Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stíhaný premiér s průšvihem na krku? Odmítáme ho, vzkazuje na rozdíl od Zemana většina kandidátů

Stíhaný premiér s průšvihem na krku? Odmítáme ho, vzkazuje na rozdíl od Zemana většina kandidátů

Kandidáti na prezidenta by většinou na rozdíl od současného prezidenta Miloše Zemana měli problém pověřit trestně stíhaného člověka sestavením vlády. Někteří by se mu jeho aspiraci na premiérský post snažili vymluvit, další by v žádném případě obviněného do čela vlády neustanovili. Z uchazečů o Hrad, kteří pravděpodobně splnili podmínky kandidatury, by ohledy na trestní stíhání nebral jen hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Kandidáti to sdělili v odpovědi na anketu ČTK.

Trestní stíhání se týká předsedy hnutí ANO a vítěze voleb Andreje Babiše, a to kvůli kauze Čapí hnízdo. Minulá Poslanecká sněmovna ho policii ke stíhání vydala, po nových volbách ale budou muset policisté o vydání znovu požádat a noví poslanci opět hlasovat.

Zeman dal opakovaně najevo, že trestní stíhání Babiše nemůže změnit jeho názor, aby byl předseda vítězného hnutí jmenován premiérem. Už ho také pověřil jednáním o sestavení vlády.

Podobný názor s ním sdílí z relevantních kandidátů jen Hannig, který by pověřil vytvořením kabinetu vítěze voleb bez ohledu na cokoli jiného.

Profily prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.

Trestně stíhaného člověka by naopak do čela vlády nejmenovali bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a lékař a podnikatel Marek Hilšer. Drahoš argumentuje pověstí Česka v zahraničí. Myslí si také, že trestně stíhaný člověk se nemůže plně věnovat své funkci, protože se musí zabývat i svým trestním stíhání. Podle Hilšera nemůže prezident riskovat, že se premiérem stane podvodník. Poznamenal, že prezident musí být strážcem politické kultury.

Trestně stíhaného kandidáta na prezidenta by se snažil textař a podnikatel Michal Horáček přesvědčit, aby na jeho místo jeho strana nominovala někoho jiného. Argumentoval by ohrožením reputace Česka v zahraničí. Když by se mu to nezdařilo, ke jmenování by přistoupil. Podobný názor má i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. I on by kvůli dobré pověsti ČR v zahraničí požádal vítěznou stranu, aby na předsedu vlády navrhla někoho jiného.

Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer by respektoval princip presumpce neviny, ale u každého případu by posuzoval míru závažnosti činu. I bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek by chtěl konkrétní případ zkoumat na základě znalosti všech detailů. Přímo obviněného člověka by ale sestavením vlády nepověřil.

Na otázky ČTK neodpověděli Zeman a bývalý premiér Mirek Topolánek. Oba se přes své spolupracovníky omluvili pracovní vytížeností. Topolánek na středeční debatě na Právnické fakultě Univerzity Karlovy řekl, že by byl opatrný, zda svěřit Babišovi vládu i ve chvíli, když by neuspěl v prvním kole sestavování vlády. Pověřil by toho, kdo má zajištěnu rozumnou většinu bez nesystémových stran.

Na otázku odpověděli i další uchazeči o Pražský hrad, kteří podle svých slov podali kandidaturu. Roman Hladík má na českou justici "svůj názor", a proto by klidně trestně stíhaného člověka sestavením vlády pověřil. Stratég Josef Toman to nepovažuje za hlavní problém. Poznamenal, že Babiš odsouzen nebyl, ale má ohromné střety zájmů. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská si myslí, že stíhaný nebo podezřelý může být v ČR "kdekdo". Předpokládá, že dotyčný trestně stíhaný je dospělý člověk a uvědomuje si dopady svého jednání. Libor Hrančík by trestně stíhaného sestavením vlády pověřil, protože řada lidí podle něj není stíhána jen proto, že na ně nebylo podáno trestní oznámení.

Vše o prezidentských volbách čtěte zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek