stran, spočívá v mladých lidech. Ti se v poslední době víc zajímají o politiku a častěji upřednostňují strany, které odmítají politiky, jako je nizozemský nacionalista a xenofob Geert Wilders. V rozhovoru pro INFO.CZ to uvedl Alexandre Afonso, který působí na univerzitě v nizozemském Leidenu. Popisuje, co stojí za výsledky Wilderse ve volbách a jaké z toho plyne ponaučení pro další letošní klíčová hlasování. Populisté a xenofobové se totiž poohlížejí po bezprecedentním úspěchu i jinde po Evropě.

Ještě několik týdnů před parlamentními volbami se mohlo zdát, že jejich jasným vítězem bude nacionalistický, xenofobní a protievropsky zaměřený politik Geert Wilders. To se ale nakonec nestalo. Čím si to vysvětlujete?

Obecně za to může fakt, že v Nizozemsku existuje velké množství stran, které se můžou dostat do parlamentu. Navíc rozdíly mezi těmito stranami nejsou nijak velké. Co se týče preferencí, nejde říct, že by se některá z nich ostatním nějak výrazně vzdálila. Důležitým momentem posledních týdnů ale bylo především to, že se Wilders odmítl účastnit parlamentní debaty a nechodil ani do televize. Toho využil stávající premiér Mark Rutte a jeho liberálové, kteří zvedli hned několik Wildersových témat, jako je například imigrace a integrace.

Asi dva týdny před volbami Rutte rozeslal občanům dopis, kde mluvil právě o těchto tématech, čímž chtěl přesvědčit voliče, aby namísto Wilderse volili jeho. Podobně se zachovaly i další strany, které v tom viděly svou příležitost.

Velkou roli v rozhodování voličů, komu vhodí hlas, hrálo i to, že od začátku věděli, že s Wildersem žádná strana nepůjde po volbách do koalice. Pokud chcete, aby se vaše téma řešilo na politické úrovni, nemůžete podpořit někoho, s kým nikdo nechce spolupracovat.

K volbám přišel rekordní počet voličů za poslední tři dekády. Stál za tím odpor vůči Wildersovu populismu, xenofobii a rasismu, nebo to bylo kvůli jiným tématům?

Myslím, že odpor vůči Wildersovi sehrál svou úlohu. Z voleb vyšly posíleny strany, které jsou silně proevropské a proimigrantské, jako jsou například levicoví zelení. Řekl bych také, že v Nizozemsku vzrostl počet lidí, kteří se začali zajímat o politiku, a proto se rozhodli jít volit. Platí to hlavně o mladých, kteří mají tendence volit levicové strany, jako jsou zmiňovaní zelení. Z toho se dá vyvodit i to, že tyto strany jsou silně zaměřené proti Wildersovi, takže odpor vůči jeho politice byl určitě jedním z rozhodujících faktorů.

Co dalšího přivedlo lidi do volebních místností?

Byl tu velký rozdíl v tom, jak o nizozemských volbách informovala zahraniční média, která mluvila pouze o Wildersovi, populistech a xenofobii. Je proto možné říct, že vysoká volební účast v Nizozemsku byla způsobena i tím, že Nizozemci cítili tuto odpovědnost.

Dalo by se říct, že se ve volbách hrálo hlavně o nerozhodnuté voliče?

V Nizozemsku je obvyklé, že se vede poměrně krátká předvolební kampaň a je celkem běžné, že voliči takříkajíc pendlují mezi jednotlivými stranami. Přispívá k tomu i volební systém, který má nastaven nízký práh pro vstup do parlamentu. Všechny strany tak bojují se všemi a snaží se krást si navzájem voliče. Podívejte se na nizozemské sociální demokraty (PvdA), kteří byli dlouhodobě dominantní stranou. Z těchto voleb ale vyšli jako jednoznačně poražení. Dá se to vyložit tak, že jejich voliči k nim necítili dostatečnou loajalitu, jako tomu u takovýchto tradičních stran bývá, a přešli právě k zeleným nebo liberálům.

Jaký vzkaz si můžou z výsledků voleb v Nizozemsku odnést zahraniční politici v zemích, které se také chystají na důležité volby, a v nichž mají poměrně velkou šanci zvítězit populisté? Mám na mysli prezidentské volby ve Francii nebo parlamentní volby v Německu.

To je těžké říct, zvlášť pokud se zahraniční média soustředila především na jediného politika, kterým byl Geert Wilders, a o ostatní se tolik nezajímali. Myslím si ale, že možný vzkaz by mohl znít tak, že posilování populistických stran není nezvratitelné. To byl ostatně vzkaz, který přinesly i rakouské prezidentské volby, a Nizozemci se k tomu přidali. Doufejme proto, že to zopakují i Francouzi. Podle všeho to vypadá, že ano, protože Marine Le Penová bude pravděpodobně nakonec poražena.

Takže nesouhlasíte s tím, že se v Evropě budeme muset poprat s fenoménem, který v USA odstartoval Donald Trump?

Američané sice říkají „Trump je všude“, ale myslím, že v tomto nemají pravdu. A to z několika důvodů. Populisté a populistické strany tu byly dávno před tím - ostatně Nizozemsko je toho důkazem. Je také důkazem toho, že debata o islamismu není vůbec nová. Vzpomeňte si na nizozemského premiéra Pima Fortuyna, který byl za své protiislámské postoje zavražděn.

Navíc v Americe mohou populisté uspět o něco snadněji, protože jim k tomu nahrává volební systém. Americký prezident musí ve volbách získat 51 % hlasů (v USA rozhoduje počet volitelů, které si kandidáti připisují za vítězství v jednotlivých státech - pozn. redakce), a tím si zajistí obrovskou moc. V evropských zemích to takto nefunguje, tady se o moc musíte dělit. Kdyby v Nizozemsku Wilders opravdu vyhrál a někdo by s ním chtěl vstoupit do koalice, tak by Wilders musel dělat kompromisy a v řadě oblastí ustoupit. Jsem proto přesvědčen, že Trump v USA a brexit ve Velké Británii, který byl také do značné míry o populismu, byly v globálním měřítku spíše výjimkami, než že by se jednalo o nějaký nový model či fenomén.

Na druhou stranu Wilders v letošních volbách ve srovnání s předchozími volbami posílil a odhady něco podobného předpovídají i Marine Le Penové ve Francii.

Ano, to je pravda, ale nemyslím si, že to bude stačit k tomu, abychom mohli říct, že tu v brzké budoucnosti budou tyto strany nebo jedinci vládnout. A jak už jsem říkal, zdá se, že se o politiku začíná zajímat více mladých lidí. To je pozitivní, protože tito lidé ve většině případů populisty odmítají. Ve zkratce by šlo říct, že demografický vývoj populistům vůbec nenahrává, naopak dostávají od něj na frak.

Mluvil jste o tom, že zahraniční média se zajímají pouze o Geerta Wilderse a další nizozemské strany přehlížely. Proč tomu tak je?

Geert Wilders je v zahraničí víc vidět i proto, že tam často vystupuje. Takto vyjel například do Austrálie nebo Spojených států. Je to součást jeho image, na které systematicky pracuje. V Nizozemsku si takovou pozornost zdaleka nezískává. A je to paradox zejména u politika, který si zakládá na nacionalistickém cítění. Jeho slogan v letošních volbách zněl: Ať je Nizozemsko opět naše! Další věc je, že většinu peněz na provoz jeho strany, která je postavena pouze na něm, získává ze zahraničí. Řekl bych proto, že za hranicemi Nizozemska je brán pomalu jako mezinárodní rocková hvězda, ale doma je to marginální politik. Je sice tím, kdo nastoluje politickou agendu, ale v žádném případě se nepodílí na tvorbě politiky.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek