Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prášek, airsoftová pistole i vajíčka. Zeman není jediný, terčem útoku byli i další čeští politici

Prášek, airsoftová pistole i vajíčka. Zeman není jediný, terčem útoku byli i další čeští politici

Hlasování Miloše Zemana v prezidentských volbách narušila polonahá aktivistka z ukrajinského hnutí FEMEN. Ta k prezidentovi přiskočila ve chvíli, kdy se chtěl před volební komisí prokázat občanským průkazem. Ženu poté odvedla policie, Zeman po několika minutách v hlasování pokračoval. Prezident Zeman není prvním českým politikem, který se stal terčem útoku či mu bylo vyhrožováno. Připomeňte si, k čemu všemu už v minulosti došlo. 

V lednu 2004 dorazila na úřad vlády v Praze (premiérem byl tehdy Vladimír Špidla, ČSSD) obálka, která obsahovala bílý prášek a dopis oznamující, že jde o smrtící látku antrax. Podle expertizy byl v obálce neškodný prací prášek.

Neznámý prášek přišel poštou v květnu 2007 i tehdejšímu ministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi (ODS). Testy vyloučily, že by prášek obsahoval antrax, radioaktivní či výbušnou látku.

V září 2014 dostal Pražský hrad výhrůžný dopis s bílým práškem, který byl adresován prezidentu Miloši Zemanovi. Podle Zemana, který na Hradě nepobýval, byl dopis napsán ve jménu Islámského státu a protestoval proti české zbrojní pomoci iráckým Kurdům. Prášek nebyl nebezpečný. Podobné zásilky dorazily i na úřad vlády a ministerstvo zahraničí.

O mnoho vážnější incident nastal o dva měsíce později. Na ministerstvo vnitra dorazila ze zahraničí obálka s práškem. Testy prokázaly, že šlo o látku na bázi kyanidu v životu nebezpečném množství. O dva dny později přišly zásilky i do podatelny ministerstva financí a na Pražský hrad. V prosinci 2014 zadržela slovinská policie Itala, který zásilky odeslal. V prosinci 2015 byl byl italský student slovinského původu Ivan Cernic odsouzen na 15 měsíců vězení.

V dubnu 2006 neznámí pachatelé zaútočili na poslance a místopředsedu KSČM Jiřího Dolejše. U stanice metra na Praze 6 ho povalili na zem a kopali do něj. Dolejš se musel podrobit operaci oka. Pachatel nebyl zjištěn.

Útoku se nevyhnul ani prezidentský kandidát Mirek Topolánek. V srpnu 2009 ho na koupališti v Hustopečích na Břeclavsku zásáhli kusem štěrku do hlavy čtyři mladíci. Expremiér měl zranění nad pravým okem. Tři pachatelé byli potrestáni za přestupek pokutou.

V květnu 2020 dostal tehdejší místopředseda ČSSD (pozdější premiér a předseda ČSSD) Bohuslav Sobotka na mítinku v Brně ránu pěstí do obličeje. Byl krátce hospitalizován a musel nosit na krku límec zpevňující páteř. Pachatel Miroslav Dvořák byl odsouzen k podmíněnému trestu osmi měsíců.

Útok na vlastní kůži zažil v září 2012 i tehdejší prezident Václav Klaus. Při otvírání mostu v Chrastavě na Liberecku na něj dělník Pavel Vondrouš sedmkrát zblízka vypálil z airsoftové pistole. Zasáhl ho čtyřikrát a způsobil mu zhmožděniny. Z místa útoku odešel, aniž prezidentova ochranka zasáhla. Útočník byl později odsouzen k šesti měsícům vězení podmíněně odloženému na jeden rok.

Při odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu 17. listopadu 2014 protestovaly na Albertově stovky lidí proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Na hlavu státu létala vejce i další předměty, zaznívaly výzvy k odstoupení z funkce, osobní strážci bránili Zemana deštníky. Policie po akci nejprve konstatovala, že vrhači spáchali maximálně přestupky. Úředníci městské části pak rozhodli, že házení nebylo ani přestupkem. Později ale magistrát nařídil Praze 2, aby čin jako přestupek posoudila. Policie nakonec začala skutky vyšetřovat jako trestné činy a obvinila dva lidi, přičemž u jednoho z nich stíhání sama zastavila. Loni v dubnu soud zprostil viny Jindřicha Frühaufa, který podle obžaloby hodil dvě vejce směrem k Zemanovi.

Různé formy protestů proti Zemanovi se objevily i při řadě jeho dalších veřejných vystoupení, například při návštěvách některých krajů, vždy však byly nenásilné.

V květnu 2015 zaútočil na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) důchodce poplašnou pistolí. Několikrát na něj vystřelil ve Valdštejnské ulici. Podle policie muž ministra nijak neohrozil, sice třikrát vystřelil, ale směrem do země.

V červnu 2015 hodil neznámý pachatel na dům ministra obrany Martina Stropnického (ANO) zápalné lahve. Ministr nebyl doma, zatímco někteří členové jeho rodiny ano. Nikomu se nic nestalo. Policie později obvinila ruského studenta Igora Ševcova. S incidentem jej pojila pachová stopa na jedné z lahví, další důkazy nebyly. Proto ho pražský městský soud v tomto bodě obžaloby zprostil. Anarchista Ševcov byl souzen také za účast na sprejování hesel na zeď ruzyňské věznice.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>




Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz