Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

S Le Penovou přijde nestabilita a chaos. Češi ji přesto obdivují, říká francouzský politolog

S Le Penovou přijde nestabilita a chaos. Češi ji přesto obdivují, říká francouzský politolog

Šance šéfky nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové na příští francouzskou prezidentku nejsou vysoké, ale i tak se těší popularitě ve spoustě zemí včetně České republiky – a to i přesto, že s ní nemá příliš mnoho společného. Odhadnout, kdo se stane příštím prezidentem Francie, je ale nesmírně těžké, protože uspět může hned několik kandidátů. „Vyhraje ten, kdo dokáže k volbám přilákat nejvíce svých voličů,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ francouzský politolog žijící v ČR Martin Michelot. Dokonce i kandidáti, kteří čelí obvinění z podvodů a mají na svědomí skandály. „Měli by sedět ve vězení a ne se ucházet o Elysejský palác. Francii tím způsobují nesmírnou ostudu,“ dodává Michelot. V rozhovoru mluvil také o tom, co budou pro budoucího prezidenta znamenat červnové volby do Národního shromáždění a jak komplikované bude prosadit sliby, které zazněly v předvolební kampani.

Kdo je Martin Michelot?
Martin Michelot je zástupce ředitele v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a nerezidentním pracovníkem pařížské kanceláře Německého Marshallova fondu Spojených států. Specializuje se na transatlantickou bezpečnost a francouzskou zahraniční politiku. Je absolventem mezinárodních vztahů na Sciences Po v Lyonu. Dříve působil jako výzkumný asistent v Brookings Institution a jako asistent ve francouzském Národním shromáždění.
O víkendu nás čeká první kolo prezidentských voleb ve Francii. Předpokládá se, že v něm zvítězí šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová, a postoupí tak do kola druhého, které proběhne za dva týdny. Kromě toho, že je Le Penová považována za jednu z favoritek Francouzů, zajímavá je i pro české publikum. Čím si to vysvětlujete?

To není jen Česká republika, Le Penová se těší popularitě ve spoustě zemí a novináři o ní rádi píší. Představuje totiž něco neznámého, nebezpečného a nestabilního. V prezidentské kampani neslibovala nic jiného než čistý chaos. Paradoxní je, že s Českou republikou toho ale nemá mnoho společného. Sympatické mohou být Čechům a také některým politikům, například konzervativcům z ČSSD nebo prezidentu Zemanovi, její sliby na uzavření hranic a společnost, ve které není prostor pro menšiny. Myslím, že nebylo náhodou, že Le Penová před dvěma lety přijela do Prahy a hledala tu partnery mezi Svobodnými nebo u Tomia Okamury.

Vše ale není růžové. Le Penová kritizuje EU, protože podle ní může za problémy francouzské ekonomiky. Do regionu střední a východní Evropy se přesunulo těžiště těžkého a automobilového průmyslu, o který se dlouhodobě opíralo hospodářství Francie. Celá řada velkých mezinárodních společností si pro své sídlo místo Paříže zvolila Prahu nebo Budapešť. Le Penová v tom tedy vidí i soupeření.

Pokud budeme věřit průzkumům veřejného mínění, tak z nich vyplývá, že se Marine Le Penová s největší pravděpodobností příští prezidentkou Francie nestane. Víme ale, jak se podobné průzkumy mohou mýlit. Jak vidíte její šance vy?

S tím, jak kampaň vrcholí, šance Le Penové naopak klesají. Vysvětlení je jednoduché. Většina lidí, kteří ji podpoří, to udělá pouze jako vyjádření protestu vůči ostatním stranám. Procento lidí, kteří by ji volili kvůli tomu, že se ztotožňují s jejím programem, je totiž velmi malé.

Ale to je přece to, o co Le Penová v posledních letech usilovala. Snažila se rozejít s minulostí a ukázat stranu v lepším světle. Neuspěla tedy?

Le Penová se snažila stranu očistit a také ji neprezentovat jako partaj, která se zaměřuje pouze na problematiku imigrace a identity. Chtěla z ní udělat stranu, která bude přicházet například i s řešením ekonomických problémů Francie. Voliči však o to nejeví zájem a navíc návrhy, které Le Penová předkládá, slibují jen chaos, nestabilitu pro celou zemi a snížení kupní síly Francouzů. Takže ano, skutečně se jí nepovedlo rozšířit svou voličskou základnu a narazí na to ve druhém kole prezidentské volby. První kolo možná vyhraje, ale druhé už ne.

Proč se její voliči nezajímají o její ekonomický program? Vždyť ekonomika je tradičně téma, s nímž se ve Francii vyhrávají volby.

Le Penová nemá žádný konstantní ekonomický program. Nikdy to pro ni nebylo důležité a v jejích kampaních to nezaznívalo. Své voliče vždycky mobilizovala tématy, jako je identita nebo migrace. Teď se to změnilo a ona musela reagovat. S čím však přišla, je plné rozporů.

Můžete uvést příklad?

Le Penová hodlá vystupovat z eurozóny a zavádět nový frank, ale zároveň chce, aby byl navázaný na euro. Celé to povede pouze k tomu, že se sníží kupní síla lidí klidně o 30 %. Důchody klesnou o 30-40 %, což bude pro lidi s nízkými příjmy katastrofa. Ekonomové předpovídají 30% inflaci. Nemyslím, že je to dobře zvolená taktika, protože lidé, kteří volí Le Penovou, jsou právě z nižších a středních tříd. A tohle je velmi zasáhne.

V těchto volbách Le Penová zřejmě neuspěje, protože se jí nepodařilo rozšířit řady svých voličů. To ale neznamená, že se jí to nepovede změnit do dalších prezidentských voleb, které proběhnou v roce 2022. Přece jen, času má zatím dost.

Toto ve mně vyvolává zdaleka největší obavy. Pokud bude příští vláda stejně tak neefektivní jako ty předchozí, Marine Le Penové to bude jen nahrávat. Bude říkat, že tradiční strany selhaly a ona je jediná, kdo dodrží sliby a udělá, co Francie potřebuje. Jestliže má Le Penová nízké šance vyhrát nyní, tak v roce 2022 je má obrovské.

Uvědomují si toto Francouzi?

Přál bych si, abych mohl říct, že se Francouzi rozhodují na základě dlouhodobých kalkulací, ale to nemohu. Ve Francii je 10% nezaměstnanost a nedovedu si představit, že by tito lidé uvažovali o tom, co bude za pět let. Je pro ně důležité vybrat si prezidenta, který pomůže řešit jejich aktuální problémy. Souvisí to také s tím, že předchozí prezidenti včetně Nicolase Sarkozyho a Francoise Hollanda v předvolebních kampaních mluvili o dlouhodobých plánech, které ale nevyšly. Lidé se zlobí a protestují. Ukázalo se to i jinde v Evropě, například v Řecku. Tradiční strany tu také selhaly a lidé podpořili protestní partaje, jako je Syriza.

Takže francouzské prezidentské volby budou o protestních voličích?

Budou o protestních, ale také o neprotestních voličích. Odhaduje se, že volební účast bude nižší než kdykoliv předtím – měla by se pohybovat kolem 70 %, což je o 15-20 % méně.

Proč lidé nepůjdou volit?

Tyto volby budou o kandidátech, kteří dokáží zmobilizovat své voliče. Ti, co nepůjdou k volbám, cítí zklamání z tradičních stran, ale nechtějí podpořit žádnou z protestních partají.

Proč? Znáte někoho takového?

Ano, spoustu. Nepůjdou volit, protože se nechtějí podílet na tom chaosu, ale zároveň nevěří v to, že (nezávislý centrista) Emmanuel Macron nebo (kandidát tradiční pravice) Francois Fillon mají odpovědi na důležité otázky.

Jsou tyto prezidentské volby v něčem speciální?

Jsou naprosto výjimečné. Nikdy tu nebylo tolik rozdílných kandidátů, kteří mají šanci promluvit do výsledků prvního kola. Za druhé platí, že polarizace voličů je opravdu vysoká. V minulosti byli voliči ochotnější podpořit kandidáty i z jiných stran, dnes ne. Za třetí, je tu kandidát, který nereprezentuje žádnou tradiční politickou stranu, ale má opravdu reálnou šanci zvítězit. Mluvím o Macronovi, který v tomto ohledu působí jak z Marsu. Čtvrtým aspektem je to, že parlamentní volby (proběhnou v červnu; pozn. red.) budou mnohem důležitější než prezidentská volba. A konečně, v prvním kole mají šanci uspět kandidáti, kteří mají na triku justiční skandály a z volby udělali referendum o sobě samých.

Jak to myslíte?

Francois Fillon například prohlásil, že ho nemohou odsoudit soudy, ale pouze francouzský lid. Marine Le Penová pronesla něco podobného. To je přece neuvěřitelné! Jsou tu dva kandidáti, kteří by měli být ve vězení, ale místo toho se snaží dostat do Elysejského paláce. Nedokážu najít výraz, který by vyjadřoval, jak velkou ostudu tím způsobují celé zemi.

Navíc to bude mít jeden velký dopad do budoucna. Fillon i Le Penová kritizují justici a svobodná média a to se podepíše na důvěře lidí v instituce. Je to opravdu vysoce nebezpečné a od těchto politiků naprosto nezodpovědné.

Navíc se zdá, že tito kandidáti, tedy Fillon i Le Penová, u voličů ani tak neztratili cenné politické body. Co se stalo, že to lidé nevidí?

Svědčí to o až extrémní polarizaci celé společnosti. Lidé nevidí možnost v tom, že by volili jiné kandidáty. Voliči (kandidáta radikální levice) Jean-Luca Mélenchona určitě nebudou volit Macrona a voliči Le Penové se nepostaví ani za Fillona. I proto je strašně obtížné odhadovat, jak celá volba dopadne.

Jak si vysvětlujete nedávné výroky Le Penové na adresu Francie a její odpovědnosti za holocaust během druhé světové války? Jak to může ovlivnit její šance?

V žádném případě to nebyla chyba nebo přešlap, ale čistý kalkul. Marine Le Penová si uvědomuje, že může prohrát ve druhém kole, a proto se snaží mobilizovat své voliče. Moc dobře ví, že její voliči slyší hlavně na otázku imigrace, identity a islámu než na ekonomické otázky. To, že vytáhla nepříjemné věci z minulosti, je součást její taktiky. Chce ukázat, že Národní fronta se od dob, kdy jí vedl její otec, nezměnila.

Věří tomu, co řekla?

Myslím si, že je jí to úplně jedno. Je to taktika, nic víc. Ale zároveň je to ostuda pro Francii. Popírá vše, o co se naše země dosud opírala.

Pojďme se věnovat Jean-Luc Mélenchonovi, jehož popularita zejména v posledních týdnech raketově vzrostla. Jak se mu to povedlo?

Má to několik možných vysvětlení. Mélenchon oslovuje tradiční komunistické voliče, kterých je ve Francii asi 10 %, ale zároveň se mu podařilo zapůsobit na mladé lidi. Umí zacházet se sociálními sítěmi, jeho kanál na YouTube sleduje velký počet lidí a to samé platí o jeho Twitteru nebo Facebooku. Je to dobrý řečník, což dokázal během televizních debat, kde byl jediným kandidátem, který byl schopen napadat Le Penovou. Všichni se na to těšili, ale on byl reálně jediný, kdo to dokázal a kdo měl odvahu jí říct opravdu drsné věci, například aby nemluvila o nošení ostentativních náboženských symbolů ve školách, protože to většinu společnosti nezajímá.

Mélenchon těží také z toho, že kandidát socialistické strany Benoit Hamon nezaujal své voliče a oni nechtějí podpořit Macrona. Naopak se zdá, že se postaví za Mélenchona. Dalším faktem je také to, že se Macron zejména v posledních dvou týdnech přesunul ve své rétorice více doprava, a uvolnil tak prostor na levici. Mimochodem Mélenchon ukradl voliče i Le Penové, která jich část ztratila kvůli svým skandálům.

Průzkumy veřejného mínění předpovídají, že se ve druhém kole pravděpodobně utká Le Penová a Macron. Šance má ale také scénář Le Penová vs. Mélenchon. Jak to vidíte vy?

Máte pravdu v tom, že to pořád vypadá na velké finále mezi Le Penovou a Macronem. Tento rok je ale cokoliv předpovídat hodně těžké. Pokud se do druhého kola dostane Le Penová a Mélenchon, tak můžeme počítat s velmi nízkou volební účastí. Bude proto hlavně na Mélenchonovi, aby před druhým kolem voleb něco udělal a změnil rétoriku, aby získal více voličů. Tradičně to ve Francii funguje tak, že v kampani před prvním kole mobilizujete svou voličskou základnu a v kole druhém se ji snažíte rozšířit.

Co to konkrétně znamená?

Mírníte své návrhy, snažíte se je lépe vysvětlovat, nejste tolik populističtí. Mélenchon bude muset udělat přesně toto. Možná už s tím trochu kalkuluje, protože před několika dny prohlásil, že nikdy neřekl, že by chtěl, aby Francie vystoupila z EU. Naopak mluvil o tom, že bude hledat možnosti, jak se vyvázat ze smluv EU a hledat domluvu s Bruselem na výjimkách, jaké má třeba Dánsko, nebo dosud Velká Británie.

Něco takového ale přece může udělat i Le Penová…

Le Penová ukázala, že na to její program nemá. Nemá už kam jít, protože by hrozilo, že naopak voliče ztratí. Myslím si proto, že prohraje a Mélenchon bude zvolen prezidentem. V takovém případě bude ale kredibilita celé Francie poškozena.

Nezlobte se, ale koho byste v takovém případě volil vy?

Můj favorit je Macron, ale přiznám se, že v případě, že bych se musel rozhodovat mezi Le Penovou a Mélenchonem, tak bych měl velký problém. Oba jsou to kandidáti, kteří jsou proti EU.

Kdo z hlavních kandidátů má nejstabilnější voličskou základnu, na kterou se může spolehnout?

Pokud mluvíme o prvním kole, tak je to Francois Fillon. Za ním stojí konzervativní voliči, kteří jsou často katolíci, ale hlavně zarytě nesouhlasí s Národní frontou. Na druhou stranu jsou zklamaní tím, co v minulých letech předvedla Socialistická strana. Macron je pro ně z tohoto důvodu nepřijatelný.

Ještě nedávno to vypadalo, že jednoznačným vítězem druhého kola bude právě Emmanuel Macron. Nyní se ale zdá, že postupně trochu ztrácí. Co za to může?

Macronovou velkou slabinou je to, že lidé ve Francii by pořád chtěli, aby se ve volbách rozhodovalo mezi kandidáty tradiční levice a pravice, a tam se on neřadí. Další problém je v tom, že on svou kampaň opřel o to, že se vymezil vůči Socialistické straně, avšak podpořilo ho hodně socialistických poslanců a politiků, takže je vidět, že mu to odstřihnutí od strany úplně nevyšlo.

Komplikací také může být to, že si ho lidé do dnešního dne nedokázali spojit s nějakým výrazným tématem, a to ani v negativním světle. Jiný kandidát Benoit Hamon je například pořád spojován s návrhem na zavedení univerzálního příjmu. Macron se snaží lavírovat mezi levicí, pravicí a středem a tohle může být výsledek. A jak už jsem říkal, podpora mu neroste i proto, že se v posledních dnech posunul doprava, a uvolnil tím prostor Mélenchonovi.

Po prezidentských volbách čekají Francii volby do Národního shromáždění, které budou nesmírně důležité. Co v nich můžeme očekávat?

Myslím si, že parlamentní volby budou mnohem důležitější než prezidentské, protože se v nich ukáže, s kým bude nový prezident vládnout. Poprvé v historii Páté republiky je možné, že ihned po prezidentské volbě bude mít v parlamentu většinu jiná strana než prezidentova. Pokud vyhraje Macron, tak to bude problém, protože jeho hnutí Em Marche! může ve volbách prohrát a většinu v Národním shromáždění získají konzervativci. Prezident samozřejmě sestavuje vládu, ale Národní shromáždění ji vyslovuje důvěru. V takovém případě prezident bude muset vybrat novou vládu, ale tak, aby to Národnímu shromáždění vyhovovalo. Tradičně se premiérem stává předseda vítězné strany, takže se klidně může stát, že se premiérem stane Fillon nebo Nicolas Sarkozy.

A pokud by vyhrála Marine Le Penová?

To by mohlo být podobné. Národní fronta by musela získat v Národním shromáždění většinu a to není pravděpodobné. Většinu by získali konzervativci, což by na jednu stranu mírnilo škody, které by mohla napáchat, ale vedlo by to k tomu, že by se ve Francii více využívala referenda.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek