Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zvrat v boji o nezávislost? Kurdové vkládají naděje do miliardové dohody s ruským ropným gigantem

Zvrat v boji o nezávislost? Kurdové vkládají naděje do miliardové dohody s ruským ropným gigantem

Kurdové v Iráku si s velkou pompou minulý týden odhlasovali vytvoření samostatného státu. Přestože okolní země i světové velmoci jejich odtržení příliš nefandí, Kurdové mají v zádech pravděpodobně silnější podporu, než se zdálo. Přestože mezinárodní analytici varují, že osamostatnění Kurdistánu povede i kvůli výhružkám okolních států k jeho izolaci, Kurdové spoléhají na silného partnera, který by mohl jejich novému státu zajistit dostatečnou finanční vzpruhu, kterou potřebují. Jen týden před konáním referenda totiž podepsali dohodu za několik miliard s ruským ropným gigantem Rosněfť.

Sen o samostatnosti se iráckým Kurdům zdá už několik desetiletí. Až současný kurdský prezident Masúd Barzání ale umožnil svým obyvatelům, aby tento názor vyjádřili veřejně hlasováním v referendu. A výsledky potvrdily předpoklad: 93 % místních by nejradši žilo ve vlastním nezávislém státě.

Výsledky hlasování se ale nijak nelíbí sousedním státům, podle kterých by podobné změny narušily rovnováhu v regionu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan otevřeně hrozil Kurdům okamžitou invazí, irácká armáda vyjednává s kolegy z Íránu a plánují pravděpodobně odvetnou vojenskou operaci. Turecká hlava státu navíc Kurdům pohrozila, že zavře pozemní hranici a přiškrtí ventily ropovodů. Právě co se týče ropy, ale mají místní jiný plán.

Týden po referendu vychází najevo, že v Kurdistánu, na jehož území se nachází 40 % zásob iráckých ropných rezerv, se chce výrazněji angažovat ruský ropný gigant Rosněfť. Podle informací webu Vice největší ruská ropná společnost podepsala s Kurdy smlouvu jen týden před referendem 18. září. Rusko přitom ve sporu o samostatnost zůstávalo veřejně neutrální, podporovalo soudržnost Iráku i právo Kurdů na sebeurčení. Právě jejich finanční pobídky ale pravděpodobně přesvědčili kurdského prezidenta o tom, že uspořádat referendum má smysl.

„Z psychologického pohledu přišlo rozhodnutí Rosněfťu v pravý čas. Předpokládali jsme, že když uspořádáme referendum, všichni cizinci „opustí loď“ a Kurdistán se dostane do izolace a bude fungovat jako nějaký kvazi-stát. Ale s ropným gigantem za zády roste naše sebevědomí,“ uvedl mluvčí kurdské vlády Safeen Dizayee.

Rosněfť skutečně přišel v pravý čas. Kurdská autonomní oblast v Iráku nutně potřebuje peníze. Roky trvající konflikty se samozvaným Islámským státem (IS) i klesající cena ropy uvrhly lokální vládu do 20miliardového dluhu. Státní zaměstnanci v současnosti kvůli nedostatku financí dokonce dostávají jen 25 % svého původního platu.

Ruský ropný gigant v tomto roce už Kurdům přislíbil investice ve výši 4 miliard, což by značně rozpočtu prospělo. Zároveň údajně už zaplatil za dodávky ropy na tři roky dopředu. Právě z toho důvodu posílilo kurdské sebevědomí natolik, že se zřejmě Barzání rozhodl uspořádat referendum bez strachu z následné izolace.

Státníci z okolních států ale nevidí za podepsaným kontraktem jen snahu Rosněfťu ovládnout oblast. „Barzání si myslí, že mu smlouvy s ropnou společností zajistí ochranu. Předpokládá, že se tak dostane pod ochranu Ruska,“ uvedl člen Bagdádské bezpečnostní rady Saad Al-Muttalibi. Kurdský prezident si měl údajně přízeň Rosněfťu zajistit nabídkou výhodné ceny. Z nového partnerství státní ropné společnosti a oblasti snažící se o autonomii tak budou profitovat obě strany. Jak by se ale Rusko zachovalo v případě vojenské invaze do Kurdistánu, ať ze strany Turecka, nebo spojených sil Iráku a Íránu, není jasné.

Angažování Rosněfťu v Iráku je dle analytiků v souladu s dlouhodobým směřováním společnosti. „Firma chce získat pozice v místech jako je Venezuela nebo Kurdistán, aby těžila ze situace v oblastech, kde se západní společnosti bojí zapojovat,“ potvrdil byznys konzultant z Moskvy Chris Weafer. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek