Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemím EU se přijímat migranty nechce. Brusel jim za to hrozí sankcemi

Zemím EU se přijímat migranty nechce. Brusel jim za to hrozí sankcemi

Členské země EU za poslední dva roky zvládly dohromady přijmout pouze 12 tisíců žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Podle Evropské komise to nestačí a státy by měly v přerozdělování migrantů výrazně přidat. Pokud se tak nestane, Brusel se je pokusí k plnění závazků dotlačit právní cestou, která může skončit peněžitými sankcemi. Zda se pro takový krok rozhodne, bude jasné už za měsíc.

„Spekuluje se o tom,“ potvrdil INFO.CZ státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Česká republika v rámci programu přerozdělování migrantů „podle kvót" přijala zatím pouze 12 migrantů z Řecka a ani jednoho z Itálie. Podobně nelichotivě jsou na tom i další země. I přesto, že se obecně tempo přebírání migrantů za poslední dobu i kvůli špatným podmínkám v uprchlických táborech v Řecku výrazně zrychlilo a některé státy EU se snaží více než ostatní (Komise chválí například Finsko nebo Island), tabulková čísla neplní žádná z nich. Bruselu proto začíná docházet trpělivost.

Jak je na tom s přerozdělením migrantů Česká republika?
Podle posledních údajů komise Česká republika zatím v rámci přerozdělování přijala jen 12 osob z Řecka. Pro tuto část programu už Praha nabídla 30 míst, podle dohody by měla ale přijmout z Řecka 1 655 lidí. Z Itálie Česko nepřevzala nikoho. Nabídla 20 míst a kvóta je 1 036 osob.

„Situace není dobrá a my neděláme dost, abychom pomohli lidem, co uvízli v Řecku a Itálii. Musí se na tom podílet všechny státy. Solidarita a férové sdílení zodpovědnosti jsou v tomto ohledu naprosto klíčové,“ řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Na přerozdělení podle kvót se státy EU dohodly přes odpor Česka a některých dalších zemí střední a východní Evropy. Členské země si od roku 2015, kdy evropský program pro nouzovou relokaci migrantů ze států v přední linii odstartoval, zvládly mezi sebe přerozdělit 11 966 lidí – z toho 8 766 z Řecka a 3 200 z Itálie. To je málo, protože z předpokládaného počtu 160 tisíc migrantů to představuje pouhou desetinu.

„Jestliže si někdo myslí, že lze mít udržitelnou migrační politiku pouze tím, že zlepšíme pohraniční a pobřežní stráž, zaměříme se na situaci země původu a boj s pašeráky, mýlí se,“ reagoval ostře Timmermans. Připustil, že pokud se situace nezlepší a členské státy nezrychlí v přijímání migrantů, jednou z možností, po které Brusel v případě hříšníků sáhne, jsou finanční sankce.

Jak vysoká je pravděpodobnost, že Evropská komise skutečně v brzké době zahájí tzv. řízení pro porušování povinností (infringement procedure), které může skončit rozsudkem Soudního dvora EU, se zatím neví. Odhadnout si to netroufá ani státní tajemník Prouza. „Osobně nerozumím tomu, proč řešit nefunkčnost nefunkčního systému místo toho, abychom se soustředili na jeho opravu,“ dodal.

Jak také připomínají komentátoři v zahraničním tisku, je otázkou, zda by si Evropská komise takovým krokem pomohla. Řízení pro porušení povinnosti má několik fází a je zdlouhavé. Výsledek proto nemusí odpovídat očekáváním. „Mohli bychom začít řízení, ale mám vážné pochyby, že by to v krátké době nějak uprchlíkům pomohlo. Můžeme to dát k soudu a členský stát stejně po celou dobu neudělá nic,“ řekl k tomu novinářům Timmermans. Pravděpodobnější proto je, že Komise bude i nadále celou věc řešit tlakem na členské státy v politické rovině.

Jasněji by ale mohlo být přibližně za měsíc, kdy vyjde další z hodnotících zpráv. „Další zpráva bude tím momentem, kdy v případě nutnosti zvážíme další kroky,“ uvedl Timmermans.

EU a přesídlení uprchlíků z krizových zemí
Přímo z krizových zemí, v posledních týdnech hlavně z Turecka, Jordánska a Libanonu, bylo do EU přesídleno už 13 968 z dohodnutých 22 504 osob s nárokem na mezinárodní ochranu. Útočiště našli ve 21 zemích EU, včetně České republiky. Bylo mezi nimi také 487 syrských uprchlíků z táborů v Turecku. Program má zajistit legální cestu do Evropy pro ty, kdo mají právo na mezinárodní ochranu, a v členských zemích vyvolává méně kontroverzí než program „přerozdělování uprchlíků podle kvót“.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek