Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzpoura zahraničních bojovníků v Islámském státu. Nechce se jim bojovat

Vzpoura zahraničních bojovníků v Islámském státu. Nechce se jim bojovat

Belgického bojovníka bolela záda, Kosovce hlava, a nemohou tak do boje. Francouz zase tvrdil, že musí z Iráku pryč, aby prý spáchal teroristický útok doma. Někteří se nechávají poslat do Sýrie, jiní prostě odmítají bojovat. Dokumenty, které našly minulý měsíc irácké síly po převzetí základny ovládané do té doby takzvaným Islámským státem poblíž Mosulu, odhalují „problémové" bojovníky z Evropy.

V době vrcholu moci tak zvaného Islámského státu nabírali radikálové do svých řad tisíce rekrutů měsíčně. Na iráckém území tak působili mezi islamistickými vojáky i cizinci z desítek zemí. Postupně se pro ně ale působení ve skupinách bojovníků začalo stávat méně atraktivní a ztráceli zápal do boje.

Radikálové jsou nyní v obležení v západní části Mosulu, kdysi hlavního centra Islámského státu a samozvaného chalífátu. Odchody vojáků proto nyní vyvolávají obavy v Evropě z toho, aby bojovníci nezamířili opět domů, píše The Washington Post.


14 typů problémových bojovníků

„Nechce bojovat, chce se vrátit domů do Francie," popisuje nalezený dokument případ vojáka,  čtyřiadvacetiletého Francouze alžírského původu. „Tvrdí, že jeho vůle je stát se mučedníkem ve Francii. Říká, že je nemocný, ale nemá lékařskou zprávu," dodává dokument ze složky nalezené po vůdcích radikálů. Kosovští bojovníci zase podle záznamů chtěli přesunout do Sýrie. Jeden z nich si stěžuje na bolest hlavy.

Francouzi se ale k Islámskému státu ve srovnání s ostatními Evropskými státy přidávali vůbec nejčastěji. Tamní vláda ale od poloviny loňského roku monitoruje méně lidí, kteří by cestovali z Francie do ohnisek konfliktů, tedy Sýrie nebo Iráku. Podle jejích odhadů působí v tamních jednotkách nyní zhruba 700 bojovníků, z toho skoro tři stovky žen a několik mladistvých. 

Z Evropy pak celkem k radikálům odešlo bojovat na čtyři tisíce lidí. Asi třetina z nich se vrátila domů, tvrdí Mezinárodní středisko pro boj s terorismem se sídlem v Haagu. Asi u 14 procent radikálů bylo potvrzeno úmrtí. Ostatní na frontě zatím nejspíš zůstávají.

„Říká se, že právě oni jsou nejvíce motivovaní. Ale existuje spousta zahraničních bojovníků, kteří odešli do bojů a zjistili, že to není ta zkušenost, kterou si představovali. Mysleli si, že to bude velké dobrodružství," cituje Washington Post Aymenna Tamimiho, analytika, který se na militantní skupiny specializuje.

„Tito zahraniční bojovníci bývají nejzuřivější vojáci, se kterými jsme kdy bojovali," říká irácký velitel, který dokumenty objevil. „Když ale odmítnou bojovat, znamená to, že si uvědomili, že tato organizace je falešný islám a ne ten, kvůli kterému přišli," dodává Tamimi.

Mnoho z nich se ale díky otevřeným hranicím v Evropě může kdykoli vrátit a zinscenovat útok na území Evropy, varuje Edwin Bakker z Mezinárodního centra pro boj s terorismem a profesor leidenské univerzity. „Varování před 'tsunami' islamistických bojovníků jsou ale přehnaná," dodává Bakker. Zároveň by ale Evropa neměla podceňovat vysoké počty mužů, kteří na Blízký Východ bojovat odešli.

Věk, původ a počet otrokyň

Radikálové si zřejmě vedou pečlivé záznamy o svých bojovnících. Než irácké jednotky obsadili jejich administrativní sídlo poblíž Mosulu, islamisté těsně předtím stihli řadu dokumentů zničit, spálit a odstranit údaje z počítačů. 

Nalezené dokumenty obsahují i evidenci vojáků. Právě ty obsahují vedle jejich věku, krevní skupiny či počtu žen, dětí a otrokyň také informace o zemi původu bojovníka. Našli se i přiložené fotografie a ačkoli jsou Iráčané přesvědčeni o jejich pravosti, totožnost přesto není možné ověřit. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek