Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za sex s nezletilou zákaz Facebooku. Amerika řeší, jestli patří sociální sítě mezi základní svobody

Za sex s nezletilou zákaz Facebooku. Amerika řeší, jestli patří sociální sítě mezi základní svobody

Má vláda právo zakázat sexuálním delikventům používat Facebook? Odpověď na tuto otázku teď hledá Nejvyšší soud v USA. Na něj se obrátil muž, který si po odpykání trestu účet navzdory zákonům Severní Karolíny založil. Podle něj stát zákazem porušil první dodatek americké ústavy.

Lester Packingham měl v roce 2002, když mu bylo 21 let, sex s tehdy 13letou dívkou. Tvrdil, že s ní chodil, a hájil se tím, že nevěděl, kolik jí ve skutečnosti je.

Během sedmi let, které strávil za mřížemi, se svět proměnil. Rozšířil se internet a s koncem první dekády nového století lidé začali objevovat kouzlo sociálních sítí. Packingham nechtěl zůstat pozadu a v roce 2010 si založil účet na Facebooku.

Vražda, která změnila zákony

Měl ale smůlu, že byl v Severní Karolíně. Ve státě, kde už tou dobou dva roky platil zákon zakazující sexuálním delikventům používat sociální sítě.

Zdánlivě absurdní nařízení vychází z 23 let starého případu vraždy sedmileté holčičky Megan Kankové. Napříč USA začaly vlády přijímat zákony, které měly podobným tragédiím zabránit. Mnoho států zakázalo odsouzeným násilníkům pohyb v okolí škol, parků nebo dětských hřišť. Nejdále v tom zašla právě Severní Karolína. Ta v roce 2008 rozhodla, že nařízení rozšíří i do virtuálního prostředí.

Právě na to doplatil Packingham. S podmínkou, kterou za svůj prohřešek dostal, se ale nesmířil a obrátil se na federální Nejvyšší soud. Ten nyní začal s výslechy. Řeší, jestli je zákon v pořádku, nebo skutečně porušuje ústavu, jak tvrdí muž.

„Zákon nespravedlivě zakazuje jednání, které s jeho preventivní funkcí nesouvisí,“ domnívá se Packingham, který říká, že na něj zákaz dopadá i přesto, že na sociální síti nekontaktoval žádné dítě. Naráží tím na argument státu, že je zákon zásadní kvůli ochraně nezletilých.

„Sociální sítě se staly nezbytným komunikačním nástrojem a odstavovat od něj někoho je srovnatelné se zákazem komunikace jako takové,“ dodává a odvolává se na první dodatek americké ústavy zaručující svobodu projevu.

Facebook jako riziko

Podle dosavadního průběhu líčení to vypadá, že Nejvyšší soud se přiklání spíše k jeho argumentům. Soudkyně Elena Kaganová potvrdila, že sociální sítě jsou momentálně velice důležitou součástí amerického prostředí. Podle její kolegyně Ruth Bader Ginsburgové by zákaz navíc odstřihl sexuální delikventy od velké části informačního trhu.

„Tento zákon se uplatňuje bez rozdílu i na lidi, kteří byli odsouzeni pro znásilnění. Lze z toho snad vyvodit závěr, že každý násilník využívá internet k tomu, aby na něm lákal děti?“ ptá se další soudkyně Sonia Sotomayorová.

Náměstek ministra spravedlnosti Severní Karolíny Robert C. Montgomery však tvrdí, že sociální sítě umožňují násilníkům shromažďovat informace o jejich potenciálních obětech. Bez nich jsou podle něj mnohem méně nebezpeční.

„Máme statistiky, že u 82 procent online zločinů spáchaných na dětech, útočníci využívali sociální sítě k tomu, aby zjistili, co mají oběti rády a co ne,“ tvrdí.

Data skutečně ukazují, že sociální sítě násilníkům daly více možností ke kontaktu s oběťmi. Národní centrum pro pohřešované a zneužívané děti v roce 2006 zjistilo, že 13 procent nezletilých uživatelů internetu čelilo nechtěné sexuální pozornosti. Podle studie publikované o čtyři roky později v časopise The Journal of Adolescent Health jejich počet narůstal. Doba přitom odpovídá zvýšení popularity Facebooku ve společnosti.

První dodatek není svatý

Ačkoli se Nejvyšší soud zatím staví k zákonu spíše skepticky, v minulosti už první dodatek kvůli ochraně dětí omezil. Z jeho působnosti vyňal například dětskou pornografii.

Montgomery pak připomněl ještě jeden případ, kdy došlo k částečnému omezení svobody projevu. V roce 1992 v tzv. procesu Burson vs. Freeman soud rozhodl o tom, že se politické kampaně nesmí konat v okruhu 30 metrů kolem volebních místností.

Soudce Anthony Kennedy však podobnost případů rozporuje. Toto rozhodnutí podle něj zachovává svobodu projevu mimo dané území. „Pokud budete citovat Bursona, myslím, že prohrajete,“ prohlásil jasně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek