Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macronův spolupracovník pro INFO.CZ: Je součástí systému a nic se nezmění, bude tu zklamání

Macronův spolupracovník pro INFO.CZ: Je součástí systému a nic se nezmění, bude tu zklamání

"Francois Hollande nebyl nikdy dobrým prezidentem, ale dobrým stratégem ano. Věřím, že ve skutečnosti může stát za Emmanuelem Macronem a jeho novým hnutím En Marche," řekl v exkluzivním rozhovoru pro redakci INFO.CZ francouzský ekonom Christopher Dembik, který se podílel na ekonomickém programu Macrona. "Já i Macron jsme pragmatici a už nyní víme, že se nepodaří splnit vše, co se slíbilo. Ideologičtěji založení lidé budou zklamaní," pokračuje. Co se stane se Socialistickou stranou ve Francii a nevžene podobné krátkodobé uvažování voliče do náruče Marine Le Penové? Čtěte rozhovor.

Emmanuel Macron sám sebe vykresluje jako politika, který se chce tvrdě rozejít se starými pořádky. Pokud vyhraje, stane se skutečně něco takového?

Jestli tu je něco, co se mi na Macronovi nelíbí, tak to je právě komunikace ohledně tohoto. Považuji to za populistické. Dobrá, nepochází z bohaté rodiny, ale je součástí politického establishmentu a nelze se od toho jen tak odtrhnout. Jedna věc je na to poukazovat v kampani a sbírat tím body, ale až se stane prezidentem, hodně lidí bude zklamáno, protože kolem něj uvidí v podstatě ty stejné tváře, na které jsou zvyklí dnes. Macron potřebuje talentované lidi, nemůže do čela ministerstva postavit pětadvacetiletého člověka bez zkušeností. Bude to pokračování Francoise Hollanda.

En Marche je nové hnutí s novou tváří v čele, ale ve výsledku se nic nezmění. Vidíte sami, že je to o komunikaci, která je tady v tomto případě naprosto špičková. Na můj vkus je jí ale až příliš. Jeden francouzský politik asi před padesáti lety řekl, Francouzi nejsou nejbystřejší, a když jim ukážete, co chtějí, tak si to vyberou. A já si myslím, že měl pravdu. Lidé chtěli skoncovat s Hollandem, protože nezvládl splnit to, co slíbil. Ale nakonec si stejně zvolí socialistu, který ve skutečnosti nepřináší nic nového.

Můžete to rozvést?

V Macronově programu, například pro francouzské podniky, je přesně to, co tam mívají socialisté, jen se jde více do hloubky. Na trhu se dá koupit knížka s rozhovory s Hollandem, v níž asi před dvěma lety řekl: Pokud chcete být znovu zvoleni prezidentem, je tu jen jeden způsob. Musíte vytvořit nové hnutí, které se bude opírat o široké spektrum neokoukaných lidí od levého středu po pravý střed.

Kdo je Christopher Dembik?
Ekonom Christopher Dembik je od roku 2014 členem týmu dánské investiční banky Saxo Bank. Před tím pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu. Zaměřuje se na makroekonomické trendy, politiku centrálních bank, evropskou ekonomiku i domácí ekonomickou politiku. Pravidelně uvádí sloupky pro televizní pořady na kanálu France 24 a je spisovatelem. Vystudoval fakultu mezinárodních studií na Scienes Po Paris.

Jedině takto nebudete potřebovat podporu komunistů nebo levicových socialistů. Nevím, jestli to byl celé jeho plán, ale i když nebyl dobrým prezidentem, Hollande byl vždycky dobrým stratégem. A já věřím, že na tom něco může být. I Le Penová si toho všimla a několikrát Macronovi řekla, že za ním ve skutečnosti stojí Hollande. Zajímavé je také to, že Hollande mohl svého někdejšího ministra jednoduše zničit, ale nikdy to neudělal.

Macron odešel z vlády a část lidí ze Socialistické strany se za něj postavila – hodlají ho podporovat i do budoucna a přešli by za ním do jeho hnutí En Marche. Jaký to bude vliv na další vnitřní vývoj u socialistů?

Spousta mých známých a přátel, kteří jsou poslanci, čeká na výsledky druhého kola a pak svou podporu Macronovi oznámí veřejně. Už nyní je jasné, že pokud Macron nezíská většinu v následných parlamentních volbách a bude muset vládnout v kohabitaci (situace, kdy je prezident a premiér z jiné politické strany; pozn. redakce), nebude to se socialisty, protože ti prohrají ve volbách. Tito lidé jsou tedy pragmatičtí a čekají, až to bude černé na bílém. Neříká se to úplně lehce, ale podle mého je En Marche novou Socialistickou stranou.

Co to bude znamenat pro Socialistickou stranu, tedy lidi, co v ní zůstanou? Není to její konec?

Ve straně je hodně lidí, kteří jsou kritičtí, a půjdou za En Marche. Jiní zůstanou, například Benoit Hamon, který neúspěšně kandidoval na prezidenta. Ti se budou muset rozhodnout, protože strana bude velmi malá a oslabená. Předpovídá se, že v parlamentních volbách dosáhnou na velmi nízký počet křesel. Jediné, co s tím půjde udělat, bude vytvoření radikální levicové strany spolu s radikálními komunisty Jeana-Luca Mélenchona. Bude to podobné jako Die Linke v Německu. Hamon má blíž k Mélenchonovi než k Hollandovi.

Znáte se s Macronem osobně, co vás na něm nejvíce zaujalo?

Velmi dobře komunikuje své názory, což je velké plus v politice. Je umírněný a mám k němu blízko, co se týče jeho ekonomického programu. Je realista. Například globalizace – nemusíme s ní souhlasit, ale je tu, to je prostě fakt. Ano, v En Marche bude hodně lidí, kteří jsou ideologičtěji založení, ti ale budou na konci dne zklamaní. Já už nyní vím, že Macron nebude schopen splnit vše, co ve svém ekonomickém programu slíbil. A on to ví také. A jsme zase zpátky u té komunikace. Macron přesně ví, co má říkat, aby získal podporu.

To mi přijde jako krátkodobé uvažování. Macron nechce být za pět let znovuzvolen? Neriskuje tím, že tím posílí krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové, když lidé zjistí, že není schopen splnit, co slíbil?

Myslím, že tohle Macron ví, ale pokud chce uspět, tak jediné, co musí udělat, je, že sníží nezaměstnanost. Když to neudělá, tak tu v roce 2022 bude stát silná Národní fronta. Ale nemusí to být jen ona. Může se klidně stát, že se tu objeví podobné hnutí, jako bylo Occupy Wall Street (Řada pokračujících demonstrací v New Yorku, které protestují proti společenské a ekonomické nerovnosti, globalizaci a vlivu korporátních peněz a lobbistů; pozn. redakce). Určitě vzroste populismus a může se stát, že uspěje Mélenchonova radikální levice. Jeho popularita v posledních několika prezidentských volbách roste a podle mne je pravděpodobnější, že v roce 2022 Mélenchon zaznamená větší úspěch než Le Penová. Není to dobré, ale minimálně to není rasista. Jeho ekonomický program nedává smysl, ale pro mnoho lidí může být přijatelnější, protože ze všeho neobviňuje cizince.

Upřímně řečeno, co se týče politiky ve Francii, tak nejsem příliš velký optimista. Možná by pomohlo, kdyby se dala šance stranám, jako je Národní fronta, aby lidé na vlastní oči viděli, že oni nezvládnou nic zlepšit.

Vy jste jedním z lidí, kteří se přímo podíleli na ekonomickém programu Emmanuela Macrona. Jste s ním v osobním kontaktu?

Osobně ne, před rokem jsem se potkal s jeho týmem. Abych byl upřímný, chtěl jsem s nimi tehdy mluvit o možnosti stát se součástí Macronova ministerského týmu. Oni mi ale v té době rovnou řekli, že by to bylo jen na krátko, takže mi začalo docházet, že bude chtít kandidovat na prezidenta. Zůstal jsem v ale kontaktu s členy jeho nejužšího týmu. Já osobně jsem zvolen za Socialistickou stranu, takže jsem ho oficiálně nepodpořil, když v srpnu odešel z ministerstva. Spolupracoval jsem ale s jeho týmem. Od lidí z Macronova blízkého okolí slyšíte dnes často obavy ohledně dalšího vývoje po prezidentských volbách. Pokud chcete vládnout, musíte se dohodnout i s ostatními politickými stranami. Takže lidé, kteří se na počátku připojili k Macronovi, možná nakonec nezískají pozice, o nichž sní, protože mnoho socialistických i republikánských lídrů je připraveno pro něj pracovat například na ministerských pozicích.

Co jsou tedy hlavní priority jeho ekonomického programu?

Podle mého názoru je tématem číslo jedna nezaměstnanost. Ta se dnes pohybuje kolem deseti procent a vůbec se nám nedaří ji snížit. Myslím, že Macron dobře rozumí tomu, že je potřeba snížit náklady na práci. O to už se trochu pokusil prezident Hollande, ale je potřeba jít ještě dále. Podle mě je to krátkodobý cíl, protože stále kolem sebe budete mít země, které sníží náklady na práci ještě výrazněji. Podle mého názoru musíme hodně investovat do vývoje a výzkumu. To je jeden z jeho hlavních bodů. Ten druhý se zabývá vzděláváním a školením lidí. Ve Francii vidíme v této oblasti dva problémy. Pokud mluvíte s průmyslovými firmami, tak vám třetina z nich řekne, že mají problém sehnat kvalifikované lidi. Musíte tedy vzdělávat lidi tak, aby mohli pracovat na těchto pozicích. Nejsou to tak dobře placená místa, ale potřebujete pro ně zaměstnance. Také musíme mnohem lépe školit nezaměstnané.

Systém zaměstnávání lidí je ve Francii celkem zkostnatělý. Bojovat se s tím snažil už Hollande, ale odbory a mladí lidé, kterým měla reforma pomoci, se proti němu postavili. Co s tím chce dělat Macron?

Kontroverzní zákon (kvůli kterému se loni ve Francii spustila série demonstrací - pozn. redakce) nese jméno El Khomri, ale byl prvně implementován Macronem. Pokud se na to konkrétně podíváme, tak uvidíme, že na možnosti dát zaměstnanci výpověď, tento zákon nic nemění. Jen potvrdil to, jak rozhodovaly soudy. Problém byl ten, že Hollande to nezvládl lidem vysvětlit. Myslím, že v oblasti výpovědí se nic měnit nebude, protože jinak by opět vyšli lidé do ulic. Ale jak Macron sám několikrát uvedl, francouzský pracovní trh potřebuje mnohem více flexibility. Zároveň ale musíme lidem přinést jistotu. Tím myslím různá školení, aby se jim dařilo lépe sehnat práci. A pak je tu ještě celkem revoluční krok, a to právo na to být nezaměstnán. Zatím to takto ve Francii vnímáno není. Ale kvůli novým byznysovým modelům jako "uberizace", bude běžné, že člověk během života mnohokrát změní zaměstnání. A měl by mít možnost si dopřát i pauzu, během které ho bude podporovat stát. Samozřejmě to bude drahé. Nebudu lhát. Nejsem si jistý, jestli se najde pro takový zákon podpora.

Francie se potýká s nezaměstnaností mezi mladými lidmi. Má pro ně Macron nějaké řešení?

Francouzi pod 25 let volili ve velkém Národní frontu a Marine Le Penovou, právě proto, že jsou nezaměstnaní. Macron zvládl oslovit vzdělané lidi. Ne ty, kteří žijí na venkově, ale ty ve velkých městech. Ne protože by přímo pro ně nabízel něco nového, ale kvůli své image. Vedl kampaň proti establišmentu, a to mnoho mladých lidí přilákalo. V jeho týmu také vidíte mnoho lidí, kterým je třeba pouhých dvacet let. Upřímně řečeno v posledních patnácti letech ve Francii nikdo neudělal nic moc pro mladé lidí.

Macron sám sebe vykresluje jako proevropského kandidáta. Na druhou stranu ale Francie neplní ekonomické závazky, které jí určuje EU. Nejde to proti sobě?

Pokud se podíváte na schodek státního rozpočtu, tak na třech procentech v blízké budoucnosti určitě nebudeme. Macron neříká, že by chtěl některou z unijních smluv znovu vyjednat. Ale chce ukázat lidem, že neexistuje lepší cesta než být součástí EU. Pokud budete fungovat jako osamocená země, tak nemáte šanci čelit globálním výzvám. Macron chce, aby lidé o Evropské unii snili, ale nemá konkrétní agendu. Bude tedy potřebovat nějaký projekt. Myslím, že čeká na to, až bude Angela Merkelová znovu zvolena, aby mohli pracovat na něčem společně. A jsem si celkem jistý, že se bude snažit pomoct Řecku.

Říkáte, že Macron nechce zasahovat do unijních smluv. Na druhou stranu ale mluví o nových institucích pro eurozónu. To by podobný zásah vyžadovalo.

Ano, ale přistupujeme k tomu realisticky. Podle Macrona je jediná možnost, jak zachránit EU před populisty, dát jí mnohem větší pravomoci, ale také lepší instituce. Dnes nikdo z občanů neví, co dělá Evropská komise. Podle mě bude mít Macron málo času na to, aby prosadil nějaký svůj projekt týkající se EU. Záleží to samozřejmě také na parlamentních volbách. Pokud v nich nezíská většinu, tak nedosáhne ničeho.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek