Výsledek prvního kola prezidentských voleb jen potvrdil trend, jenž byl zjevný po volbách do sněmovny – velká část Čechů s gustem volí lháře, podvodníky, zloděje, udavače a křupany. Čím víc lžou a podvádějí, čím víc nehrají fér a čím hlouběji se noří do kanálu, tím silnější pozici u velkého množství Čechů mají. Protože jsou jako oni; ubozí, nízcí, prospěchářští a závistiví. Kdo by chtěl ve vedení země osobnost, k níž by bylo možné vzhlížet jako k morální autoritě, když tam může mít premiéra a prezidenta, již nejen že zosobňují ty nejnižší lidské vlastnosti, ale jsou na svou primitivnost, udavačství, alkoholismus a podvody hrdí?
Osobnost s morální integritou, která podle svých mnohdy až úsměvně vznešených a idealistických slov i žije, byť tím musí obětovat část svého pohodlí a výhod ve prospěch čehosi vyššího, automaticky nutí ostatní k zamyšlení nad sebou samými. A ne vždy je takový upřímný pohled do vlastního nitra a na vlastní život příjemný. Člověk si musí přiznat své slabosti, touhu po komerčním úspěchu, podlehnutí konzumnímu způsobu života, dobrovolnou lobotomizaci, odevzdání odpovědnosti za cokoliv komusi „nahoře“, vyvázání se ze správy vlastního života i duše.
