Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zaorálek pro INFO.CZ: Evropa by neměla tolik vykřikovat a měla by si udělat pořádek na svém dvorku

Zaorálek pro INFO.CZ: Evropa by neměla tolik vykřikovat a měla by si udělat pořádek na svém dvorku

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je realita, k níž se tak musí přistupovat. Spíš než mluvit o hrozbě, by Evropa měla s novou administrativou co nejrychleji hledat společnou řeč a pracovat na úkolech, které před ní leží. K nim patří především společná obrana a starost o vývoji situace v sousedství včetně severní Afriky a Ukrajiny. V rozhovoru pro INFO.CZ o tom mluví ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).  

Krátce po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem jste kritizoval šéfa Evropské komise Junckera, který prohlásil, že nová americká administrativa představuje hrozbu pro vztahy EU-USA. Pořád si to myslíte?

Na tomto názoru jsem nic nezměnil. Nyní potřebujeme aktivně vyjádřit své postoje a najít partnery pro jednání. Můžeme s něčím nesouhlasit, pokud to bude nutné, ale především bychom měli vysvětlit, co chceme a jaké jsou naše zájmy a hledat s Američany společné slovo. Nepochybuji o tom, že je tady celá řada věcí, na kterých bychom se měli shodnout, pokud si na to společně sedneme.

Na co nejvíce bychom se měli soustředit?

K naším společným zájmům určitě patří bezpečnost a obrana. Dále je dobré, že na smlouvě s Íránem se podílelo více partnerů, a neměli bychom to proto dnes rozbíjet. Myslím si také, že bychom neměli opouštět politiku, kterou jsme společně drželi vůči Rusku. Je toho ale určitě více. Nyní musíme předložit argumenty a Američany o nich přesvědčit.

Když se ještě vrátím k té první otázce. Někdy mi přijde, že se tu až příliš mnoho reaguje na každý tweet, což je neproduktivní. Měli bychom se více chovat podle toho, co v jedné své knize doporučuje Machiavelli. Tedy že si nejprve musíme získat důvěru partnera, sednout si s ním a dokázat ho přesvědčit o svém zájmu. Tato stará instrukce platí i pro politiku a pro diplomacii obzvlášť.

Takže obavy z nové administrativy Donalda Trumpa nemáte?

Samozřejmě vidím, že se v USA dnes prosazuje silný konzervativní pól myšlení. Uspěl ale ve volbách a je to také součást amerických dějin. Taková je prostě realita a my to musíme vzít. Vzpomínám si, když se kdysi někdo rozhořčoval nad postoji tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe, Aleksander Kwaśniewski, který byl tehdy polským prezidentem, řekl, že Texas už je dlouho státem USA, a není proto překvapivé, že se tentokrát stal prezidentem někdo odtamtud. Musíme to tak brát i dnes. USA jsou stále jedním z našich klíčových spojenců, a proto doufám, že v tomto roce kromě těch vzkazů, které ne úplně šťastně začal Jean-Claude Juncker, budeme daleko více jednat o konkrétních věcech. Spíše než vykřikovat, tak bychom si měli udělat pořádek na svém vlastním evropském dvorku.

V čem spočívá ten nepořádek?

Leží před námi spoustu úkolů, které se týkají naší bezpečnosti a obrany a na kterých bychom měli pracovat. Evropská obrana by měla být integrovanější. Říká se, že bychom měli zvýšit prostředky na obranu, ale pokud sečteme to, co na ni vynakládají jednotlivé evropské státy, tak dojdeme k výsledku, že je to více, než dávají USA a Rusko dohromady. Bohužel se ale ukazuje, že nejsme schopni to efektivně využít, protože to každý používá na svou vlastní výzbroj. Vede to pak k tomu, že celková síla Evropy je nepoměrně nižší, než kolik peněz se na to vydává. To je do nebe volající disproporce a je nejvyšší čas s tím něco dělat.

Měli bychom se také více angažovat na západním Balkánu, kde se situace může zkomplikovat, což by mělo dopady na evropskou stabilitu. Měli bychom se dále více zajímat o severní Afriku, kde je velmi složitá ekonomická i politická situace. Chybí nám strategie, jak se chovat k těmto teritoriím, které mohou být rizikovým faktorem pro Evropu.

Zaznamenal jste z americké strany v konkrétních oblastech změny postojů vůči Evropě a EU?

Na soudy je příliš brzy. Zatím sledujeme usazování americké administrativy a navazujeme první kontakty. Neuvažoval bych nyní o tom, co nás čeká, protože to, co nás čeká a jaký bude vztah k nám, záleží také na nás samých. Konkrétně na tom, jak jsme připraveni a jak budeme přesvědčiví při vysvětlování našich argumentů, proč nám některé politiky připadají důležité do budoucna a proč bychom je spolu s USA neměli opustit. Jsem přesvědčen, že bychom neměli sedět a čekat, ale měli bychom být aktivní a snažit se do toho vstupovat a ovlivňovat to.

Zvládne se EU dohodnout na něčem takovém?

Samozřejmě každý podle svých sil a možností, které jsou možná u různých zemí různé. Myslím si ale, že dohodnout se na tom, že budeme aktivní, a ne pouze vyčkávat, je už poměrně slušná dohoda. Sám jsem u podobných debat s ostatními ministry zahraničí byl a tento názor tam má podporu.

Dá se již nyní říct, jak se může změnit postoj USA vůči Rusku? Některé signály už ze strany Američanů přicházely, například o tom, že Donald Trump zvažuje zrušení některých sankcí. Situace na Ukrajině se nyní opět zhoršila.

Ano, něco jsem zaznamenal, ale nesmím o tom mluvit.

Můžete aspoň naznačit?

Mám nějaké informace o neformálních jednáních, která probíhají. Více ale říct nemohu. Snad jen to, že i tady bychom se do toho měli co nejdříve zapojit, a ne pouze čekat, jak to dopadne. Bylo by nepříjemné, kdyby jednání probíhala pouze na úrovni dvou, kteří by o tom měli rozhodovat. To mi úplně nevyhovuje. A není to jen můj zájem. Ani Ukrajincům samotným není lhostejné, co se na této úrovni odehrává.

O co konkrétně bychom se měli snažit?

Samozřejmě budeme mít zájem vysvětlit, že minská dohoda je nástroj, a to i s tím, že není dokonalý a není úplně dodržován. Navíc tu mohou být pochybnosti, zda na obou stranách existuje ochota a zájem ji vůbec naplňovat. Pokud by dohoda platila a Ukrajina získala plnou kontrolu nad územím, tak by musela začít kontrolovat území, kde žije půl milionu lidí ve velmi špatných sociálně-ekonomických podmínkách. To je dnes obrovské břemeno snad pro každého, kdo by převzal odpovědnost.

Jak současnou situaci na Ukrajině čtete?

Rusko nevyužilo možnosti, aby mohlo díky minským dohodám z konfliktu odejít a umožnit Ukrajině převzít kontrolu nad Donbasem. Z informací, které o dnešní situaci máme – včetně toho, že Moskva uznává doklady Doněcké a Luhanské republiky a že se tam ve školách vyučuje podle ruských osnov a sleduje se pouze ruská televize, to vypadá, že tato část je do Ruska integrovaná daleko více než do Ukrajiny. Na druhou stranu se nezdá, že by Rusko chtělo tato území skutečně obsadit a ovládnout. Spíš to vypadá, že úmyslem je vyčerpat současnou ukrajinskou vládu a změnit politické poměry na Ukrajině. Konflikt na Donbase je jen způsob, jak destabilizovat situaci a zabránit současné vládě, aby se mohla do budoucna politicky prosadit. Když to řeknu naplno, tak Rusové se chtějí Petra Porošenka zbavit.

Co by v takové situaci měla dělat EU?

Měli bychom se snažit angažovat a držet linii, která pro nás byla důležitá a její důležitost pořád nemizí. Evropa nemůže současnou ukrajinskou vládu obětovat. Pro nás je důležité, aby Ukrajina měla co největší možnost sama rozhodovat o tom, jak se bude chovat do budoucna a s kým bude spolupracovat. Z toho nemůžeme ustoupit. 

Evropa je ale bohužel někdy ve svých postojích osamělá. Problémem totiž je, a nemluvím jen o Ukrajině, že se často stává, že strany nemají zájem konflikt ukončit a chtějí v něm dlouhodobě pokračovat. Rusko je v tomto obtížný spolupracovník a opakuji, i proto nás bude zajímat, co bude obsahem jednání a možná nového přístupu, o kterém mluví Donald Trump.

Myslíte, že dojde i na odvolání sankcí?

Nevím, jestli musíme zrovna mluvit o sankcích. O co by nyní Rusko stálo, je, abychom nepodporovali Ukrajinu ekonomicky a finančně. Toto by Rusku stačilo a nemuseli by hned chtít odvolání sankcí. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek