Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Wall Street dala na americké volby rekordní částku. Věří, že si miliardami zajistila vliv na Trumpa

Wall Street dala na americké volby rekordní částku. Věří, že si miliardami zajistila vliv na Trumpa

Rekordní částku utratily finanční společnosti z Wall Street ve spojitosti s loňskými prezidentskými volbami. Na podporu jednotlivých kandidátů a lobbing vynaložily v přepočtu asi 50 miliard korun. Samozřejmě, že to nečiní jen z dobré vůle – teď si slibují, že za svoje peníze dosáhnou deregulace finančního sektoru.

Málokdo na Wall Street před volbami věřil, že Donald Trump v listopadovém prezidentském klání vyhraje. Jeho triumf ale nakonec mnohé potěšil – trhy na něj reagovaly překvapivě pozitivně a zažily obrat k lepšímu. Úspěch republikánského kandidáta přinesl taky větší naději na uvolnění pravidel pro obchodování.

I proto vynaložily banky a další společnosti rekordní sumu na podporu kandidátů v loňských volbách. Kromě hlasování o nové hlavě státu proběhly i volby do obou komor Kongresu. Wall Street utratila během let 2015-2016 dvě miliardy dolarů, čímž zhruba o čtvrtinu zvýšila maximum z let 2007-2008. Příspěvky zvoleným poslancům a senátorům, které cílily do řad republikánů i demokratů, teď otevírají výrazný prostor pro následný lobbing.

„Celý státní aparát pracuje na denní bázi v prostředí zaplaveném miliony dolarů z Wall Street. Finanční sektor musí v některých oblastech bojovat za své zájmy tvrději než dřív, jelikož se zvýšila veřejná kontrola,“ zdůvodňuje pro list The Financial Times nárůst sponzorství Lisa Donnerová, výkonná ředitelka organizace Americans for Financial Reform.

Finanční sektor dlouhodobě patří k největším sponzorům volebních kampaní. V té loňské se činily hlavně banky Wells Fargo, Citigroup a Goldman Sachs. Z politiků obdrželi nejvíc peněz republikánští senátoři Marco Rubio z Floridy (v přepočtu asi 216 milionů korun) and Ted Cruz z Texasu (cca 138 milionů korun). Demokratickému žebříčku vládne současný lídr senátní menšiny Chuck Schumer, který dostal zhruba o 3,5 milionu korun míň než Cruz.

Ačkoli v prvních dvou případech jde o Trumpovy protikandidáty z republikánských primárek, finanční příspěvky zřejmě nebudou nové administrativě komplikovat život. Prezident vesměs souzní s přáním firem na burze. Už například nařídil přezkoumat tzv. Dodd-Frankův zákon o finančním dohledu, tedy úpravu, která finančníkům vadí dlouhodobě.

Dodd-Frankův zákon přijali zákonodárci v roce 2010 na základě zkušeností z finanční krize. Zákon stanovil seznam pravidel, která mají zabránit jejímu opakování. Zavedl například nový úřad pro ochranu spotřebitelů před úvěrovými dravci a vyzval k provádění ročních zátěžových testů bank, které se označují jako příliš velké, než aby mohly padnout.

V dubnu mělo navíc vstoupit v platnost pravidlo ministerstva práce o poradní činnosti vydané Obamovou administrativou. To požaduje, aby makléři vykonávali svoji činnost v nejlepším zájmu klientů. Trump rozhodl o odkladu jeho platnosti o 180 dní.

Podle Donnerové však není velké zapojení Wall Street v zájmu voličů. „Skončí to výsledky, pro které lidé nehlasovali. Nebude svobodná politická rozprava, ale jen ta zaplavená hotovostí z finančního sektoru, který má své úzké zájmy,“ obává se.

Že se Wall Street vklad do voleb skutečně vyplatil, dokazují výsledky firem. Od Trumpova zvolení vydělali investoři už více než 3 biliony dolarů (v přepočtu asi 75 bilionů korun).

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek