Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z Mnichova zmizely mešity. Muslimům nikdo nedá pronájem, musí se modlit v kostelech a hospodách

Z Mnichova zmizely mešity. Muslimům nikdo nedá pronájem, musí se modlit v kostelech a hospodách

V květnu, kdy liberální muslimské komunitě úřady v německém Mnichově uzavřely poslední mešitu v centru města, byli místní muslimové postaveni před složitou otázku: kde najdou místo, aby se mohli sdružovat k pravidelným modlitbám? Sehnat prostory, kde by mohla být mešita, je totiž v současné době vyhrocené teroristickými útoky a migrací téměř nadlidský úkol. Muslimové se tak chodí modlit do vskutku netradičních míst, jako jsou kostely, divadla nebo starší hospody – jedině tady našli lidi, kteří jsou ochotní jim podat pomocnou ruku. Jde však o dočasné řešení. Vedení muslimských komunit i někteří politici přitom varují, že přítomnost liberálních mešit je jediný způsob, jak zabránit radikalizaci muslimů. Informovala o tom CNN.

Ještě začátkem roku byla mešita v sídle Mnichovského islámského fóra (organizace založena v roce 2014 k šíření moderní evropské formy islámu, pozn. red.) plná lidí, dnes zeje prázdnotou. Úřady ji nechaly na jaře zavřít, právě kvůli obrovskému zájmu muslimů. Kvůli přelidnění totiž údajně docházelo k porušování požárních předpisů.

„Lidé se modlili venku na ulici,“ vzpomíná 27letý imám z Mnichova Ahmad Popal. „Zamkli jsme dveře, ale vlezli dovnitř okny,“ říká Popal o velkém zájmu, kterému se liberální mešita dlouhou dobu těšila.

Kvůli jejímu zavření v květnu letošního roku však mnichovští muslimové jen marně hledají místo, kde by se mohli věnovat pravidelným modlitbám. V centru města se už totiž žádná další otevřená mešita nenachází. Pět dalších bylo uzavřeno jen o pár měsíců dřív – buď kvůli nadměrnému počtu návštěvníků, nebo proto, že nájemníkům odmítli majitelé objektů obnovit smlouvy.

„Pro nás muslimy je mešita místem, kde se scházíme, místem, kde se učíme, místem, kde nalézáme vnitřní klid. Když nemáme mešitu, přijdeme i o toto místo,“ vysvětluje důležitost mešit pro muslimy mladý imám.

Nedostatek mešit je znát hlavně každý pátek, kdy jsou muslimové zvyklí sejít se k modlitbám v době oběda. Pro ty, kteří ale studují nebo pracují v centru, je cesta za otevřenými mešitami na okraji města téměř nemožná. Většina mešit, které v Mnichově zůstaly, jsou navíc malé a spojené s určitou kulturní nebo etnickou příslušností. Muslimové se v nich obvykle modlí v rodném jazyce.

Popal se proto snaží najít nové místo, kde by mohl liberální mešitu založit, zatím ale neúspěšně. Jak tvrdí, když „lidé slyší slovo mešita“, okamžitě odmítnou. „Lidé s tím nechtějí mít nic společného,“ vysvětluje. Muslimové z Mnichovského islámského fóra jsou i v současném sídle terčem častých projevů nenávisti. „Házeli na budovu vejce a do schránky nám strčili vepřové maso,“ říká člen výboru, který fórum vede, Erkan Inan. 

Když byla jejich mešita v květnu zavřená, snažili se Popal s Inanem na problém upozornit a svolali další páteční modlitbu před městkou radnici na centrální mnichovské náměstí Marienplatz. Nápad se však nesetkal s všeobecným nadšením, především pak ze strany pravicových skupin.

„Dostával jsem vyhrůžky namířené proti mojí rodině, proti mně i komunitě,“ říká Popal. „Vyhrožovali, že po nás budou házet vepřové maso, moč i krev,“ říká imám s tím, že jeho cílem nebylo nikoho provokovat. „Jen jsem chtěl upozornit na problém, kterému čelíme,“ vysvětluje.

Když se o jejich situaci doslechl kněz nedalekého jezuitského kostela Karl Kern, nabídl jim místnost, kde by se mohli shromažďovat k modlení. Zároveň jim tak i vyslal vzkaz, že jsou muslimové v jeho městě vítaní. Ke kroku kněze se postupně přidali zástupci dalších kostelů, ale i divadel a dalších kulturních institucí. Popal a Inan jsou za vlnu solidarity vděční, jsou si ale vědomi, že nejde o trvalé řešení.

Mnichov je město, kde situace muslimů není snadná. Jde o velmi politicky konzervativní místo se silnou křesťanskou tradicí – jen v centru Mnichova stojí 13 kostelů. Od začátku roku 2015 sem přitom přijelo víc než 160 tisíc žadatelů o azyl, převážně z muslimských zemí. Přestože je zde problém s nedostatkem mešit nejpalčivější, nejde o jediné německé město, kde muslimům ubývají místa k modlení.

„Mnoho lidí nechce prodat nebo pronajmout svůj majetek muslimům, protože mají strach, že jeho hodnota klesne,“ vysvětluje Aiman Mazyek, předseda Centrální rady muslimů v Německu. Dalším důvodem podle něj může být to, že si lidé řeknou: „Pokud podpořím tuto komunitu, možná tak podpořím extremismus jako takový“, tvrdí Mazyek a dodává, že po 11. září a vzniku Islámského státu se postavení muslimů výrazně zhoršilo. „I v době před 20 lety bylo jednodušší postavit jadernou elektrárnu, než postavit mešitu,“ říká s tím, že dnes je situace mnohem horší.

Jak ale namítá mnichovský radní Marian Offman ze strany CSU, který se spolku liberálních muslimů snaží pomoci najít nové místo pro modlení, právě taková mešita může sehrát důležitou roli v boji proti radikalizaci muslimů. „Když pomůžeme mladým muslimům žit svou víru, hrozba toho, že se zradikalizují, klesne,“ věří Offman. „Takže to hraje roli v prevenci terorismu,“ dodává. S tím souhlasí i Popal.

„Pokud zapomeneme na zdejší mladé muslimy, teroristé jsou připraveni. Budou je shromažďovat, pokud to nebudeme dělat my, protože tito mladí lidí hledají nějaký druh spirituality,“ říká mladý imám, který věří, že se mu podaří dohodnout se soukromým pronajímatelem a mnichovští muslimové budou mít brzy zase kam chodit na společné modlitby.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek