Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pozice Miloše Zemana je mohutná, Topolánek ale zamíchá bojem o druhé místo, míní analytik Červenka

Pozice Miloše Zemana je mohutná, Topolánek ale zamíchá bojem o druhé místo, míní analytik Červenka

Miloš Zeman je podle analytika Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Jana Červenky jednoznačným favoritem přímé volby prezidenta. Pokud jde o druhé kolo, nepochybuje, že všechny dosavadní předpovědi nabourává kandidatura Mirka Topolánka. Červenka sice netvrdí, že se Topolánek dostane do druhého kola, avšak  nevylučuje to. Distribuce hlasů mezi Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a expředsedu ODS je v tuto chvíli neodhadnutelná. Sociolog CVVM je nicméně přesvědčený, že by Zemana mohl ve druhém kole stále nejvíce ohrozit Jiří Drahoš.

V týdnu skončila registrace kandidátů do prezidentských voleb. Jak se vám podle sebraných dat rýsují šance hlavních favoritů pro první kolo?

Donedávna vypadala situace v tomto ohledu celkem jednoduše. Bylo zřejmé, že v prvním kole s výrazným náskokem vyhraje Miloš Zeman a na druhém místě skončí Jiří Drahoš rovněž se zřetelným odstupem před třetím Michalem Horáčkem a zbytkem pole, z něhož nejspíš nikdo nedostane víc než dvě či tři procenta a většinou nejspíš méně než jedno procento. Nebylo ovšem ještě vůbec jasné, kdo nakonec skutečně bude kandidovat, a poměrně velká část lidí deklarujících ochotu zúčastnit se prvního kola prezidentské volby nevěděla, případně nechtěla uvést, koho by volila, což by se mohlo do reálného výsledku promítnout způsobem, který jej mohl zřetelně odchýlit od „modelu“ založeného jen na hlasech respondentů chtějících volit a vyjadřujících konkrétní preference, pokud jde o kandidáty.

I tak šlo ale v zásadě jen o to, jestli už v prvním kole nebude náhodou prezident Zeman znovu zvolen, což by nejspíš nebyl, i když do padesáti procent by mu asi nechybělo moc, a jestli jeho protikandidátem bude skutečně Jiří Drahoš, anebo zda se nestane nějaký zázrak, který do druhého kola posune Michala Horáčka, případně ještě někoho jiného, kdo se mohl ještě na poslední chvíli objevit. Mluvilo se o Tomiu Okamurovi, Martinovi Stropnickém nebo třeba Josefu Středulovi. Nakonec do toho dost nečekaně jako deus ex machina vstoupil Mirek Topolánek a tato okolnost může dosud se rýsujícími výsledky prvního kola pořádně zamíchat.

Jaký je váš odhad, pokud jde o šance Mirka Topolánka?

Asi se ho nebude týkat první místo, avšak nad druhým místem teď visí poměrně velký otazník. Pokud ještě nenastane nějaký zvrat v procesu posuzování platnosti podaných kandidátek, což se klidně může stát třeba právě v případě Mirka Topolánka kvůli duplicitě podaných návrhů ze strany navrhujících senátorů, pak může jeho kandidatura ohrozit druhou pozici Jiřího Drahoše. V současnosti je ale nemožné vůbec odhadnout, jakou podporu Mirek Topolánek může získat, protože k jeho osobě nejsou k dispozici žádná data novější než zhruba osm let stará.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

A tehdy Topolánek jako předseda ODS a už bývalý předseda vlády končil s důvěrou na úrovni okolo jedné čtvrtiny a s nedůvěrou okolo dvou třetin veřejnosti. I tak lze celkem rozumně předpokládat, že by na sebe mohl strhnout podporu podstatné části kmenového elektorátu ODS a možná i části pravicově vyhraněnějších voličů TOP 09 či KDU-ČSL, což by mohlo způsobit propad Drahoše, jehož druhou pozici by mohl získat Michal Horáček, a třeba i sám Mirek Topolánek. Rozhodně ten souboj o druhé místo při účasti Mirka Topolánka bude mnohem zajímavější.

Dlouhodobě je favoritem obhájce mandátu Miloš Zeman. Jak byste - pokud jde o politické preference a sociální status - charakterizoval jeho voliče?

Voliči Miloše Zemana jsou v první řadě lidé, kteří důvěřují současnému prezidentovi a logicky si přejí, aby ve funkci pokračoval. Právě důvěra prezidentovi se jeví jako hlavní štěpná linie nadcházejících prezidentských voleb. Z těch, kdo prezidentovi rozhodně důvěřují, pokud přijdou k volbám, budou Miloše Zemana v prvním kole volit prakticky všichni, mezi těmi, kdo mu spíše důvěřují, je to asi polovina, přičemž další část figuruje mezi zatím nerozhodnutými, kteří se reálně mohou k Zemanovi ještě přiklonit.

Menší, i když ne zanedbatelná část těch, kdo prezidentovi spíše důvěřují, pak sice preferuje v prvním kole volbu jiného kandidáta, ale jejich preference se může ještě před prvním kolem změnit, anebo můžou Zemana podpořit ve druhém kole, pokud jejich preferovaný kandidát nepostoupí. Naopak mezi těmi, kdo prezidentovi nedůvěřují, je voličská podpora Miloše Zemana v podstatě mizivá, u rozhodně nedůvěřujících se pohybuje na hraně statistické měřitelnosti. Zhruba čtvrtina nedůvěřujících jsou ovšem nevoliči (u důvěřujících je to jen desetina) a další zhruba čtvrtina je nerozhodnutá a velká část z nich asi taky volit nepůjde.

A pokud jde o sociální status jeho voličů?

Pokud jde o základní sociodemografické charakteristiky voličů Miloše Zemana, je třeba předeslat, že mezi nimi jsou významně zastoupeny všechny sociální skupiny, věkové kategorie a dokonce i politické strany, pokud jde o stranické preference. Nicméně jejich zastoupení samozřejmě není rovnoměrné. Zemanova podpora zřetelně roste s věkem a klesá se zlepšující se životní úrovní, rostoucím příjmem a zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání, přičemž v tomto ohledu je zřetelně nižší u absolventů vysokých škol.

Častěji jsou to důchodci a lidé pracující v dělnických profesích, méně zastoupeni jsou zde podnikatelé a vyšší odborní pracovníci. Podle stranických preferencí to jsou častěji voliči ANO, ČSSD, KSČM a SPD, naopak méně často jsou zde zastoupeni voliči ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů. Výrazně častěji Zemana podporují ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace řadí na levici.

A jaký je dlouhodobý trend podpory Miloše Zemana? Anebo jinak: je něco, co by mu mohlo ve zbývajícím čase uškodit, anebo má podle vás vítězství téměř jisté?

U volební podpory je obtížné mluvit o trendu vzhledem k tomu, že prezidentské preference v našich výzkumech byly sledovány jen dvakrát, a to letos v září a v říjnu. Nepřímo by o této podpoře mohla ovšem vypovídat důvěra prezidentovi. Ta v průběhu uplynulých téměř pěti let od Zemanova nástupu do úřadu prošla několika výraznými propady s následným vzestupem, poslední takový propad byl zaznamenán letos v květnu v souvislosti s tehdejší vládní krizí a událostmi, které jí provázely.

Následně důvěra opět stoupla, ale zůstala na trochu nižší úrovni – asi okolo padesáti procent – v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2017 (cca 55 %). Samozřejmě, že ve zbývajícím čase se může odehrát něco, co Zemanovu pozici v tomto ohledu poškodí. Ostatně, spekulace ohledně Zemanova zdraví vypouštěné v poslední době jeho odpůrci mají právě tento účel. Nemyslím si, že by to mohlo fungovat, ale stát se to může. A pokud se nic takového nepřihodí, je Zemanovo znovuzvolení vysoce pravděpodobné. Prezidenti s tak vysokým ratingem v přímých volbách obvykle neprohrávají.

A jak se to má s jeho donedávna největšími konkurenty, tedy s Michalem Horáčkem a Jiřím Drahošem? Kdo z nich a proč má větší šance do druhého kola postoupit?

Před tím, než do toho „vlítnul“ Topolánek, to vypadalo jako jednoznačná záležitost ve prospěch Jiřího Drahoše, jehož podpora rostla, zatímco Horáčkova stagnovala. Teď je ovšem situace velmi nejistá, protože Mirek Topolánek potenciálně může přebrat voliče zejména Jiřímu Drahošovi.

Kdo jsou podle vašich dat vlastně voliči Drahoše a Horáčka?

Vesměs jde o lidi, kteří se vymezují vůči současnému prezidentovi, respektive kteří mu nedůvěřují, i když u obou jsou zastoupeni i lidé, kteří prezidentovi spíše důvěřují a nepatří k jeho vyhraněným odpůrcům. A opět jsou zde v nějaké míře zastoupeny všechny možné skupiny, byť jejich zastoupení se statisticky významně liší.

U Drahoše můžeme vidět hlavně vyšší zastoupení vysokoškoláků, lidí s vyšším příjmem a dobrou životní úrovní, podnikatelů a živnostníků, vyšších odborných pracovníků a lidí hlásících se k pravici, podle stranických preferencí voličů ODS, TOP 09 nebo KDU-ČSL, ale zastoupeni alespoň průměrně tam jsou i voliči ANO, ČSSD nebo Pirátů a méně často se tam objevují i stoupenci KSČM či SPD, i když jejich zastoupení je už spíš podprůměrné. U Horáčka, jehož elektorát je také trochu více vychýlený k pravici, jsou více zastoupeni mladí lidé a voliči ANO či Pirátů.

V čem spočívají šance Mirka Topolánka na postup do druhého kolo?

To je velmi těžké odhadnout. Jde nesporně o výraznou politickou figuru, poměrně jasně vyhraněnou a dobře známou, což je zejména pro první kolo výhoda. Na druhé straně si ale taky z minulosti nese určitou zátěž, jeho kariéra v čele strany a vlády skončila mnohem méně slavně než třeba v případě Miloše Zemana, který odcházel sám z vrcholu, když svému nástupci předal nejen vedení strany, ale pak i post premiéra, což se Mirkovi Topolánkovi nepoštěstilo.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

V kampani se nepochybně budou připomínat různé kauzy z doby jeho vládnutí, jeho handicapem může být spojení s Markem Dalíkem, čerstvě nastoupivším do výkonu trestu a podobně. Jako politicky vyhraněná osobnost s touto zátěží nebude snadno získávat širší podporu mimo rámec ideově spřízněných voličů. A to by mohl být problém hlavně ve druhém kole, kdyby do něj postoupil.

Pokud bychom zůstali u druhého kola: kdo z trojice Horáček, Drahoš, Topolánek, by v něm měl proti Zemanovi největší šance vyhrát a proč?

Dvoukolová volba je velmi specifická tím, že zatímco v prvním kole obvykle lidé hlasují pro někoho, ve druhém kole často hlavním motivem je negativní volba proti někomu. Tady asi nejlepší pozici může mít ten, kdo je „přijatelný“ kandidát pro co možná největší okruh voličů. Tuto charakteristiku jednoznačně alespoň prozatím splňuje Jiří Drahoš.

Bavíme se spolu ještě předtím, než začala kampaň. Co od ní čekáte? Může nějak ovlivnit distribuci hlasů?

Určitě může působit jako mobilizační faktor a může ovlivnit nerozhodnuté voliče. Na přesvědčené stoupence jednotlivých kandidátů ale spíš žádný vliv mít nebude.

Pozoruhodným faktorem blížících se prezidentských voleb je, jak od nich dávají ruce pryč prakticky všechny politické strany. Co na jejich postup říkáte a myslíte, že jim vydrží i před druhým kolem?

Je to celkem logické. Jednak prezidentské volby následují krátce po volbách do Poslanecké sněmovny, které byly pro strany dost traumatizující. Druhá věc je, že strany se netěší moc velké popularitě u veřejnosti a že jejich vlastní kandidáti nedopadají moc slavně, jak ukázal hlavně tristní případ Přemysla Sobotky v roce 2013.

A pozice Miloše Zemana je dostatečně mohutná na to, aby si dělaly nějaké velké iluze, že by se svými kandidáty mohly proti němu v přímé volbě uspět, zvlášť když ani jejich voliči nemají moc tendenci se řídit jejich doporučeními při volbě prezidenta. Nikdo samozřejmě nechce vypadat slabě po případné porážce a nikdo ani nechce riskovat nějaký rozkol uvnitř strany kvůli podpoře či nepodpoře některého z kandidátů. V téhle situaci se dá pochopit, proč se drží spíš stranou.

Vše o prezidentských volbách čtěte zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek