Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Le Penová vzhlíží k Putinovi, Macron k Merkelové. Tak rozdílný pohled na zahraniční politiku tu ještě nebyl

Le Penová vzhlíží k Putinovi, Macron k Merkelové. Tak rozdílný pohled na zahraniční politiku tu ještě nebyl

Napětí před nedělním rozhodujícím kolem francouzských prezidentských voleb vrcholí a centristický kandidát Emmanuel Macron i nacionalista Marine Le Penová se na poslední chvíli snaží druhému ukrást voličské hlasy. Ukázal to i včerejší televizní duel, ve kterém na svém soupeři nenechal ani jeden nit suchou. Hlavními tématy vyhrocené debaty byla hlavně ekonomika, terorismus nebo vzdělávání, rozpory obou kandidátů jsou však nejvíce čitelné v zahraniční oblasti. Co chce v zahraniční politice prosadit Macron a o co by v prezidentském křesle usilovala Le Penová?  

„V každém případě bude Francie vedena ženou – buď mnou, nebo madam Merkelovou,“ prohlásila během včerejší debaty Marine Le Penová a obvinila Macrona, že klečí před Německem na kolenou. To si však Macron nenechal líbit a do nacionalistické kandidátky se obul kvůli jejímu vřelému vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „V žádném případě se nebudu podřizovat nařízení Putina, a to je hlavní rozdíl mezi mnou a Marine Le Penovou,“ řekl před televizními kamerami.

Pohled na zahraniční a obrannou politiku obou prezidentských kandidátů snad ani nemůže být rozdílnější. Souboj o Elysejský palác je v podstatě soubojem mezi nacionalismem a internacionalismem. Zatímco Le Penová se staví proti globalizaci, Macron je připraven hájit zapojení Francie do mezinárodních institucí zuby nehty. V jakých klíčových otázkách zahraniční politiky se nejvíce rozcházejí?

Rusko

Macron bojuje proti jakémukoliv sbližování Francie s Moskvou a pevně stojí za protiruskými sankcemi, dokud nebudou splněny dohody z Minsku. Ruskou zahraniční politiku označuje za „nebezpečnou“ a v souvislosti s anexí Krymu kritizuje Moskvu, že „neváhá porušovat mezinárodní právo“. Macronův tým navíc před nedávnem obvinil ruské hackery, že se pokusili nabourat do jejich počítačových systémů.

Le Penová naopak na anexi Krymu v roce 2014 nevidí nic protiprávního. Koncem března se už po čtvrté od roku 2011 setkala s Vladimirem Putinem v Moskvě, kde zopakovala, že nesouhlasí s protiruskými sankcemi a označila je za „nefér a hloupé“. O vazbách Le Penové na Rusko se začalo hovořit před třemi lety, když vyšlo najevo, že si půjčila 9 milionů eur (249 milionů korun) u První česko-ruské banky, které jí francouzské banky odmítly půjčit. Ihned se objevily spekulace, že jde o odměnu právě za její otevřenou podporu krymské anexe.

Sýrie

Prezidentští kandidáti se rozcházejí také v pohledu na válku v Sýrii a jejího prezidenta Bašára Asada. Zatímco Macron tvrdí, že by se Asad měl ze svých zločinů zpovídat před mezinárodním tribunálem, Národní fronta Le Penové po chemickém útoku prohlásila, že i přesto Asad zůstává jedinou obranou proti samozvanému Islámskému státu.

Evropská unie

Macron dlouhodobě vystupuje jako zastánce Evropské unie a hovoří o oživení evropského integračního projektu. Navrhuje například, aby měla eurozóna vlastní rozpočet i ministra financí. Naopak Le Penová volá po vypsání referenda, ve kterém by Francouzi rozhodli, zda chtějí v EU zůstat, Euro označuje za „mrtvé“ a prohlašuje, že by se Francie měla vrátit od společné evropské měny k franku.

NATO

Severoatlantická aliance zůstává podle Macrona základním pilířem francouzské obrany, zároveň ale požaduje, aby se na obranu začala víc soustředit také Evropská unie. Zároveň prosazuje, aby Francie zvýšila výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2025. Le Penová naopak tvrdí, že důvod pro existenci NATO, kterým byla sovětská hrozba, už v dnešním světě neexistuje a Francie by měla z vojenských struktur NATO vystoupit. Výdaje na obranu by chtěla na dvě procenta HDP zvýšit už do roku 2018 a na tři procenta do pěti let. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek