Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z obávaného mafiánského hnízda kulturní perlou. Uznávaný starosta změnil Palermo k nepoznání

Z obávaného mafiánského hnízda kulturní perlou. Uznávaný starosta změnil Palermo k nepoznání

Před čtvrt stoletím bylo Palermo temné město, které sužovala pouliční válka mezi mafií a bezpečnostními složkami. Po setmění se na ulice odvážil jen málokdo, i ve dne se ozývala střelba a výbuchy, když si podsvětí vyřizovalo účty se svými nepřáteli. Mravenčí práce současného starosty ale po víc než dvou desetiletích nese své ovoce.

Leoluca Orlando strávil na postu starosty Palerma sedmnáct let. Pro svůj vstup na politickou scénu si nemohl vybrat složitější období. První mandát si odbyl mezi lety 1985 a 1990, kdy bylo běžné, že spolu s ním v zastupitelstvu zasedali podporovatelé mafie či dokonce sami zástupci gangsterských rodin.

S nástupem devadesátých let začalo napětí eskalovat a sicilská metropole se stala regulérním bojištěm. V květnu 1992 nastražená nálož rozmetala na kousky auto soudce Giovanniho Falconea. Zahynul on, jeho manželka i tříčlenný doprovod, který jej měl chránit. O dva měsíce později zabila bomba dalšího představitele justice, Paola Borsellina s jeho pětičlennou ochrankou.

Bombové útoky spustily odvetná opatření ze strany státu. Do ulic Palerma byla povolána armáda, víc než jeden a půl tisíce vojáků obsadilo prakticky každé nároží v rámci manévrů, jaké neměly obdoby od druhé světové války. Z historického města se rázem stalo bojiště, které dobové titulky v novinách přirovnávaly k Blízkému východu.

O rok později se na post prvního muže Palerma vrátil Orlando a pozvolna se začal pokoušet vrátit městu lesk, kterým se mohlo naposledy pochlubit před dlouhými desetiletími, než jej opanoval organizovaný zločin. Výsledků starosta dosahuje ale až při svém současném mandátu a je na ně patřičně hrdý. Jeho dílo z něj udělalo jednoho z nejznámějších v Itálii a jeho zásluhy o radikální zlepšení situace v hlavním městě Sicílie jsou všeobecně uznávané.

„Připadal jsem si ve svém vlastním městě jako válečný korespondent. Byl jsem předtím v Afghánistánu, na Balkáně, v Iráku, ale nikdy jsem se necítilo tak, jako v Palermu v průběhu těchto let. Pořád jsem si musel hlídat záda. Mafiáni byli všude, na ulicích, v obchodech, v bankách. Jeden by skoro řekl, že by bývalo na místě zavést zákaz vycházení, nebyla totiž jediná kavárna, kde byste se mohli po setmění posadit. Kdykoliv se ozval telefon na mém stole, dostal jsem strach, že zabili dalšího novináře, policistu nebo soudce,“ popisuje někdejší poměry v Palermu Attilio Bolzoni, novinář pracující pro list La Repubblica.

„Vidíte tuto místnost? Je nádherná, že? A není tohle pěkný stůl? Jak se vám líbí tyto židle? Než jsem se stal starostou, tak za tím stolem na těch krásných židlích vysedávali kamarádi mafiánů. Vlastně někteří byli sami gangsteři,“ vzpomíná na webu deníku The Guardian na zlé časy Leoluca Orlando, který hovoří pěti jazyky a má doktorát z práva. V roce 1993 se svou středo-levicovou stranou La Rete s příslibem boje proti zločinu získal ve volbách 75 % hlasů. Stinnou stránkou jeho politického úspěchu je život pod policejní ochranou, které se nezbavil už 25 let.

Město se díky němu skutečně začíná měnit, což je často nesnadný proces. Zatčení, uvěznění a odsouzení mafiánských bossů se ukázalo být jen pouhým prvním krokem. Palermo bylo po desetiletích jejich nadvlády v dezolátním stavu. Ohromná stavební kampaň z časů Cosa Nostry, kdy byly cenné staré vily města zbourány a nahrazeny šedí betonové brutalistní architektury, jež se časem začala rozpadat, nechala na tváři města nesmazatelné stopy.

Za čtvrt století po svržení mafie se podařilo zrekonstruovat 60 % historických budov, jež byly mnohdy v katastrofálním stavu. Z pozemků, které úřady zabavily zločincům, se stávají veřejně prospěšná místa jako hřiště pro postižené děti nebo park smíření nazvaný Zahrada vzpomínek – Giardino della Memoria, kde má každá z obětí Cosa Nostry svou plaketu se jménem. Z budovy, kde se konaly schůze obávaných kmotrů, se stala klubovna skautského oddílu. Jedním ze symbolů revitalizace Palerma se stal přístav La Cala. Tam, kde kdysi po špinavé hladině pluly odpadky, dnes kotví jachty, z pobřeží se stala vyhledávaná promenáda.

Sicilská metropole ještě zdaleka nemá vyhráno. Řadu jejích čtvrtí nadále sužuje chudoba, pracovních míst je nedostatek a mafie z města pochopitelně nezmizela docela, a tak se nadále snaží rozjíždět svůj špinavý byznys. Starostovi Orlandovi se podařilo z Palerma ale opět udělat místo atraktivní pro turisty a navázat na kulturní odkaz těch, kteří kdysi vystavěli na Sicílii přepychové paláce, katedrály a fontány. Jestli se stane Italským městem kultury 2018, ukáže čas. Už teď je ale jasné, že bude za rok hostit prestižní bienále Manifesta, nejprestižnější výstavu soudobého umění v Evropě.