Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti

Reakce médií na Zemanovu výhru je hysterická. Postavení Česka v EU se nezmění, tvrdí experti

Výsledkem prezidentských voleb žila snad všechna média v Česku, vítězství Miloše Zemana však neuniklo ani médiím na Západě, které se na konto staronové hlavy státu nevyjadřovaly zrovna s nadšením. Evropští a američtí novináři Zemanovu výhru povětšinou prezentovali jako vítězství populismu a jako další krok k posílení euroskeptických tendencí ve středoevropském regionu, který je v posledních letech znatelný hlavně v Polsku a Maďarsku. Podle expertů, které redakce INFO.CZ oslovila, je však reakce zahraničních médií přehnaná a další prohlubování příkopu mezi východní a západní Evropou výsledek voleb v Česku nepřinese. Zeman se totiž o evropskou politiku v posledních letech stejně nezajímal a jiné to nebude ani teď.

„Je to sedmdesátník, který nemá rád muslimy, média ani migranty a miluje Vladimira Putina,“ píše se hned v úvodu komentáře bruselského serveru Politico. Zemanovo vítězství komentovala i další evropská i americká média, která si všímají hlavně Zemanových vazeb na Rusko a Čínu a jeho postoje k migraci. Mnohé ale výsledek voleb interpretují také jako posun Česka k „problémovým“ zemím Evropské unie, jako je Polsko nebo Maďarsko.

Například list Wall Street Journal napsal, že Zemanova výhra zvýrazňuje postavení těch stran ve střední a východní Evropě, které jsou skeptické vůči snaze Bruselu vybudovat jednotnější Evropu a zároveň posiluje euroskeptiky v Polsku a v Maďarsku. Podobně to vidí také slovenský Denník N, podle kterého tak Slovensko ve střední Evropě zůstává ostrovem proevropské orientace.

„Myslím, že to je mediální hysterie,“ řekl pro INFO.CZ výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Michal Vít s tím, že v porovnání s Polskem a Maďarskem českou zahraniční politiku „velice zkušený aparát“, který obzvlášť v západní Evropě funguje bez zasahování nějakých autokratičtějších tendencí.

„Myslím, že Česká republika je v tomto ohledu oproti Polsku a Maďarsku a možná trochu i Slovensku rozdílná a je to dáno také tím, že Miloš Zeman a jeho okolí nemá profesní kapacitu na to, aby dokázali utvářet českou zahraniční politiku vůči západním partnerům,“ říká Vít.

O přehnané reakci médií hovoří i ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál, podle kterého Zemanova výhra žádné výrazné změny nepřinese. Střet mezi obyvateli s kosmopolitním pohledem na svět a těmi, kteří mají z dopadů globalizace obavy, navíc není nic výjimečného a lze ho pozorovat také v západoevropských zemích. Zprávy v médiích však mohou obraz Česka v Evropě zhoršit.

„Vzhledem k tomu, co se k tomu na Západě všechno píše, nás to nevykresluje v nejkrásnějších konturách. Čili nějaký dopad to na vnímání Česka mít může, ale evropská politika Česka se nezmění. Už během posledních let Zeman vektor evropské politiky opustil. Na začátku prohlašoval, že je eurofederalista a měl například i projev v Evropském parlamentu ve Štrasburku, to se ale změnilo a v tomto ohledu to tedy nebude změna oproti tomu, co jsme tu měli doteď,“ říká Dostál.

Na Zemanův nezájem o evropskou politiku upozorňuje také analytik institutu EUROPEUM. To, že prezident nevěnuje politickou pozornost západní Evropě, podle něj není nic nového. „Je obecně známý fakt, že se soustředí primárně na domácí politiku a z tohoto pohledu si teď nedokážu představit, že by došlo k nějaké dramatické změně,“ říká Vít, který vítězství Zemana vnímá jako potvrzení současného stavu.

Bude tedy především záležet na tom, jak se k Evropské unii a Visegrádské čtyřce, kam kromě Česka patří i Polsko, Maďarsko a Slovensko, postaví vláda Andreje Babiše. Ten má s objížděním Evropy v posledních dnech napilno. V pátek se účastnil summitu zemí V4, kde dali středoevropští lídři najevo, že trvají na tom, aby se klíčová rozhodnutí v EU přijímala na základě konsenzu. Přehlasování určité části zemí, jako tomu bylo v roce 2015 v případě unijních kvót, se tak už nesmí opakovat, zdůraznil Babiš. V pondělí pak premiér absolvoval sérii jednání v Bruselu, mimo jiné s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Zeman není v Polsku atraktivní figurka

Na rozdíl od Číny nebo Ruska Miloš Zeman o prohlubování vztahů se západní Evropou příliš zájem nemá, podobně na tom je ale také právě se zeměmi Visegrádské čtyřky, která je pro středoevropské země klíčovým projektem především při jednání v rámci Evropské unie.

„Miloš Zeman nemá zájem a možná ani energii na to, aby rozvíjel aktivní zahraniční politiku například ani ve středoevropském regionu, kdy se společný zájem obvykle buduje na základě kombinace osobní blízkosti jednotlivých představitelů s jejich zájmem o pozitivní změnu. Z tohoto pohledu je ten průsečík tak strašně malý, že to je jen migrační krize, na které se všichni shodnou. V zásadě to je ale jen taková rétorická bublina o migrantech, která má s praktickou politikou jen pramálo společného,“ tvrdí Vít.

Právě v důsledku migrační krize Zeman na důležitost uskupení V4 v minulosti poukazoval s tím, že skupina pomáhá migraci do střední Evropy zastavit. Kvůli jeho vřelým vztahům s prezidentem Vladimirem Putinem, kdy opakovaně kritizuje sankce, které unie uvalila na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym, je ale Zeman u některých zemí Visegrádu na černé listině – konkrétně u Polska, které má z Moskvy vzhledek ke své historii pochopitelné obavy.   

„Zeman rozhodně není nijak atraktivní figurka v Polsku, kde je vnímaný jako proruský aktér – to je přízvisko, které v polské veřejné debatě prezident často dostává. Nemyslím si proto, že by s ním někdo chtěl formovat alianci,“ říká Dostál s tím, že na druhou stranu je Zeman pro Poláky také „užitečným partnerem“. Několikrát se totiž Varšavy zastal v jejím sporu s Bruselem kvůli kontroverzním soudním reformám a zopakoval, že se Evropská komise nemá do záležitostí Polska vměšovat.

„V tomto ohledu je pro Poláky partnerem. Na druhou stranu si myslím, že jejich životní zájem, kvůli kterému se nebudou paktovat s někým, kdo podporuje ruský pohled na uspořádání východní Evropy, bude vždy převládat,“ říká Dostál.

Nijak zvlášť vřelý není ani vztah Zemana s jeho slovenským protějškem Andrejem Kiskou, kterého média před volbami často přirovnávala naopak k protikandidátovi Jiřímu Drahošovi. „Ohledně Andreje Kisky, myslím, že tady oba představitelé zastávají umírněný slušný vzájemně respektující se přístup, který je do značné míry utvářen vzájemným nezájmem, který ale nepřesahuje rovinu nějakého solidního diplomatického styku. Ani tady není Miloš Zeman v pozici, kdy by chtěl aktivně utvářet zahraniční politiku nebo vně působit jako ten, který výrazným způsobem formuje zahraničně politické směřování České republiky. Není to jeho zájmem a nemá na to ani energii,“ uzavírá Vít. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek