Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ten třetí. Pravicová Alternativa pro Německo slaví historický úspěch, vládnout ale nebude

Ten třetí. Pravicová Alternativa pro Německo slaví historický úspěch, vládnout ale nebude

Poprvé od konce druhé světové války zasedne v německém parlamentu krajní pravice. Alternativa pro Německo získala podle prvních odhadů v nedělních parlamentních volbách kolem 13 % hlasů a v jejím štábu zavládlo nadšení. O to menší radost panovala na konto výsledku protiimigrační partaje v dalších stranách. AfD sice dosáhla na historický milník, ovšem její koaliční potenciál je nulový – do vlády s ní nikdo nepůjce.

AfD s koncem voleb ovládlo nefalšované nadšení. Ve štábu strany, která byla dlouho dopředu považovaná za černou ovci volebního klání, se už půl hodiny před koncem hlasování tísnili novináři. Lídři partaje nešetřili superlativy. „Německo zažilo zemětřesení jako ještě nikdy. Pojďme do toho,“ burcovala příznivce Frauke Petry.

„Poženeme je a vezmeme si svou zemi zpátky,“ řekl jeden z volebních lídrů strany Alexander Gauland.

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která se podle odhadů stala třetí nejsilnější stranou v Německu, chce být konstruktivní opoziční silou. Sama si je dobře vědoma, že spolupracovat s ní nikdo nechce. Úspěch AfD je políčkem do tváře mainstreamových stran, kterým Alternativa přetáhla nespokojené voliče.

V Berlíně se koná proti Alternativě pro Německo demonstrace. Na protest několika stovek odpůrců protiimigrační AfD dohlíží policejní těžkooděnci. Protestuje se i ve Frankfurtu nad Mohanem. Demonstranti tam nesli transparent s nápisem "Celý Frankfurt nenávidí AfD!!!" Evropský židovský kongres se zase obrátil na středové německé strany s výzvou, aby s AfD nevytvářely společnou koalici.

Na východě Německa je radikální partaj vymezující se proti uprchlíkům a islámu rovnou druhou nejsilnější. Agentura Infratest dimap uvedla, že tam stejně jako ve východní části Berlína získala AfD 21,5 procenta hlasů, zatímco kancléřčina konzervativní unie CDU/CSU 26,5 procenta, Levice 16,5 procenta a sociální demokracie SPD 14,5 procenta. Liberálům z FDP agentura přisoudila osm procent a Zeleným šest procent.

Odlišné chování voličů na východě Německa dříve v rozhovoru pro INFO.CZ popisovala i česko-německá novinářka Sarah Borufka: „Na východě je vnímání migrantů určitě jiné, jsou tam více diskriminovaní. Stačí se podívat na nízký počet cizinců. Ta města, kde se nejvíc protestovalo proti azylovým centrum, tak měla často jen 0,2 procenta cizinců mezi svými obyvateli, je to hodně v okolí Drážďan například. Tam lidi křičeli na uprchlíky hned když přijeli, když opouštěli autobus. Myslím, že na západě Německa se to odehrává výrazně méně.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek