Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znásilňování mužů jako nástroj války. Milice v Libyi k němu používají tyče i raketomety

Znásilňování mužů jako nástroj války. Milice v Libyi k němu používají tyče i raketomety

Nejrůznější frakce bojující v roztříštěné Libyi o politickou nadvládu používají ty nejhorší nástroje války včetně systematického znásilňování protivníků. Dokazují to otřesná svědectví, která zveřejnil britský deník The Guardian. Terčem znásilňovaní používaného jako taktika nemilosrdného boje jsou kromě žen i muži, kteří musí snášet sexuální násilí například za použití nástavců od košťat. Podle některých výpovědí byla oběť dokonce zavřena do místnosti s dalšími vězni, kteří měli jen dvě možnosti – buď „nováčka“ znásilní, nebo budou zabiti.

Libyjské bezpráví dává volný prostor milicím, které stále bojují o území a moc. A bojovníci se nebojí páchat ta nejhorší zvěrstva, aby protivníky co nejvíc ponížili. V arabských zemích je znásilnění tabu a zneužité oběti se do normálního života, natož do toho válečného, vrátit nemohou.

„Rozdělí vás, aby si vás podmanili,“ popisuje svůj tragický příběh Ahmed, který byl čtyři roky vězněn na okraji Misuráty. „Zkrotit muže, to je ten výraz, který používají. Vy tak už nikdy nemůžete držet hlavu vztyčenou,“ říká znásilněný Libyjec. Otřesný čin si pak protivníci natáčejí na telefon.

„Vezmou koště a připevní ho na zeď. Pokud chcete jíst, musíte si sundat kalhoty, vrátit se ke smetáku a nehýbat se, dokud dozorce nevidí, jak vám teče krev. Nikdo se tomu nemůže vyhnout,“ popisuje hrůzný zážitek. Spolu s ním bylo ve vězení drženo dalších 450 mužů.

„Byl tam černoch, migrant. Večer ho hodili do jedné z našich cel: ‚Znásilníte toho chlapa, nebo zemřete‘,“ přikázal jim dozorce.

Znásilňování válečných protivníků v zemi není nic nového. Jak britským novinářům tvrdí jeden z Libyjců, který odešel do Tunisu, sexuální násilí na oponentech používali i přívrženci Muammara Kaddáfího během revoluce v roce 2011. „Jakmile byli poraženi, trpěli stejným násilím,“ říká Libyjec žijící v Tunisku, který si kvůli bezpečnosti říká jen Ramadán. Přestože se o znásilňování vědělo, neexistoval pro to žádný přesvědčivý důkaz. Ty začali shromažďovat až aktivisté v Tunisku včetně Ramadána. Vyšetřování jim trvalo tři roky.

Součástí jejich důkazů je i řada videí, včetně jednoho zvlášť brutálního. Na nahrávce sedí vyděšený muž v písku s hlavou skloněnou, ze země ho však zvedne ruka muže oblečeného ve vojenské uniformě, stáhne mu kalhoty a mezi hýždě mu strčí raketomet. Video nemůže být nezávisle ověřeno a není možné určit, kde ke znásilnění došlo a která skupina za sadistickým činem stojí.

Terčem otřesných sexuálních útoky jsou samozřejmě také ženy. „Táhli mě po ulici a křičeli: ‚Vy jste znásilnili naše dívky. Teď uděláme to samé my vám‘,“ popisuje Faitha. „Nejhorší, co mi udělali, bylo, že mě znásilnili před zraky mého nejstaršího syna. Od té doby se mnou nemluví,“ šeptá Faitha.

Sexuálními zločiny páchanými v Libyi se zabývá i Mezinárodní trestní soud a právě svědectví zaznamenaná na videích, které má k dispozici tým soukromých vyšetřovatelů v Tunisku, můžou při soudních stíháních sloužit jako cenný důkaz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek