Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Terorismus je spojený s migrací, věří spoupracovník Le Penové. Dříve přistěhovalce bránil

Terorismus je spojený s migrací, věří spoupracovník Le Penové. Dříve přistěhovalce bránil

Býval zatvrzelým zastáncem levice, věřil ve vyšší sociální dávky, v asimilaci přistěhovalců. V roce 2012 dokonce ještě jako teenager pomáhal v prezidentské kampani Jean-Lucu Melanchonovi, který se jako kandidát krajní levice o Elysejský palác neúspěšně ucházel i letos. Tehdy si nedovedl představit, že by někdy hlasoval pro Národní frontu. O pět let později je ale vše jinak. Davy Rodriguez de Oliveira dokončuje zkoušky na prestižní pařížské univerzitě Science Po a vedle toho pomáhá v kampani Marine Le Penové. „Nechtěl bych být v její kůži, musí být strašně unavená, ale souhlasím s ní téměř ve všem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ. Co ho přivedlo od krajní levice ke krajní pravici? Proč změnil názor na migranty? A proč věří, že přistěhovalectví přímo souvisí s terorismem?

Davy Rodriguez de Oliveira
Davy Rodriguez de Oliveira je jedním ze zakladatelů Národní fronty pro mladé, v současnosti působí jako místopředseda studentského hnutí krajně pravicové strany. Nedávno ukončil magisterské studium na prestižní univerzitě Science Po a v budoucnosti by chtěl být právníkem. Teď ale poslední měsíce trávil objížděním kampaní pro Marine Le Penovou, přestože v minulosti si nedovedl představit, že by jí někdy dal hlas.

S Davym se scházíme v bistru nedaleko Eiffelovy věže, jen pár metrů od pařížské vojenské školy. Přichází s úsměvem, energie z něj jen sálá. „Jste první Česka, která se mnou dělá rozhovor, můžu se nejdřív na něco zeptat já,“ ptá se mě. Přikyvuju a pomalu zapínám diktafon. „Co se to u vás doma děje,“ naráží na současný spor premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana.

České reálie zná, ví, jaké jsou u nás politické strany, kdo je vede i jaké mají preference. „Zní to trochu jako z dálného východu než ze střední Evropy,“ uzavírá naši diskuzi o české politické scéně. Už na začátku je mi jasné, že politika je teď jeho život. Přestože sám prý takové kariérní ambice nemá, v poslání Národní fronty a Marine Le Penové bezmezně věří – sám vedl mítinky na její podporu pro mladé a říká, že spolu nesouhlasí jen v jediné věci: v názoru na trest smrti. Ona je pro jeho znovuzavedení, on proti.

Davy Rodriguez de Oliveira na mítinku Marine Le PenovéDavy Rodriguez de Oliveira na mítinku Marine Le Penovéautor: Davy Rodriguez de Oliveira

Kdo podle vás vyhraje 2. kolo prezidentských voleb?

Doufám, že Marine. Ale teď ještě nevím, je to na Francouzích, musíme si počkat. Myslím, že má velké šance, určitě může vyhrát a já doufám, že se to stane.

Řada kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli, otevřeně podpořila jejího rivala Emmanuela Macrona. Marine Le Penová krátce po postupu do finálního duelu oznámila, že dočasně odchází z čelá Národní Fronty. Měla podle vás dostatek času na to přesvědčit voliče, že by mohla být nestranická? Zvládla je podle vás převést na svou stranu?

Ne, tyhle volby nejsou téměř o politice, kvůli aféram Francoise Fillona na ně nezbyl čas. Francouzi podle mě nechápou, že Emmanuel Macron byl ministrem ve vládě Francoise Hollanda, tváří se, že je nová tvář plná velkých nových plánů, ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Bude pokračovat v tom, co tu bylo, a to se lidem nelíbí. My jsme v těch uplynulých dvou týdnech bohužel neměli dost času abychom to lidem ukázali.

Řada voličů Fillona chce posílit naše hranice, chce posílit Francii vůči velké vlně masové migrace, terorismu a to se s námi shoduje. A co se týče krajní levice, tak Melanchon chtěl zachovat hlavně současný sociální model, který tu máme, a je proti Evropské unii, tady se také dobře protínáme. Na to jsme vsadili, máme společnou půdu, i když to mnoho lidí hned nevidí. A jak už jsem říkal, neměli jsme dost času na to, abychom třeba voliče levice přesvědčili, že nejsme pravicoví radikálové, že nejsme nacisti, fašisti, nebo co všechno o nás lidé říkají. Rozbít stereotypy, které o nás nejen Francouzi mají, prostě trvá a my potřebovali víc času.

I zahraniční média Marine Le Penovou často vyobrazují jako hrozbu pro Evropskou unii, evropskou integritu. Francouzské prezidentské volby byly podobně jako referendum o brexitu překřtěny na test populistických tendencí v Evropě. Vadí vám tyto interpretace?

Ano, podle nás je to úplně špatně. Třeba proti evropské jednotě rozhodně nejsme. Jsme proti tomu, co se stalo z Evropské unie, a to je něco úplně jiného. Když se podíváte na troiku – Evropskou centrální banku, Evropskou komisi a Mezinárodní měnový fond – to, co udělali například v jižních státech Evropy, Španělsku nebo Portugalsku, to, co udělali východním zemím v 90. letech, to je srazilo na kolena. A to udělají i Francii. Nejsme proti Evropě, my bráníme Evropu proti Evropské unii. To není vůbec lidská struktura. To je jen stroj, který se nějak hýbe a hýbe, ale nikdo ani neví kam.

Populistkou ale Marine Le Penová v určitém slova smyslu je. Říká, že chce jít proti systému, dělat demokraci pro lidi, vypisovat referenda, včetně toho o vystoupení z Evropské unie. I kdyby vyhrála, tak šance, že se jí to podaří prosadit, je přece malá.

To není o tom, že chceme frexit. Chcemě udělat něco podobného, jako udělal David Cameron (bývalý britský premiér – pozn. redakce) ve Velké Británii. Chceme s unií vyjednávat, zbavit ji technokratů, chceme, aby všechny členské státy nejen Francie byly mnohem víc suverénní – aby měly větší svobodu v rozhodování, co se týče vojenských otázek, ekonomie nebo ochrany svého území. Nehceme vysloveně frexit, chceme změnit Evropskou unii. Tohle není o Polácích, Španělech nebo Češích, je to o Němcích, kteří současný stav nechtějí změnit, protože jim to prospívá. Když nebudou vyjednávat, tak odejme. Podepíšeme si bilaterální dohody s jednotlivými státy, máme jich už teď tisíce ve světě. Nemáme problém odejít.

Pomohlo by to podle vás francouzské ekonomice?

Ano, chceme protekcionismus, chceme, abychom mohli vyhostit lidi, kteří nerespektují naše zákony. Nechceme tu dumping, nechceme, aby sem jezdili lidi z různých koutů Evropy. Tady si vydělávají stejné platy, jako mají Francouzi, ale sociální výdaje a daně mají mnohem nižší, nemají ty francouzské, mají polské nebo španělské třeba. A to je pro Francii obrovské břemeno, na daních je to třeba rozdíl 20 procent.

Chceme také ve Francii obnovit průmysl. Protože stejně jako je ve Spojených státech i my máme Rezavý pruh (oblast s ekonomickým úpadkem, pozn. redakce), máme jich hned několik. Na východě země, na severu. Tam už není žádný průmysl, když ho tam vrátíme, lidé dostanou práci. Když mají práci, mají méně problémů s identitou, s penězi...

Trošku mi to připomíná heslo Amerika na prvním místě Donalda Trumpa…

Tak to není. Já třeba nejsem Trumpův fanoušek, nelíbí se mi, co říká, rozhodně není můj vzor. Ale volný trh, tak jak funguje, je pro Francii špatný, je špatný i pro Spojené státy. Nerazíme heslo Francie na prvním místě, chceme jen, aby toho ekonomika víc přinesla pro lidi v Evropě. A ano, asi se zaměřujeme na Francouze, protože odtud jsme.

V minulosti jste pracoval pro Jean-Luca Melanchona, který je na okraji levicového spektra politiky. Marine Le Penová je úplně na druhé straně, výrazně se liší například v oblasti migrace. Melanchon přistěhovalce jako velký problém nevidí, Le Penová a Národní fronta ano a udělali z toho jedno z klíčových témat kampaně. Proč se váš názor změnil? Je za tím větší počet přistěhovalců ve Francii?

Asi to bylo z velké části právě kvůli migraci. Uvažoval jsem o přechodu k Národní frontě asi rok, dřív jsem si také myslel, že to jsou fašisti. Pak jsem je ale poznal osobně a zjistil, že to je jen taková nálepka ostatních. Po útoku na Charlie Hebdo (leden 2015) jsem se ke straně přidal a spoluzaložil její sekci pro mladé, ale nemyslím si, že by to byla jasná reakce na terorismus. 

Vyrůstal jsem na předměstí Paříže, žil jsem tam dvacet let. A viděl jsem změnu jednotlivých čtvrtí. Nejdřív tam bylo hodně lidí s předky z různých koutů Evropy a poté rok po roku těchto lidí ubývalo. Dnes jsou třídy na střední škole, kde jsou pouze lidé z ciziny. Třeba jen jeden Francouz a třicet cizinců, to se pak nedá asimilovat, je to jednoduché. Taková jsou čísla.

Sám jste ale z přistěhovalecké rodiny. Vaši rodiče do Francie přišli z Portugalska a Španělska…

To bylo ale jiné, za prvé jsou z Evropy a mají podobné hodnoty, jako Francouzi. Moje matka sem přišla, když jí bylo sedm let, všechny školy vystudovala ve Francii. A mému otci bylo pět, když se přistěhoval. Byla šedesátá léta. Tehdy to bylo snadné, přišli jste sem, chtěli jste práci a lusknutím prstu jste ji měli. Bylo to snadné, hrozně snadné. V 70. letech ale začal platit zákon, který přistěhovalcům umožňuje přivést sem i svou rodinu a s tou přivádí i svou kulturu a nezačleňují se.

Každých pět let k nám přijde milion lidí, například za deset let vlády Hollanda a Sarkozyho sem přišly dva miliony lidí. Ale dva miliony to je populace celé Paříže. Máme obrovský problém s asimilací přistěhovalců. To, že máte občanství, z vás nedělá Francouze. Jste Francouz, pokud máte občanství, ale maté také rádi francouzskou kulturu, literaturu, hudbu, francouzské zákony a hodnoty. Vezměte si třeba islámské zahalování žen, to není součást francouzské kultury. Na předměstích v Paříži jsou restaurace, do kterých kvůli náboženství nesmí ženy, to není Francie. Když máte navíc masivní vlnu migrace, tak asimilace ani nemůže vyjít a pak máte problém s terorismem.

Terorismus podle vás přímo souvisí s migrací?

Rozhodně, děti ve škole se tu učí o tom, jak Francouzi kolonizovali, dělali z lidí otroky, učíme je, co všechno udělali Francouzi špatně, čím vším se provinili. Ti lidi, kteří se i narodili ve Francii a jsou Francouzi, tak kvůli tomu začnou Francii nenávidět a dají se k teroristům. Vždyť Francie je první zemí v Evropě, která „dala“ Islámskému státu bojovníky.

Neumíme lidi asimilovat, žijí v ghettech, neumíme jim pomoct. V naší situaci nemůžeme přijmout víc uprchlíků, nemáme pro ně práci ani ubytování a to ovlivňuje úplně všechno.

Musíme zavést kvóty, my ty lidi nestíháme registrovat. Pak je potřeba udělat spoustu reforem, právě třeba ve školství, děti by se měly učit i o dobrý věcech, které Francouzi udělali, jako je francouzská revoluce, měly by se brzy naučit být na Francii hrdé. A je potřeba také víc zajistit etnický mix. Když komunity žijí spolu v jedné čtvti, mluví jen svým jazykem, tak se nemůžou asimilovat.

Spojuje je ale také často náboženství, i tam je podle vás třeba udělat reformy v přístupu k přistěhovalcům?

Francie udělala skvělé rozhodnutí, když zakázala zahalování šátky. Náboženství nepatří na veřejnost, je to každého soukromá věc. Je to součást naší historie, kdysi jsme tu měli mnoho náboženských válek, ale platí, že se nejdřív cítíme jako Francouzi a pak až přijde na řadu naše víra.

Musíme například muslimy naučit, že zahalování není naše kultura. Náboženství na ulici opravdu nepatří. Například na předměstích Paříže je mnoho lidí, kteří se tam třeba modlí na ulicích, to by se nemělo. Tak to my neděláme, náboženství má prostě zůstávat doma.

To ale trochu odporuje svobodě náboženství, která je zase základní lidskou svobodou…

Svoboda náboženství spočívá v tom, že stát nechá lidi, aby měli takovou víru, jakou sami chtějí. Můžou si myslet, co chtějí, můžou mít náboženství, ale doma nebo v kostele. To pomáhá míru ve společnosti. Na veřejnost to prostě nepatří.

Pokud ale říkáte, že máte problém s migranty a s jejich asimilací, následnou nenávistí k Francii a radikalizací, nemyslíte si, že tím, že zakážete veřejné projevy náboženství, že je přimějete ještě více Francii nenávidět?

To by přece bylo vydírání. Pokud my se rozhodneme zvolit Marine Le Penovou jako naši prezidentku, pokud chceme, aby se veřejné projevy náboženství zakázaly, a aby lidé respektovali zákony, tak se nemůžeme nechat zastrašovat tím, že by to mohlo vést k větší radikalizaci nebo útokům.

A znovu říkám, je tady přímá linka mezi migrací a terorismem. Stačí se podívat na jména atentátníků z Bataclanu nebo fotbalového stadionu, není tam žádné typické francouzské jméno. Neříkám, že všichni migranti jsou teroristi. Ale velká většina teroristů pochází z přistěhovaleckých rodin, tak to bohužel je.

Změnily teroristické útoky to, jak se Francouzi dívají na migranty? Myslíte si, že i kvůli nim Národní fronta v poslední době roste na popularitě?

Nemyslím si, že kvůli terorismu rostou hlasy Národní frontě. Vezměte si útok na Bataclan, v Paříži nám to moc hlasů nepřidalo, máme jen okolo pěti procent. To není propojené.

Islámský stát ale ve svém časopise napsal, že pošle do Evropy své lidi ze Sýrie a Iráku a že přijdou s migrační vlnou a provedou tu atentáty. A na Stade de France zaútočili dva lidé ze Sýrie, kteří do Evropy přišli jako migranti. My, Národní fronta, jsme to řekli, nebyla to lež, ale nikdo to neříkal. My jsme jen přečetli to, co napsali islamisti. Ano, změnilo to asi uvažování Francouzů, ale nemyslím si, že by z nich útoky udělaly rasisty.

Jak jde podle vás útokům předejít? Francie přijala v posledních týdnech silná bezpečnostní opatření, jak kvůli volbám, tak kvůli mezinárodnímu šampionátu v hokeji. Je tohle ta správná cesta?

Myslím, že to funguje na uklidnění lidí – vidí, že se něco děje. Úřady si nemůžou dovolit nic podcenit. Je důležité mít lidi na správných místech, třeba v mešitách, kde víme, že se modlí i radikálové. Měli bychom tam mít víc agentů, kteří sledují, jak to tam chodí, v ulicích musí být vic lidí, musíme víc hlídat hranice. Policisté jsou hrozně unavení, hrozně přepjatí.

Každá země na světě si hlídá své hranice, kromě evropských států. Měly by se znovu zavést kontroly, to je podle mě správné.

Vypadá to, že s Marine Le Penovou souhlasíte ve všem, je to tak?

Asi ne úplně ve všem, i když třeba s jejím prezidentským programem souhlasím kompletně. S každým bodem. Rozcházíme se snad jen v názoru na trest smrti, ona je pro a já proti. Ale myslím, že ho nezavede.

Marine je silná žena a myslím, že je velmi čestná. Nechtěl bych být ale v její kůži, musí být strašně unavená. Já bych politiku nikdy dělat nemohl, to je na zbláznění. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek