Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pokud se Zeman v krajích setkává s voliči, je to kampaň, říká šéf úřadu, který dohlíží na volby

Pokud se Zeman v krajích setkává s voliči, je to kampaň, říká šéf úřadu, který dohlíží na volby

Předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Vojtěch Weis má jasno: pokud se prezident Miloš Zeman setkává na svých výjezdech do regionů kromě komunálních politiků nebo podnikatelů také s občany, je to kampaň. „V momentě, kdy je vyhlášena předvolební kampaň, tak by měly být jednotlivé kroky či jednání posuzovány z hlediska toho, zda jsou činěny z pozice prezidenta republiky, na mysli mám oficiální záležitosti, a od toho musíme odlišit setkání s občany. Pokud by tak totiž ve stejný moment činil jiný kandidát, tak bychom to nesporně tuto činnost považovali za předvolební kampaň a náklady s tím spojené bychom mu počítali do nákladů této kampaně,“ vysvětluje Weis. Hrad se proti tomuto výkladu, který úřad opakovaně připomíná, od začátku ohrazuje.

Co lze považovat za politickou předvolební kampaň, kdy začíná a jaké výdaje se do ní mají započítávat. Jak byste na tuto základní otázku odpověděl?

Odpovídám tak, jak to našemu úřadu ukládá zákon. Jedná se tedy o jakoukoli propagaci kandidujícího politického subjektu nebo volební agitace za účelem veřejné prezentace a podpory. Druhů, způsobů nebo projevů kampaně může být samozřejmě celá řada, zmínit mohu televizní šoty, venkovní reklamu nebo reklamu v tisku a podobně. Mělo by to být vše, co je činěno – ať už tím kandidujícím politickým subjektem nebo jeho podporovatelem, případně, pokud tak není činěno s vědomím politické strany, tak registrovanou třetí osobou – k tomu, aby realizovala politickou agitaci. S kampaně je spojena také celá řada povinností, mezi něž patří třeba vedení transparentního účetnictví a dodržování finálních limitů, které zákon obsahuje.

Pokud bychom to mohli ilustrovat pro názornost na konkrétním příkladě, prezident Miloš Zeman pořádá tradiční výjezdy do krajů, termín prezidentských voleb byl již vyhlášen. Platí tedy, že od nynějška lze tyto akce Zemana považovat za kampaň?

My jsme k tomu zaujali stanovisko jako vedení úřadu s tím, že ať už se jedná o stávajícího prezidenta, který je ve funkci, anebo o jakéhokoli jiného politického kandidáta na tuto pozici, respektive jakéhokoli jiného politika, který vystupuje ve veřejném prostoru, tak by jeho jednání mělo být posuzováno v několika rovinách. Prezident republiky podniká cesty do regionů a samozřejmě má každá jeho cesta nějakou skladbu, tj. že se například setkává s místními podnikateli, se zástupci krajů, s komunálními politiky a samozřejmě se také na těchto cestách setkává s občany.

My jsme se k této věci již vyjadřovali, mimo jiné k tomu lze na našem webu dohledat stanovisko úřadu. Platí, že v momentě, kdy je vyhlášena předvolební kampaň, tak by měly být jednotlivé kroky či jednání posuzovány z hlediska toho, zda jsou činěny z pozice prezidenta republiky, na mysli mám oficiální záležitosti, a od toho musíme odlišit setkání s občany. Pokud by tak totiž ve stejný moment činil jiný kandidát, tak bychom to nesporně tuto činnost považovali za předvolební kampaň a náklady s tím spojené bychom mu počítali do nákladů této kampaně.   

Pokud bychom postupovali jinak, byli bychom bezpochyby dotazováni, jak je možné, že dva kandidáti na prezidenta republiky jsou posuzování odlišně. Proto je naše stanovisko takové, že tato setkání s občany – ostatně určitě během nich dochází k rozdávání fotek a jiných propagačních materiálů – jsou hodnocena jako předvolební kampaň a náš úřad to bude takto taky nahlížet.


Je tady také druhý příklad z praxe. A to předseda hnutí Ano Andrej Babiš, který vydal na jaře knížku O čem sním, když náhodou spím. Jde podle něj o vizi, jak by naše země mohla vypadat za několik desítek let, a tudíž akce, na kterých ji představuje, nejsou kampaní před letošními volbami…

Musím vás hned zastavit. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou úřad zabývá v rovině možného nebo teoretického vedení správního řízení, ještě jednou zdůrazňuji, možného správního řízení, tak bych se k této věci nerad vyjadřoval.

Faktem je, že on tvrdí, že to kampaň k letošním volbám není…

Jako úřad tu věc nějak vyhodnocujeme a v momentě, kdy k tomu zaujmeme stanovisko, tak se k ní vyjádříme.

Dobře. Co sociální sítě? Co je a co není třeba na Facebooku nebo Twitteru kampaní? Týká se to také povinnosti kandidátů zveřejňovat údaje o zadavateli a zpracovateli materiálu…

Podstatou sociálních sítí je vedle prezentace toho, komu daný profil patří nebo kdo jej spravuje – v tomto případě kandidujícího subjektu – ať už jednotlivce, politické strany a hnutí, či registrované třetí osoby – také možnost sdílení publikovaného obsahu dalšími uživateli. Každý „post“ převzatý jiným uživatelem sítě však obsahuje informaci o tom, odkud byl převzat. Je tedy možné se proklikem dostat na profil dané strany, kandidáta či registrované třetí osoby atp. U textových sdělení tedy není třeba, aby ke každému postu byla připojena informace o zadavateli a zpracovateli – je však nutné její uvedení na hlavní stránce profilu daného subjektu provozujícího kampaň.

Poněkud jiná situace je však u obrázků, fotografií, videí a audio nahrávek – ty lze vkládat do jiných internetových stránek či stáhnout a dál šířit jinými způsoby. Proto by všechny grafické a audiovizuální prostředky volební kampaně měly mít v sobě zakomponovánu informaci o zadavateli a zpracovateli. V případě videí nehraje roli, zda jsou zveřejňována na sociální síti nebo prostřednictvím portálu YouTube. Na začátku nebo na konci videa se formou titulku musejí povinné informace uvést.

Pokud jde o audio nahrávky, musí být tyto informace sděleny ústně. Jsme si přitom vědomi toho, že i textové příspěvky lze zkopírovat a publikovat mimo prostředí sociálních sítí, v tomto případě by však uvádění zadavatele a zpracovatele bylo poněkud redundantní, neboť není v možnostech kandidujících subjektů či kohokoliv jiného ovlivnit, aby takový šiřitel spolu s textem zkopíroval i zákonem požadovanou informaci.

I tady ale platí, že jako úřad teprve připravujeme naše definitivní stanovisko, protože je pro nás dost komplikované celý prostor sociálních sítí monitorovat. Spolupracujeme také s externí agenturou, která pro nás připravuje monitoring tisku, venkovních reklam a i části internetového prostoru.

Pak je tady ještě nejmíň jedno zásadní téma, a to dobrovolnictví, na kterém je postavena kampaň většiny malých, ale i velkých politických stran.

V případě, že se jedná o rodinné příslušníky, není potřeba tuto práci vykazovat. Nicméně v momentě, kdy se nejedná o rodinné příslušníky, tak by náklad práce, to znamená, že si politická strana najme třeba deset lidí, kteří na mítincích rozdávají letáky, a byť to dělají zdarma, měly by si politické strany zjistit, kolik se za takovou službu obvykle hodinově platí. Byť mzdu ve skutečnosti nevyplatí, měly by adekvátní částku vykázat jako výdaj na kampaň.

A tudíž bude tato fiktivní částka zahrnuta do limitu na kampaň…

No, podívejte se, my musíme předejít tomu, že se dostaneme do situace, kdy bude někdo tvrdit, že byla celá kampaň de facto založená na dobrovolnících a tudíž nic nestála…

Nakonec je tu možná vůbec nejpodstatnější téma: jak to bude v případě, že jednotlivé politické strany či kandidáti na prezidenta nedodrží zákon a překročí například limit na kampaň. Jaké je postihnou sankce a jak to ovlivní výsledek voleb a jeji regulérní průběh?

Takto: v naší kompetenci je celá řada možných sankcí, možných přestupků je patnáct až dvacet. V případě volebního zákona se přestupky zaměřují na správné využití finančních prostředků, správné označování materiálů zadavatelem a zpracovatelem, v jednom konkrétním případě má také třeba v kompetenci sankce nikoli my, ale krajské úřady. Přestupkem je samozřejmě nedodržení finančního limitu, který zákon stanovuje, nezřízení volebního účtu a mnoho dalších.

Ptáme se proto, že se po volbách může zjistit, že někdo nedodržel volební zákon, avšak zároveň to už nebude mít vliv na jejich výsledek…

Činnost, kterou provádí náš úřad v těchto dnech, tedy v průběhu kampaně, by měla být spíše monitorovací. Tj. taková, abychom neovlivňovali průběh těchto voleb. Zároveň platí, že tři dny před konáním voleb má každý politický subjekt povinnost zveřejnit seznam svých podporovatelů a následně – nejpozději devadesát dnů od vyhlášení výsledků voleb – mají politické strany další povinnosti, které se týkají zprávy o financování volební kampaně, jejího účetnictví a podobně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek