Jsem dlouhodobým odpůrcem přímé volby prezidenta, notabene jsem proti ní v Reflexu již dříve opakovaně argumentoval. Nejsem korouhvička, která mění své názory dle toho, jak fouká vítr. Trvám na tom, že jde o cizorodý a zbytečně drahý prvek v našem ústavním pořádku. Nicméně když ji už v Česku máme, musíme se s ní nějak rozumně vypořádat.
Stavím se proti tezi, kterou slýchám a čtu stále častěji — hlavně aby to opět byl, anebo naopak nebyl Zeman. Program a vše ostatní jdou stranou, hlavní je faktor Zeman. Spousta jinak racionálních lidí propadá k myšlenkovému klišé — ať si protikandidát plácá sebevětší banality (typu po pondělí je úterý), hlavně když to není Zeman, či zrcadlově: to je fuk, že je na tom Zeman zdravotně špatně, hlavně když tam nezasedne „nějaký tunelář“ či „příslušník z pražské kavárny“.
