Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČSSD za čtyři měsíce ANO nedožene, voliči jí utíkají právě k Babišovi, říká sociolog Prokop

ČSSD za čtyři měsíce ANO nedožene, voliči jí utíkají právě k Babišovi, říká sociolog Prokop

Agentura Median zveřejnila tento týden výstupy ze dvou sociologických šetření. Na první pohled rutina, která je ale v čase letních prázdnin fakticky předposlední sondou zveřejněnou v čase do sněmovních voleb. Zatímco v nich se zdá být pohledem předvolebních průzkumů o vítězi rozhodnuto – hrát se nejspíš bude maximálně o rozestup mezi vítězem a ostatními – výsledek voleb prezidentských je stále ještě otevřený. Povolební rozložení sil ve sněmovně přitom neovlivní pouze výsledek nejsilnějších formací, nýbrž také to, kdo všechno se nakonec do sněmovny dostane. V tomto ohledu se pozornost upíná hlavně na koalici lidovců a Starostů, na Piráty a SPD. Uspět by mohli za jistých okolností také Zelení. Zároveň ale platí, že do voleb stále zbývá dost času a nic není jisté. O tom všem jsme hovořili v rozhovoru s analytikem Medianu Danielem Prokopem.

Agentura Median zveřejnila výsledky aktuálního šetření podpory jednotlivých politických stran. Potvrzují se trend posledních týdnů a měsíců, tedy dominance hnutí ANO a propad ČSSD?

ANO v důsledku vládní krize mírně kleslo a nyní se vrátilo na hodnoty kolem 27-28 %, což je takový průměr z posledních devíti měsíců měření. ČSSD stagnuje okolo 14 %, kam ji dostala vládní krize. Nepotvrzuje se nějaký propad k deseti procentům, ale ani posilování. Ještě se tam naplno neprojevila výměna volebního lídra (B. Sobotku nahradil L. Zaorálek - pozn. redakce), k níž došlo až v druhé polovině sběru.



Jak si trend vysvětlujete? Kde spatřujete jeho příčiny a lze realisticky čekat nějaký výraznější zvrat v čase do voleb?

Zvrat klidně přijít může. Prediktivní síla výzkumů na čtyři měsíce dopředu je v Česku velmi malá. Třeba ANO má volební jádro, které by mu stačilo na 20 % a potenciál na zisk 32 %. Kdyby se konaly volby za měsíc a došlo k nějaké dynamice, může se pohybovat v tomto intervalu. To, že by ČSSD za čtyři měsíce dohnala ztrátu asi 14 procentních bodů (v jiných výzkumech je ještě vyšší), není moc pravděpodobné. Ale k posunům rozdílu mezi dvěma hlavními stranami o zhruba deset procentních bodů v minulosti docházelo.
 
Pokud bychom se bavili o skladbě podporovatelů? Kdo jsou v tuto chvíli lidé, kteří se hlásí k hnutí ANO a k ČSSD?

ANO je podle našich dat jednička v populaci 55 a více let. Tam by ho volilo přes 30 % lidí. Naopak trochu zaostává v generaci 25-45 let, kde by dostalo jen něco přes 20 % hlasů. Nejsilnější podporu – taky přes 30 % – má mezi středoškoláky. Hodně oslabilo v Praze.

ČSSD se do velké míry soustředí na podobné skupiny, ale je mezi nimi slabší. V generaci 55 a více let a mezi důchodci by dostalo 15 až 20 %. Jako alternativu k Andreji Babišovi sociální demokraty podporuje i část vysokoškoláků a lidí z velkých měst, ale v kontextu těch ztrát ve velmi důležitém elektorátu lidí nad 50 let to má omezený vliv.
 
Jak je to s pevným jádrem voličů hnutí ANO a ČSSD a jejich vlažnými podporovateli?    

ANO už jsem zmiňoval. ČSSD by dnes jádro voličů stačilo na zisk pod 10 % a potenciál má na 17 %. Vychází to z otázky, jaké strany by respondent aktuálně nebo při konání voleb v následujícím měsíci zvažoval. Z našich zkušeností vyplývá, že ve volbách konaných měsíc po výzkumu svůj potenciál skoro žádná strana nepřekoná. Ale v horizontu dvou měsíců ho oslovením zcela nových voličů překonat může. Ačkoli se to od roku 2013 týkalo jen stran, které prudce akcelerovaly – například ANO v roce 2013.


 
Odkud přicházejí noví podporovatelé hnutí ANO a kam odcházejí voliči ČSSD?

Na tyhle dvě otázky je vlastně jedna odpověď. Noví voliči ANO přicházejí často právě od ČSSD. Podle našich dat by ANO volilo okolo čtvrtiny voličů ČSSD z roku 2013. Když rozložíme těch 27-28 %, které by ANO podle našeho modelu dnes dostalo, tak 15 procentních bodů tvoří lidé, kteří hnutí volili už v roce 2013. Přes pět bodů jsou to bývalí voliči ČSSD. A dalších více než sedm procent pochází od dalších stran, někdejších nevoličů a prvovoličů.

Jak je na tom pravicová a levicová opozice, tedy KSČM na jedné straně a ODS a TOP 09 na straně druhé? Zaznamenali jste v podpoře těchto stran nějaký významnější posun anebo lze říct, že zůstávají na svých dlouhodobých číslech?

KSČM podle našich dat mírně čerpá z frustrace lidí z politiky – klesla ochota k volební účasti, což ji pomáhá díky tvrdému jádru voličů, a přešli k ní někteří voliči ČSSD. Takže by mohla získat až kolem 15 %. Ale to je spíše maximum – v uplynulých letech platilo, že komunisté získávali spíše méně, než měli ve výzkumech. Efekt „shy voters“ (lidí, kteří se nechtějí dopředu hlásit ke své volbě a „stydí“ se za ni - pozn. redakce) se vyčerpal a z voličů rozhodujících se na poslední chvíli se ke komunistům přikloní jen málo. Ti naopak celkem často volí strany typu SPD Tomia Okamury, která tak může někdy očekávání překonat.

A pokud jde o pravicovou opozici?

ODS a TOP 09 mají dohromady asi 18 %. V posledním půlroce posilovala ODS, ale není jisté, zda to vydrží do voleb. TOP 09 by asi trochu ohrozil větší nástup koalice lidovců a Starostů. Sdílejí pravicové zaměření, deklarovanou proevropskost, většinou umírněný konzervatismus a absenci populistického proti-elitářského apelu. Ačkoli v poslední době a hlasováních o zbraních a přitvrzování proti cizincům si člověk v těchto věcech občas není jist. Protože pro tyto zákony byla i řada poslanců, od jejichž stran bychom to rozhodně nečekali.



O výsledku voleb nerozhodne pouze výsledek těch nejsilnějších formací, ale také to, komu se podaří překonat práh nutný pro vstup do sněmovny. Jak si v tomto ohledu vedou právě lidovci se Starosty, kteří jako koalice potřebují 10 % hlasů?

V našem modelu mají 9 %. Vzhledem ke statistické chybě a váhání voličů nejde moc říct, zda by se do sněmovny dnes dostali. Potenciál mají až na 15 %, ale jistých voličů omezené množství. Takže to je asi otevřená otázka. Na hranici vstupu do sněmovny je i SPD Tomia Okamury a v průměru výzkumů se k ní blíží i Piráti.

A jak tedy odhadujete jejich šance?

SPD i Piráti mají volební potenciál až okolo 7 %, takže se do sněmovny klidně můžou dostat.   

A pokud jde o Zelené? Netkví jejich šance pro vstup do sněmovny v krizi ČSSD?  

Zelení mají taky potenciál nad 5 %. Zatím to na vstup do sněmovny příliš nevypadá, ale nelze je odepsat. Místa vidím dvě – liberální levicoví voliči z větších měst, které ČSSD může opustit, když se zaměří na znovu oslovení staršího konzervativního levicového elektorátu. A lidé z menších obcí, kteří nemusí být nadšení posunem lidovců doprava díky koalici se Starosty. Na oslovení těchto lidí ale potřebujete specifické osoby, které jsou svázány s venkovem.



Včera jste zveřejnili také výstupy z šetření k prezidentské volbě. U Miloše Zemana už deset měsíců roste počet lidí, pro které by byl jako prezident nepřijatelný. Čím si tento trend vysvětlujete?

Bude to kombinace vlivu jeho konání ve vládní krizi, které negativně vnímalo 61 % Čechů včetně asi 45 % Zemanových voličů z roku 2013, a jeho medializovaného špatného zdravotního stavu, který je v rozporu s představou silného konfliktního prezidenta. Ale nutno přiznat, že oslabení Miloše Zemana v těch volebních datech je mnohem menší než byl třeba pokles důvěry v CVVM.

Protože znechucení lidí z krize se neprojevilo jen v přechodu od Zemana ke konkurentům, ale taky oslabením chuti účastnit se případných prezidentských voleb. Takže Miloši Zemanovi narostla mírně skupina lidí, pro které je nepřijatelný. Asi by měl dost těžké porazit Jiřího Drahoše. Souboj s Michalem Horáčkem by měl ale podle našich dat aktuálně nižší volební účast. Lidi znechucení politikou by nešli volit a Zeman by byl favorit díky tvrdšímu jádru sympatizantů.

Podpora Jiřího Drahoše naopak roste. Lze o něm už nyní mluvit jako o favoritovi voleb?

Myslím, že jeho šance jsou zhruba srovnatelné se Zemanem. U Drahoše je asi vyšší riziko, že se nedostane přes první kolo – když udělá nějaké chyby... Ale v druhém kole by zase měl větší šanci než Zeman. Takže když tyhle dvě pravděpodobnosti zohledníte, vyjde vám zhruba srovnatelná šance. Nicméně se to týká aktuálního období. Většina lidí je nerozhodnutých koho volit či zda se účastnit prezidentských voleb.

Prezidentské volby jsou hodně o sympatiích a je tam ještě vyšší předvolební dynamika než u voleb do sněmovny. Drahoš může začít ztrácet dnešní pozici člověka, který symbolizuje opak všeho kritizovaného na Zemanovi, až se začne jasněji názorově profilovat. Bude se snažit neztratit potenciální voliče nějak radikálními názory, ale nepůsobit úplně šedivě jako Jan Fischer. Není snadné si v tomto uchovat osobnost a odolat útokům, jako se podařilo Kiskovi na Slovensku.



Pozoruhodné je, že se doposud ani k jednomu kandidátovi nepřihlásila žádná z politických stran. Ani jedna taky nikoho zatím nenominovala. Jak může jejich případná nominace, třeba nominace hnutí ANO nebo sociální demokracie, volbu ovlivnit?

To by samozřejmě silně zamíchalo kartami. Může to změnit, kdo se dostane z prvního kola. Pokud například bude hodně solidních kandidátů, může se snáze s Milošem Zemanem dostat do druhého kola nějaký vyhraněný, který má ale omezené šance v kole druhém.

To se stalo v roce 2013, kdy byl Karel Schwarzenberg přijatelný jen asi pro 36 % populace a v druhém kole měl díky tomu omezené šance. Nominace silného levicového kandidáta by zase mohla ohrozit v prvním kole Miloše Zemana, který má dnes jistých 25-30 % hlasů v prvním kole, což ale nemusí nutně stačit, i když jeho nepostoupení z prvního kola je spíše nepravděpodobné.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek