Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Elektronické volby jsou v Česku hudbou budoucnosti. Proti hraje politika i riziko hackerských útoků

Elektronické volby jsou v Česku hudbou budoucnosti. Proti hraje politika i riziko hackerských útoků

Hlasovat pro svého kandidáta z pohodlí domova místo volební místnosti by uvítal nejeden Čech, především pak mladší voliči. Zavedení elektronických voleb by ale ulehčilo život především lidem, kteří nežijí v místě trvalého bydliště, a před každými volbami tak musí s předstihem žádat o voličský průkaz. Navzdory těmto argumentům je ale takzvaný e-voting v Česku stále hudbou budoucnosti, někteří experti navíc upozorňují na to, že volby přes internet jsou náchylnější ke kybernetickým útokům ze strany zahraničních zpravodajských služeb. 

V době, kdy lze přes internet zařídit celou řadu úkolů, kvůli kterým jste dřív museli na úřad nebo do banky, lidé v Česku stále musí osobně dojít do volební místnosti a hodit hlasovací lístek do urny před zraky komise. Mnozí proto volají po možnosti hlasovat ve volbách do zastupitelstev, parlamentu či v evropských volbách přes internet. Češi se však změny ještě nějakou dobu nedočkají.

„Právní úprava s tím zatím nepočítá. Je to téma, které se diskutuje už delší dobu, dosud ale nebyla nalezena odborná ani politická shoda o konkrétním provedení,“ řekl pro INFO.CZ advokát a bývalý náměstek několika ministrů spravedlnosti s působností pro legislativu a informatiku František Korbel.

Hlavním důvodem tak zůstává to, že elektronické volby stále nejsou klíčové politické téma a politici se na něm zatím nedokázali shodnout. „To má samozřejmě zásadní vliv, protože shoda politiků je ke změnám volebních zákonů nezbytná,“ říká Korbel s tím, že ne všichni voliči by však se zavedením elektronických voleb souhlasili a vyšší ochotu lze očekávat u mladších než starších voličů.

Zastánci e-votingu poukazují hlavně na úspěšný příklad Estonska, kde se v parlamentních volbách hlasuje přes internet už od roku 2007. Občanům stačí, aby si stáhli oficiální volební aplikaci, kde musí prokázat svou elektronickou identitu a odklikne kandidáta, kterého chce volit. Estonci tak mohou volit jednoduše odkudkoli. Nadstandartní služby digitalizace veřejné správy si v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ pochvaloval i expert Andres Raieste, který se na zavádění takzvaného e-Governmentu v Estonsku podílel.

„Nemám sebemenší důvod kvůli úředním věcem vycházet z domu. Služby e-Governmentu zjednodušují můj každodenní život. Kontakt s úřady proto neberu jako povinnost nebo něco, co podstupuji nerad. Je to pro mě naprosto přirozené. Vůbec nedokážu pochopit dobu před deseti, patnácti lety. Myslím, že tehdejší doba v Estonsku je velmi podobná tomu, co máte dnes vy v České republice,“ řekl tehdy redakci.

Obyvatelé malé země v Pobaltí si na elektronické volby postupně zvykají – během posledních parlamentních voleb v roce 2015 hlasovalo přes internet 30,5 procenta Estonců. Ostatní zvolili tradiční způsob a do volební místnosti zašli osobně. Přestože k estonskému modelu má Česko ještě daleko, první důležitý mezník, který by mohl být základním stavebním kamenem pro zavedení elektronických voleb, se rýsuje i tady.

„Domnívám se, že vhodným impulsem k zavedení elektronických voleb by mohlo být nabytí účinnosti nového zákona o elektronické identitě, ke kterému má dojít 1. července letošního roku. Elektronická identifikace občana – buď datovou schránkou, elektronickým podpisem nebo jiným důvěryhodným nástrojem elektronické identity – je totiž pro elektronické volby nezbytnou podmínkou,“ říká Korbel.

Elektronické volby se mohou stát terčem hackerů

Zatímco řada voličů by přes mobil, počítač či tablet nejraději volila už dnes, podle politologů by možnost hlasovat online nové voliče k urnám stejně nepřivedlo. To tvrdí i vedoucí Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda, podle kterého to je vidět právě na příkladu Estonska.

„Ta praxe ze světa je zatím velmi omezená – v parlamentních volbách se to používá zatím pouze v Estonsku, což je země, která je technologicky obrovsky na výši. Zaváděli to už před velmi dlouhou dobou a nezdá se, že by to tam tu účast ve volbách zvýšilo. Přibývá tam sice lidí, kteří volí elektronicky, ale v podstatě se zdá, že by většina těchto lidí volila i bez toho,“ řekl pro INFO.CZ Lebeda, který by podle svých slov pro zavedení elektronických voleb nebyl. Elektronické volby jsou totiž náchylnější k hrozbě kybernetického útoku ze strany zahraničních zpravodajských služeb.

„Důvodem, proč jsem vůči tomu skeptický, je to, že v dnešní době, kdy se o volby v západní Evropě nebo ve Spojených státech se zajímají zahraniční tajné služby – zejména ta ruská – si nedokážu představit, že bychom to v této době zaváděli i my. Podle mého lze i ten nejlépe zabezpečený systém nějakým způsobem překonat,“ vysvětluje Lebeda.

Právě obavy z hackerských útoků jsou nejčastějším argumentem hovořícím proti zavedení elektronických voleb, podle Korbela však nejsou na místě. „V tom nespatřuji důvod pro odmítnutí elektronického hlasování. Ostatně zjišťování výsledků voleb je kombinované, kdy na počátku stojí hlasování ve volební místnosti, nicméně ke zpracování výsledků dochází rovněž elektronicky v rámci elektronických systémů Českého statistického úřadu,“ uzavírá odborník na právo informačních technologií s tím, že elektronické volby musí být zajištěny tak, aby se riziko útoku co omezilo na minimum. 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz