Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zastaví Wilderse? Nizozemsko se zamilovalo do zeleného politika, který slibuje změnu

Zastaví Wilderse? Nizozemsko se zamilovalo do zeleného politika, který slibuje změnu

Podle mnohých to může být příští nizozemský premiér a muž, který přeruší spanilou jízdu favorita blížících se parlamentních voleb Geerta Wilderse. Lídr zelených (GroenLinks) Jesse Klaver sice teprve oslavil třicáté narozeniny, ale v politice se vyzná a dokáže oslovit davy. Pro mladé Nizozemce představuje vítanou změnu a přijatelnou alternativu vůči antievopskému a protipřistěhovaleckému Wildersovi a okoukaným politikům v čele s pravicovým liberálem a současným premiérem Markem Ruttem. Ten zejména v poslední době přebírá řadu Wildersových témat. 

Přeplněná koncertní hala v nizozemském Amsterdamu, do které se vměstnalo více než pět tisíc fanoušků, jásá a hlasitě aplauduje. Na pódiu ale nevítá světovou rockovou legendu, ale usmívajícího se hnědovlasého kudrnatého muže v bílé košili s ležérně ohrnutými rukávy. Jen málokdo by v tu chvíli hádal, že jde o vrcholného politika s těmi nejvyššími ambicemi.

Poslanec nizozemského parlamentu a lídr zelených GroenLinks Jesse Klaver, který svým zjevem nápadně připomíná kanadského premiéra Justina Trudeaua, je v Nizozemsku hvězdou. A navíc také někým, kdo má podle místních politologů šanci výrazně promluvit do výsledků nizozemských parlamentních voleb, jež zemi čekají již tuto středu. Někteří jdou v odhadech dokonce až tak daleko, že sympatického politika pasují na toho, kdo v úřadu nizozemského premiéra vystřídá stávajícího pravicového liberála Marka Rutteho (PVV).

„Jesse má určitě na to, aby byl skvělým ministerským předsedou,“ říká pro INFO.CZ Gert-Jan Krabbendam, který se jako dobrovolník zapojil do kampaně GroenLinks a už několikátý týden objíždí zemi, aby lidem trpělivě vysvětloval, proč je důležité v dnešní době volit zrovna zelené a jejich charismatického lídra. Jeho dnešní zastávkou je nejstarší nizozemské město Maastricht, které se nachází na jihu země v těsné blízkosti hranic s Německem a Belgií. Výběr místa k přesvědčování lidí jen pár dnů před klíčovými volbami není náhodný. Maastricht je hlavním městem provincie Limbursko, které v minulosti volilo právě Wilderse.

„Jesse je nejen mladý, ale i chytrý a má hluboké sociální cítění. Umí dobře naslouchat a jeho program je promyšlený,“ doplňuje k tomu městský radní Hans Passenier. Na setkání s obyvateli města, které probíhá za slunného odpoledne na mostě vedoucím přes řeku Mázu, se oblékl do stranické zářivě zelené barvy. Kolemjdoucím rozdává letáky se smějícím se Klaverem a volebním sloganem „Hlasujte pro změnu“.

Syn Maročana a Nizozemky s indonéskými kořeny představuje totiž naprostý opak toho, na co jsou nizozemští voliči v poslední době zvyklí. Klaver mluví klidně a obsah jeho řeči je na míle vzdálen tomu, co z úst vypouští antievropsky laděný a protipřistěhovalecký Geert Wilders, nebo současný premiér Rutte, který se snaží Wildersův náskok mazat tím, že částečně přebírá jeho rétoriku.

„Není to jen o našich volbách tady v Nizozemsku, ale jde o celou Evropu. Musíme ukázat, že populismus je možné zastavit a že vůči němu existuje alternativa,“ nechal se nedávno v televizním vysílání slyšet Klaver, který stojí v čele zelených od jara 2015.

Že taková úvaha není úplně mimo a Klaverovi se to může skutečně podařit, napsal v nedávno i britský The Guardian. I přesto, že z většiny předvolebních průzkumů vychází stále jako vítěz Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) – byť v poslední době se jeho náskok výrazně snižuje a podle některých průzkumů by mohla těsně zvítězit Rutteho VVD, kvůli nastavení nizozemského volebního systému se do 150členného parlamentu probojuje velký počet stran. Profesorka Sarah de Lange z Amsterdamské univerzity proto odhaduje, že aby po středečních volbách bylo možné sestavit funkční vládu, budou se na tom muset podílet minimálně čtyři, ne-li pět stran. „V takovém případě jsou zelení určitě jedním ze žhavých kandidátů,“ uvedla. Nahrává jim k tomu i fakt, že v současné době jsou po úpadku tradiční sociální demokracie (PvdA), kterou oslabilo působení v současném Rutteho kabinetu, pravděpodobně nejsilnější levicovou stranou na nizozemské politické scéně.

„Pro kohokoliv bude po těchto volbách těžké sestavit vládní koalici. Pokud budeme mít tu možnost, budeme se to snažit udělat bez stávajícího premiéra. Co však rozhodně vylučujeme, je spolupráce s Wildersem,“ říká k tomu maastrichtský městský radní za zelené Passenier.

Nizozemští zelení jsou tradiční politickou stranou, která vznikla podobně jako v řadě dalších evropských zemí v osmdesátých letech jako reakce levicově orientovaných hnutí na tehdejší problémy v čele s ochranou životního prostředí, jaderného zbrojení a válečných konfliktů ve světě. Zatím největšího úspěchu partaj dosáhla po volbách v roce 1998, kdy se její parlamentní zastoupení zvýšilo na 11 mandátů. V roce 2002 strana uvažovala o účasti ve vládě v koalici se sociálními demokraty. V současné době mají zelení deset mandátů a podle posledních průzkumů to vypadá, že by v příštím volebním období mohli počet zdvojnásobit.

Hlavní skupinou, na kterou zelení před letošními volbami cílí, jsou především mladí voliči a také lidé, kteří nechodí k volbám, protože si myslí, že jejich hlas nemůže nic změnit. „Je potřeba vtáhnout více lidí do politiky. Pokud budou chodit k volbám, tak se budou více zajímat o to, co se děje ve společnosti,“ říká radní Passenier.

Pokud nizozemští zelení ve středečních volbách uspějí, mohli by představovat důležitý signál pro další podobně smýšlející strany v Evropě. O první se postarali Rakušané, kteří v prezidentských volbách na konci loňského roku do prezidentského paláce v Hofburgu nevyslali populistu Norberta Hofera, ale zeleného Alexandera Van der Bellena.

„Velkou roli samozřejmě hraje způsob kampaně a profilace lídra Jesse Klavera, a tady se určitě inspirovat můžeme, stejně tak jako u velké části témat. I čeští Zelení si myslí, že například vzdělávání by mělo nerovnosti ve společnosti snižovat a ne zvyšovat, nebo že každý by měl mít možnosti vybudovat si slušný život bez ohledu na to, jakým rodičům se narodil. A samozřejmě u témat týkajících se životního prostředí panuje naprostá shoda,“ napsal redakci český politik za Stranu zelených Michal Berg.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek