Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žaloba Bruselu na země, které nepřijímají uprchlíky, není na pořadu dne, říká v rozhovoru pro INFO.CZ velvyslanec Povejšil

Žaloba Bruselu na země, které nepřijímají uprchlíky, není na pořadu dne, říká v rozhovoru pro INFO.CZ velvyslanec Povejšil

Evropská komise pravděpodobně nezahájí řízení o porušení práva EU vůči zemím, které neplní své povinnosti a nepřebírají migranty z Řecka a Itálie, a ke kterým patří i Česká republika. Důvodem je to, že závazky neplní drtivá většina států s výjimkou Finska a Malty. V rozhovoru pro INFO.CZ to uvedl stálý představitel ČR při EU Martin Povejšil. Migrace nebude ani jako téma rezonovat na summitu prezidentů a premiérů EU, který dnes začíná v Bruselu. Lídři budou řešit ekonomické otázky včetně odstraňování bariér na vnitřním trhu EU, dvojí kvalitu potravin a volbu předsedy Evropské rady. V pátek naváže neformální setkání evropské sedmadvacítky (bez Spojeného království), kde se bude probírat budoucnost EU po brexitu.

Jedním z hlavních témat nadcházející Evropské rady bude volba jejího předsedy. Stávající šéf Donald Tusk, který chce obhajovat svůj mandát, nemá podporu rodného Polska, které proti němu postavilo protikandidáta. Jak velké šance na úspěch Jacek Saryusz-Wolski má?

V tuto chvíli nelze se stoprocentní jistotou říct nic, ale troufám si tvrdit, že současný europoslanec Saryusz Wolski nemá sebemenší šanci stát se předsedou Evropské rady, chybí mu totiž základní předpoklad pro tuto pozici. Nikdy nebyl předsedou vlády nebo prezidentem členské země Unie. Naproti tomu šance Donalda Tuska jsou obrovské a je vysoce pravděpodobné, že další 2,5 roku povede Evropskou radu on.

Může volbu ještě něco zkomplikovat?

Jistotu nelze mít nikdy, ale komplikace nepředpokládám.

Donalda Tuska jako příštího šéfa Evropské rady podporuje i Česká republika. V čem tkví jeho přednosti?

Z pohledu ČR a střední Evropy lze říct, že Donald Tusk svou funkci vykonával odpovědně a nepodléhal žádným tlakům, které by znevýhodnily jednu, nebo druhou část Evropy. Navíc byl vnímán jako zástupce celého regionu střední a východní Evropy a bylo to vůbec poprvé, kdy se někdo z tohoto regionu dostal na tak vysokou pozici v EU. Nevidíme sebemenší důvod, proč by se to mělo měnit.

Jak je možné brát Donalda Tuska jako společného kandidáta regionu střední a východní Evropy, když nemá podporu tak významného státu, jako je Polsko?

To je důsledek polské vnitřní politiky a k tomu se nechci a ani nemůžu vyjadřovat. Připomenu ale, že do funkce se Tusk dostal jako kandidát visegrádské skupiny s podporou dalších zemí. My ho pořád tak vnímáme.

Nemůže právě i proto chování Polska v takovéto záležitosti poškozovat celou Visegrádskou čtyřku, jejíž součástí je i Česká republika?

V současné chvíli je to opravdu jedno z témat, v němž se Visegrádská čtyřka neumí nebo nemůže dohodnout. Na druhou stranu to ale není nic nového, takových témat tu byla v historii celá řada. Snažíme se dohodnout tam, kde toho jsme schopni, ale jsou určitě oblasti a situace, kde to možné není. Nemyslím si ale, že to kterákoliv z visegrádských zemí vnímá jako tragédii.

Do jaké míry to poškozuje obraz visegrádské spolupráce v Bruselu je pak samozřejmě věc druhá. Brusel nebo naši západní partneři ale na V4 nepohlížejí jednobarevně. Polský postoj je proto v tomto kontextu vnímám jako čisté polský a ne jako záležitost celého regionu.

Bude to takto bráno i u zahraničních partnerů EU?

Odhadoval bych, že ano. Ale uvidíme.

Dnes by se na agendu premiérů a prezidentů mělo dostat i téma kvality potravin. O čem konkrétně by se mělo jednat?

Je to téma, které hýbe nejen Českou republikou a visegrádskými zeměmi, ale i širším regionem. V Bruselu ho nastolujeme už delší dobu a myslím, že se nám podařilo dostatečně upozornit na to, že jde o reálný problém, kterému Evropská komise musí věnovat pozornost. Téma bude rezonovat i na nynějším summitu a zmínka o něm se objeví i v jeho závěrečných dokumentech.

Jaký bude dopad toho, že se téma dostane i do písemných dokumentů summitu?

Dopad to samozřejmě má a značný. Když se na něčem shodnou premiéři a prezidenti členských států, musí se tím evropské instituce, v tomto případě Evropská komise, zabývat. Je to jasné zadání z nejvyšší politické úrovně Unie. Kvalita potravin je samozřejmě téma, které se dotýká každého jednoho z nás. Nemůže nám být jedno, jaké potraviny nebo zboží si kupujeme. Je potřeba dbát na to, aby se dostatečně chránila a dodržovala spotřebitelská práva a občané nebyli mateni tím, že sice zboží vypadá po celé Evropě stejně, ale jeho obsah je jiný. Pokud najdeme společnou vůli, tak se tomu dá zabránit, a skutečně to vypadá, že se tím směrem vydáváme.

Dalším tématem summitu bude migrace. Čekáte tu nějaký zásadní obrat?

Summit nepřijme nová rozhodnutí nebo nerozdá nové úkoly. Tentokrát půjde o zhodnocení aktuální situace. V minulých měsících jsme se soustředili na vnější aspekty migrace, tedy na to, co se děje na hranici EU a dále za ní a také na to, jak přispět k tomu, aby do EU přicházelo co nejméně lidi a situace se dala zvládnout. V EU jsme rozběhli celou řadu projektu, jejichž efekt nebude okamžitý, ale bude se dostavovat postupně. Vždycky je ale dobré, pokud se tomu věnuje pozornost na té nejvyšší politické úrovni. Je to důležité proto, abychom měli jistotu, že vše funguje, jak chceme, a že je to správně nastaveno.

Česká republika a celá řada dalších států neplní dohodnuté plány a nepřebírá migranty z Řecka a Itálie. V poslední dobou si za to vysluhuje ostrou kritiku Evropské komise. Bude se to na summitu řešit?

Myslím, že v tuto chvíli ne. Debata se na Evropskou radu vrátí poté, co se na nižších úrovních dobereme k nějakým dílčím výsledkům v reformě azylového systému v EU. To souvisí také s tím, zda bude jeho součástí přerozdělovací mechanismus. Očekával bych, že se k tomu vrátíme ještě v průběhu letošního roku.

Evropská komise v posledních dvou měsících častěji zmiňuje možnost žaloby na členské státy za neplnění jejich povinností. Zaznamenal jste v diplomatických kruzích, že by se k něčemu takovému schylovalo? Jak vysoká je pravděpodobnost, že by se k tomu Komise rozhodla?

Je potřeba říct, že až na úplné výjimky, kterými je Finsko a Malta, drtivá většina států závazky nenaplňuje. Z tohoto důvodu nepokládám za nejpravděpodobnější, alespoň tedy v tuto chvíli, že by Evropská komise chtěla zahájit řízení o porušení práva EU vůči takovému počtu členských států.

Co dalšího důležitého pro ČR bude řešit blížící se Evropská rada?

Určitě to budou ekonomická témata. Pro Českou republiku tam jsou dvě zásadní věci. První je otázka fungování vnitřního trhu EU, s čímž souvisí především odstraňování přetrvávajících bariér a vznik nových překážek, což se také stává. ČR je jako exportně založená ekonomika bytostně závislá na tom, aby vnitřní trh EU řádně fungoval, protože jakákoliv sebemenší bariéra, která se na něm vyskytne, má citelné dopady na naše firmy.

Druhým důležitým tématem bude obchodní politika a volný obchod. EU v loňském roce zažila bolestné schvalování dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou a je potřeba, aby tato ponaučení vstřebala. V globálním obchodě se navíc objevuje nejistota spojená s nejasnou politikou nové americké administrativy, která se chce opírat o protekcionismus a snahu uzavírat Ameriku samu do sebe. Myslím si, že v Evropě jasně převažuje názor, že přesně tohle je ten správný moment, kdy je potřeba zdůraznit, že volný obchod založený na jasných pravidlech je to, co chceme a na co bychom se měli soustředit.

Překvapuje mne, že se v agendě pro jednání summitu ani jednou neobjevilo slovo brexit. Můžeme to tedy brát tak, že se EU už definitivně smířila s tím, že bude mít o jednoho člena méně a musí se začít podle toho chovat?

Brexit jako téma se na agendě summitu neocitá z jednoho prostého důvodu. Britové zatím nepředali institucím EU tzv. notifikaci, která jako jediná může spustit jakoukoliv proceduru rozvodu mezi kontinentální Evropou a britskými ostrovy. Neznamená to ale, že se v této oblasti nic neděje, nebo že se nevedou diskuse o tom, jak to bude probíhat, až to nastane. To není pravda. Mám ale opravdu pocit, že evropská sedmadvacítka odchod Británie vstřebala, byť si to nikdo nepřál. Je to demokratické rozhodnutí občanů Spojeného království a nic jiného, než se s tím vyrovnat, nešlo.

Předpokládám tedy, že slovo brexit pravděpodobně zazní na neformálním summitu evropské sedmadvacítky, který proběhne v pátek…

Na tomto neformálním summitu proběhnou diskuse před připomínkovým summitem k 60. výročí podepsání Římských smluv, který se odehraje ke konci měsíce. Všichni to vnímáme jako vhodnou příležitost říct si formou společné deklarace, jak by měla EU vypadat během nadcházejících deseti let.

Není tedy chyba, že český premiér odjede z jednání už dnes a této diskuse se nezúčastní a nechá se zastoupit slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem?

Není to tak, že by ČR do debaty nepřispěla. Přispěla, navíc se nacházíme na začátku celého procesu. Je ale samozřejmě vždy ideální, pokud se takové diskuse účastní všichni premiéři. Na druhou stranu že se čas od času nechají zastoupit kolegy z jiné země, není nic neobvyklého. V případě ČR je pochopitelné a zcela legitimní, že za ni bude na neformálním summitu vystupovat Slovensko. Víme, jaké představy o budoucnosti EU Slovensko a jeho premiér Robert Fico má a navíc oba premiéři o tom vedou intenzivní diskusi.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek