Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Le Penová, nebo Macron. Ať vyhraje kdokoliv, EU čekají krušné časy a české dopravce možná taky

Ať už se příštím francouzským prezidentem stane Marine Le Penová, nebo Emmanuel Macron, Brusel by se měl mít na pozoru. Bývalá šéfka krajně pravicové nacionalistické Národní fronty chce Francii vyvést z eura a mluví otevřeně o vystoupení z EU. Macron sice silně podporuje společný evropský projekt, ten by ale vyžadoval zásadní změny v základních smlouvách EU. To je však něco, čemu by se Brusel po zkušenostech z minulosti nejraději vyhnul. Na pozoru by se měly mít i země střední a východní Evropy včetně České republiky. Macron totiž stojí za francouzským zákonem, který po zahraničních dopravcích včetně českých požaduje vyplácení francouzské minimální mzdy jejich řidičům. 

„Francouzští voliči nerozhodují pouze o volbě (prezidenta) pro Francii, ale také pro Evropu,“ nechal se o víkendu slyšet dosluhující francouzský prezident Francois Hollande. A měl pravdu. Ve druhém kole francouzských prezidentských voleb, které proběhne příští neděli 7. května, se totiž proti sobě postaví kandidáti, kteří vidí budoucnost evropské integrace naprosto odlišně.

„Evropská unie zemře! Nastal čas, abychom porazili ty, co podporují globalismus,“ prohlásila finalistka druhého kola a zastánkyně krajně pravicových a nacionalistických názorů Marine Le Penová, která před několika dny dorazila se svou kampaní do severofrancouzského městečka Lille. „Euro je mrtvé,“ pronesla o pár dnů později v rozhovoru pro francouzský Le Parisien.

Le Penová voličům opakovaně slíbila, že pokud ji pošlou na příštích pět let do Elysejského paláce, postará se o to, aby Francie opustila společnou měnu euro. Další slib představuje vypsání referenda o vystoupení země z EU. Pokud by k něčemu takovému došlo, byl by to pravděpodobně konec evropské integrace, která tu probíhala posledních šedesát let. To si uvědomují i bruselští politici a i přesto, že mezi jejich nepsaná pravidla patří, aby veřejně nekomentovali vnitřní dění ve členských státech včetně výsledků volebního klání, ve francouzském případě to hromadně nedodrželi.

I kdyby ale Francie nadále zůstala členem unie, vláda Marine Le Penové by zcela určitě přinesla zásadní změny do jejího fungování – země je zakládajícím členem EU, je členem eurozóny a také Schengenu a představuje druhou nejsilnější ekonomiku EU. Le Penová, která dočasně pozastavila svou předsednickou funkci v Národní frontě, aby ukázala, že chce být nadstranickou kandidátkou, se otevřeně staví proti nelegální i legální imigraci a chce obnovit kontrolu národních hranic. Podle toho, jak v minulosti hlasovali poslanci Národní fronty (včetně Le Penové, která je dlouholetou europoslankyní), lze říct, že Francie s Le Penovou v čele by se stavěla proti všem zásadním projektům EU v čele s bankovní unií, klimatickou politikou EU, energetickou unií nebo společnou obchodní politikou (kam spadá například vyjednávání o obchodních dohodách se třetími zeměmi).

Druhým favoritem na příštího francouzského prezidenta a soupeřem Marine Le Penové je centrista Emmanuel Macron. I přesto, že je považovaný za silného podporovatele společného evropského projektu, i v případě jeho zvolení by se měl mít Brusel podle mnohých na pozoru. „Prezident Macron nebude jednoduchý oříšek,“ napsala v nedávném komentáři pro britský think-tank Open Europe politická analytička Aarti Shankar.

Macron má silné proevropské cítění, nesouhlasí s brexitem a není mu cizí myšlenka „více Evropy“. „Evropa není problém, ale řešení,“ zní jeho oblíbené heslo. Jak ale upozorňuje Shankar, Macron se také otevřeně staví za zavedení společného rozpočtu pro eurozónu a zřízení „ministra financí“. Něco takového by si ale vyžádalo otevření základních smluv EU, což je však něco, s čím bruselští lídři budou po zkušenostech z minulosti (například komplikovaným a vleklým jednáním kolem Ústavy pro Evropu a Lisabonské smlouvy) jen obtížně souhlasit. „Navíc by Macron musel přesvědčit Německo, které už dříve vyjádřilo nesouhlas se společnou finanční strukturou pro eurozónu,“ píše Shankar.

Emmanuel Macron navíc jako bývalý ministr hospodářství ve vládě socialistického prezidenta Francoise Hollandea stojí za zákonem (Loi Macron), který po zahraničních dopravcích požaduje, aby v případě pohybu po Francii vypláceli svým řidičům francouzskou minimální mzdu. Navíc u sebe musí vozit veškeré potřebné doklady, které po nich francouzští úředníci požadují. Zákon, který Francie přijala v létě 2015, ostře kritizují země střední a východní Evropy včetně České republiky, protože ho považují za silně diskriminační a podkopávající základní pravidla vnitřního trhu EU.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek