Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nehledejme jen Antizemana: Potřebujeme kvalitního a reprezentativního prezidenta. Komentář Petra Kolmana

Nehledejme jen Antizemana: Potřebujeme kvalitního a reprezentativního prezidenta. Komentář Petra Kolmana

Jsem dlouhodobým odpůrcem přímé volby prezidenta, notabene jsem proti ní v Reflexu již dříve opakovaně argumentoval. Nejsem korouhvička, která mění své názory dle toho, jak fouká vítr. Trvám na tom, že jde o cizorodý a zbytečně drahý prvek v našem ústavním pořádku. Nicméně když ji už v Česku máme, musíme se s ní nějak rozumně vypořádat.

Stavím se proti tezi, kterou slýchám a čtu stále častěji — hlavně aby to opět byl, anebo naopak nebyl Zeman. Program a vše ostatní jdou stranou, hlavní je faktor Zeman. Spousta jinak racionálních lidí propadá k myšlenkovému klišé — ať si protikandidát plácá sebevětší banality (typu po pondělí je úterý), hlavně když to není Zeman, či zrcadlově: to je fuk, že je na tom Zeman zdravotně špatně, hlavně když tam nezasedne „nějaký tunelář“ či „příslušník z pražské kavárny“.

Paradoxně lidé jako by podvědomě cítili, že český prezident má dle zákonů a ústavy relativně slabé postavení — takže více než na programu a vizích záleží spíše na symbolech a povrchním pozlátku. S tímto slabým postavením ovšem nekoresponduje přímá volba prezidenta, čímž se vytváří typický český kočkopes nebo, řečeno moderněji, veganský bůček.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Pestrost kandidátů

Co mne opravdu rozčiluje, je mudrování některých nespokojenců: Nestavte už další kandidáty, máme (například Drahoše, předtím Horáčka) svého „Antizemana“, to nechápete, že když se pustí do souboje o Hrad další, tak stoupají šance „dědka z Vysočiny“?

Mám za to, že „faktor MZ“ se nemá přeceňovat, neměl by být pro tyto volby určující. Pestrost kandidátů velmi vítám, je to projev skutečné středoevropské demokracie, ne žádná velikášská „Amerika" — dva velcí kandidáti proti sobě.

Pravda, k pojetí souboj titánů – duo velkých kandidátů — nás posouvá paradoxně dvoukolový volební systém. Proto bych byl, když už u všech Dienstbierů musíme mít přímou volbu prezidenta, pro jednokolový systém, jenž méně polarizuje ve svých důsledcích společnost.

Ty, kteří kandidují na prezidenta s hlasy senátorů či poslanců, označil Zeman za „předem v očích voličů diskvalifikované“, s tím nemohu souhlasit, ale jako pozitivně naladěný komentátor zase oceňuji, že je prezident neoznačil v souladu se svým bodrým slovníkem rovnou „za svině či imbecily“.

Prezidentem jednou a dost!

Na závěr přednáším konstruktivní návrh do budoucna, který by mj. i oslabil polarizaci à la Zeman.

Je nepochybné, že každý současný prezident má z povahy věci na konci svého prvního funkčního období obrovský náskok proti svým konkurentům. Pozor, to teď rozhodně nemyslím jen na Ing. Miloše Zemana, ale zcela obecně a systémově. Ať se nám to líbí, anebo nikoliv, prezident kandidující „z Hradu na Hrad“ má náskok tzv. o parník z prapodstaty věci.

Mám za to, že by nebylo od věci se analyticky zamyslet, zda by do budoucna nebylo v rámci fair play lepší omezit počet mandátů na jeden.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

Autor je právník a publicista. Jeho další komentáře si můžete přečíst na webu Reflexu

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek