Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Živé pochodně: Jana Palacha znáte. Kdo další se upálil na protest a proč?

Živé pochodně: Jana Palacha znáte. Kdo další se upálil na protest a proč?

Česko si dnes připomíná 48. výročí upálení Jana Palacha. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapálil kolem půl druhé odpoledne 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea v Praze a o několik dní později zemřel. Svým činem chtěl vybudit společnost paralyzovanou okupací Československa. Pohled do historie ukazuje, že Palach nebyl prvním a zdaleka jediným, kdo se rozhodl upálit na protest proti režimu.

Planoucí buddhistický mnich 

Fotografovi Malcolmu Brownovi přinesl celosvětovou proslulost a řadu ocenění snímek šestasedmdesátiletého buddhistického mnicha Thich Quang Duca klidně sedícího v lotosovém sedu, zatímco ho pohlcují plameny. Snímek vzbudil ve své době obrovské pozdvižení a dodnes mnoha lidem vytane na mysli jako první, když se hovoří o sebeupálení.

K tragické události došlo jedenáctého června 1963 v Saigonu. Thich Quang Duca se nechal polít benzínem a po krátké modlitbě se zapálil. Učinil tak na protest proti pronásledování buddhistů jihovietnamským režimem, v jehož čele stál prezident patřící ke křesťanské menšině.

Palach a ti další z východního bloku

Prostřednictvím médií se záběry hořícího mnicha dostaly i do zemí východního bloku, kde inspirovaly nejenom Jana Palacha. Několik měsíců před ním (8. září 1968) se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zapálil polský úředník Ryszard Siwiec či bývalý člen Ukrajinské povstalecké armády a politický vězeň Vasyl Makuch (5. listopadu 1968).

Vlnu sebeupalování v zemích východního bloku zažehl ale až svým příkladem Jan Palach. Po jeho vzoru se v následujících měsících zapálila v tuzemsku i zahraničí řada osob. V Československu to byl Jan Zajíc či Evžen Plocek, v Maďarsku se na podporu Palachova činu upálil šestnáctiletý učeň Sándor Bauer.

Tibeťané a hořící kurdské ženy

Ve druhém tisíciletí plní světový tisk zejména Tibeťané, kteří se upalují na protest proti čínské okupaci, či Kurdové žijící mimo turecké území. V Kurdistánu se upalují hlavně ženy, které tím protestují proti domácímu násilí a vnuceným sňatkům. Za posledních pětadvacet let se jich upálilo více než 10 tisíc.

Živé pochodně svrhávají režimy

Vlna sebeupalování se před několika lety prohnala také řadou severoafrických zemí. Vše započal tuniský mladík Muhammad Buazízí, který se v prosinci 2010 upálil před sídlem provinční vlády ve městě Sídí Bú Zíd na protest proti špatným životním podmínkám. Jeho smrt spustila protesty proti tamní vládě, které vedly k pádu režimu prezidenta Zín Abidína bin Alího. Říkalo se jim jasmínová revoluce.

Podobně jako Buazízí se na protest proti režimu upálilo několik dalších Tunisanů, odezvu zaznamenal mladíkův čin také v dalších severoafrických zemích. V Egyptě, Alžírsku či Mauritánii se tehdy zapálila řada lidí.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek