Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezidentské volby bez tradičních stran: Mají strach z prohry, prostor dostal Zeman

Prezidentské volby bez tradičních stran: Mají strach z prohry, prostor dostal Zeman

Ještě před několika měsíci koketovaly tradiční politické strany v Česku s myšlenkou, že do prezidentského klání postaví vlastního kandidáta. Nakonec tak ale žádná z nich neudělala. Vytvořily tím prostor pro nestranické kandidáty, bývalého předsedu ODS Mirka Topolánka, který se do kampaně zapojil na poslední chvíli, i současnou hlavu státu Miloše Zemana. Zhruba týden před prvním kolem prezidentských voleb lze zpětně vidět, že se tradiční strany svým krokem zřejmě vyhnuly porážce. Zároveň ale také oslabily své postavení na české politické scéně. Nestraničtí prezidentští kandidáti se pak musí vypořádávat s námitkou, že se v politice neumí pohybovat.

„Je pravda, že výrazné politické postoje v prezidentské kampani schází. Je vidět, že drtivá většina kandidátů nemá výraznější politické zkušenosti. Jako člověka, který sleduje prezidentskou kampaň, mě trochu mrzí, že chybí šťáva, výraznější soutěž politických názorů, ať už na dlouhodobá, nebo krátkodobá témata,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek.

Tradiční politické strany jako sociální demokracie nebo ODS možnost, že postaví vlastního kandidáta, zvažovaly. U prvně jmenované touha po vlastním zástupci sílila i po květnové vládní krizi, během níž se prezident Miloš Zeman postavil na stranu tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Od bývalého premiéra Bohuslava Sobotky tehdy zaznívalo, že by strana měla vygenerovat Zemanovi soupeře, vlastního levicového kandidáta. Mluvilo se o vnitrostranickém referendu, v němž by měli osobnost vybrat sami sociální demokraté.

Absence osobností

Už v první polovině loňského roku ale zaznívaly obavy, že strana vlastně žádnou takovou personu ve svých řadách ani v okolí nemá. V rozhovoru pro INFO.CZ o tom tehdy mluvil i bývalý premiér a Sobotkův šéfporadce Vladimír Špidla. Když už nějaká jména padala, patřil mezi ně například tehdejší předseda Senátu Milan Štěch nebo exministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Z toho se stal ale nakonec lídr strany do podzimních parlamentních voleb, které pro stranu skončily velkou prohrou. Ve straně klesal i Sobotkův vliv a jeho volání po alternativě vůči Zemanovi utichalo. Významná část sociálních demokratů beztak byla vždy na Zemanově straně, i přes veškeré jeho výpady vůči ČSSD.

Na začátku léta znělo i z ODS, že strategii do voleb ještě zvažuje. Martin Kupka (ODS) na začátku léta v rozhovoru pro INFO.CZ uvedl, že by strana mohla oznámit svého kandidáta ještě před podzimními volbami. Na nic takového nakonec ale nedošlo.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

„My sledujeme politický cíl a tomu se podřídila naše strategie. Vyhlásili jsme to už před dlouhou dobou: Miloš Zeman nemá pokračovat na Pražském hradě po prezidentské volbě. Nedospěli jsme k závěru, že bychom měli postavit do této volby kandidáta v dresu ODS, který by měl reálnou šanci porazit Miloše Zemana. A nám jde o to, aby byl poražen. Rozhodli jsme se pro jinou strategii. Vlastně se chováme jako ostatní politické strany, které také nestaví kandidáta. Necháváme na našich voličích, koho podpoří v prvním kole. Jsme připraveni v druhém kole dát doporučení pro podporu proti Miloši Zemanovi,“ popisoval na podzim lídr ODS Petr Fiala pro INFO.CZ.

Na poslední chvíli se pak do kampaně zapojil nový kandidát – bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Podle strany ale rozhodně kandiduje za sebe, ne za ODS, od níž se ani nedočkal podpory. „Mirek Topolánek není náš člen. Podle jeho slov to není ani náš volič,“ dodal Fiala.

Vlastního kandidáta nepostavili ani lidovci nebo STAN či TOP 09.

Obavy z porážky

Podle politologů stojí za rozhodnutím stran nestavit vlastního kandidáta především strach z prohry. „Nemyslím si, že by měl nějakou výraznější šanci uspět v prezidentské volbě někdo, koho by nominovaly politické strany. Nechtěly zopakovat porážku z předchozí prezidentské volby, kdy kandidát ODS skončil hluboko v poli poražených a kandidát ČSSD čtvrtý,“ popisuje Jelínek.

Jak už bylo zmíněno výše, hrozily navíc hádky uvnitř stran. „V ODS jsme to mohli vidět na nejednoznačném vnímání Jaroslava Kubery nebo stavu k Mirku Topolánkovi. Pro politické strany je to poměrně traumatizující,“ dodává politolog. Postavit kandidáta navíc znamená zátěž pro stranickou kasu. „Kampaň není levný koníček a po volbách do sněmovny, kdy velká část ze stran oslabila, by to pro ně byla starost navíc,“ vysvětluje pro INFO.CZ politolog Miloš Gregor.

Strany tím ale zároveň samy oslabují svůj vliv. Pokud by postavily vlastní kandidáty, bylo by to znakem toho, že mají co říct. „Otázka je, co bylo dříve: jestli slepice, nebo vejce. Zda jsou strany tak slabé, že nedokážou nikoho vygenerovat, nebo je oslabí to, že to nedokázaly. Ve chvíli, kdy by existoval kandidát, který za svým jménem bude mít napsanou politickou příslušnost, tak to politickou stranu zvýrazní a pomůže jí to. Příkladem mohl být Schwarzenberg (Karel Schwarzenberg postoupil do druhého kola prezidentských voleb v roce 2013 – pozn. red.). TOP 09 měla v období volby vyšší preference,“ popisuje Gregor.

Zeman a Babiš, podpora nepodpora

Politickým hnutím, které by – alespoň podle výsledků sněmovních voleb – šanci na postavení úspěšného kandidáta mělo, je ANO. Dlouhé měsíce se tak spekulovalo, zda Andrej Babiš představí Zemanova protikandidáta (například v podobě ministra Martina Stropnického). Nakonec se tak ale nestalo a došlo na první potvrzení „paktu Babiš-Zeman“. Ten by se měl jasně projevit i v příštím týdnu. Ve středu 10. ledna podpoří Zeman ve sněmovně Babišovu vládu při žádosti o podporu. Jen o den později se premiér vyjádří k prezidentským volbám.

„Nedokážu si představit situaci, kdy by Babiš podpořil jiného kandidáta než Zemana. Na druhou stranu je možné, že před prvním kolem ho nepodpoří přímo a podporu si nechá až do druhého kola, pokud bude mít pocit, že ji Zeman potřebuje. Mohou si zahrát na chytrou horákyni, kdy se bude jednat o podporu-nepodporu, aby tím nerozzlobili některé své stávající voliče. Pokud se podíváme na voliče hnutí ANO, tak je mezi nimi i skupina, která by na Hradě chtěla změnu,“ vysvětluje Gregor.

Právě současná hlava státu mohla těžit z toho, že proti němu nestál kandidát s výraznými politickými zkušenostmi. Zeman je naopak svou politickou drahou a názory znám. Důležitou roli hrálo i to, že je současnou hlavou státu.

Politologové ale zároveň dodávají, že ve volbách může uspět i nestranický kandidát. „Ze své podstaty funkce politická je, takže se zvolený kandidát stává automaticky politikem. Ale můžeme vést debatu o tom, jak velké zkušenosti měl před vstupem do politiky Andrej Kiska na Slovensku nebo Joachim Gauck v Německu. Kandidát zvolený za prezidenta se může politikem stát i během funkce, pokud pro to má osobnostní předpoklady,“ míní Jelínek.

Podle něj by naopak kandidát s občanským přístupem mohl mít své výhody. „Po zkušenostech s Milošem Zemanem, ale třeba předtím i Václavem Klausem, kterého zvolil parlament, mám dojem, že by se nám hodil spíše prezident, který nebude příliš fušovat do řemesla ať už vládním, nebo parlamentním politikům. Prezident, který se bude držet reprezentativní a ceremoniální role a bude mnohem více než politik, spíše někdo, kdo dokáže oslovovat voliče občanským přístupem,“ tvrdí politolog.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz