Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron vybojoval jen první bitvu. Klíčové bude, zda získá spojence a ovládne parlament

Macron vybojoval jen první bitvu. Klíčové bude, zda získá spojence a ovládne parlament

Vítěz francouzských prezidentských voleb, centrista Emmanuel Macron, překonal dobytím Elysejského paláce jen jednu překážku. Jeho úkolem nyní bude opět spojit dohromady rozhádané spoluobčany a získat pro své hnutí Vpřed! ve francouzském parlamentu většinu. Volby zákonodárců se v politicky rozdrobené zemi, v níž mnozí pro něho v druhém kole hlasovali se sebezapřením, aby zabránili úspěchu krajně pravicové Marine Le Penové, budou konat v červnu. Bez parlamentní podpory by Macron nebyl s to snadno prosadit klíčové reformy.

Bývalý bankéř a ministr ekonomiky dosluhující socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí, aby mohl vrátit podnikům konkurenceschopnost a snížit nezaměstnanost, kterou se nedaří srazit pod deset procent. V zahraničí politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU, v níž chce hlavně omezit podle něj příliš zjevnou komparativní výhodu zemí střední a východní Evropy, které mají levnější pracovní sílu a nižší daně.

Jeho hnutí Vpřed!, které je nové a ve stávajícím shromáždění nemá žádné zástupce, by podle agentury Opinionway mohlo v parlamentu o 577 místech obsadit kolem 250 až 280 křesel. Takže není jisté, zda obdrží byť jen těsnou většinu. Už před volbami Macrona tudíž čeká obrovský kus práce, protože se bude muset shánět po spojencích napříč politickým spektrem.

Pro začátek upustil do sebevědomého požadavku, že k jeho hnutí se mohou připojit jen ti, kteří opustí svou původní stranu. Usnadnit by tak měl rozhodování příznivcům socialistů, kteří zvažují, že „přeběhnou“. Takových lidí může být poměrně mnoho: Roli hraje propad Socialistické strany na úroveň menší okrajové síly po nevalně hodnoceném působení prezidenta Françoise Hollandea. Ten avizují i průzkumy: podle nich by měla - pokud se nerozpadne úplně - po dvoukolových volbách obdržet v parlamentu maximálně kolem 40 mandátů.

Lovit musí Macron i ve vodách pravicových konzervativců, kteří těžce nesou vypadnutí svého kandidáta Françoise Fillona z prvního kola prezidentských voleb. Třetí místo a necelých 20 procent hlasů pro něj znamenaly politickou smrt a nástup představitele nové generace Republikánů Françoise Baroina, který se netají ambicemi stát se premiérem. Jeho strana by ovšem musela obdržet víc než zhruba 200 až 210 mandátů, které mu dávají průzkumy, aby se mohl prosadit v rámci takzvané kohabitace či soužití, kdy prezident a premiér jsou z jiných politických stran.

Buď se stane hlavní opozicí nebo by mohla uzavřít koalici s hnutím Vpřed!. To se chce předvést především novými tvářemi, ale tím pádem i bez hlubších politických zkušeností, což nemusí na zvládnutí mocenských úkolů nicméně stačit.

Červnové volby zřejmě zaženou opět do ústraní v parlamentní politice další dvě hvězdy prezidentského boje, které přitom dohromady shromáždily v prvním kole přes 40 procent hlasů. Národní fronta poražené finalistky prezidentského duelu Marine Le Penové by podle průzkumů měla získat pouhých 15 až 25 mandátů, což bude opět výsledek dvoukolového systému, kdy se proti krajní pravici nakonec srotí voliči ostatních stran. Podobný osud pak může ze stejných důvodů postihnout krajní levici Jeana-Luca Mélenchona. V parlamentu by levicoví radikálové spojení s komunisty měli údajně obsadit jen nejvýše osm míst.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek