Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dramatická gesta a medvědí služba. Po krizi jsou jen poražení, říká analytik CVVM

Dramatická gesta a medvědí služba. Po krizi jsou jen poražení, říká analytik CVVM

Analytik Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Jan Červenka nás v reakci o prosbu probrat zevrubně dopady koaliční roztržky na podporu jednotlivých aktérů u veřejnosti, upozornil, že zatím nedisponuje daty, ze kterých by bylo možné vyvodit, co se stalo s podporou jednotlivých stran v reakci na politickou krizi. „Data z květnového výzkumu, který probíhal v době krize, budou někdy příští týden, pravděpodobně ve čtvrtek či v pátek,“ řekl hned v úvodu. Proto je podle něj zatím velmi obtížné cokoli určitého vyvozovat. „Budeme se pohybovat na tenkém ledě spekulací,“ vysvětlil. Přesto se o detailní analýzu podělil. Jeho závěry vyznívají nelichotivě především pro Bohuslava Sobotku a sociální demokracii. „Premiéři, kteří ve vztahu k vlastnímu koaličnímu partnerovi začnou náhle vystupovat jako nejradikálnější předáci opozice, nepůsobí příliš přesvědčivě,“ upozorňuje Jan Červenka v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ.

Jak hodnotíte koaliční krizi? Ptám se především na to, jak může zahýbat s preferencemi jednotlivých koaličních a opozičních stran.

Bohuslav Sobotka prokázal sobě i své politické straně medvědí službu. Lidé obecně většinou nemají moc rádi vypjaté politické konflikty a dramatická gesta, obzvláště, když je krajně obtížné je pochopit a ještě těžší jim uvěřit. To, co Bohuslav Sobotka spustil svojí tiskovou konferencí, na které ohlásil svou demisi, jejíž termín několikrát změnil, aby jí nakonec odvolal a nahradil koaličně nesankcionovaným návrhem na odvolání ministra financí Andreje Babiše, je pro voliče ČSSD, který je ve většině případů s vládou a jejím působením víceméně spokojený, těžko uchopitelné.

Podle čeho tak soudíte?

Je potřeba si uvědomit, že je sociální demokracie s hnutím ANO v koalici už více než tři roky a do voleb zbývá jen pár měsíců. Navíc prakticky vše, co je Andreji Babišovi v posledních týdnech vyčítáno, jsou dlouho známé skutečnosti, které byly ve veřejném povědomí dokonce ještě před vznikem koalice. A připočtěme k tomu všemu ještě navíc fakt, že Sobotku za jeho postup najednou začnou chválit Miroslav Kalousek, Petr Fiala nebo Petr Gazdík: podle mě tady prostě nemůže sociální demokracie získat nic a naopak může dost ztratit.


A pokud jde o ostatní strany?

U ostatních subjektů je to složitější, ale nemyslím si, že by kterákoli ze stran, které se do celé krize aktivně zapojily, mohla na koaliční krizi výrazně vydělat. V případě hnutí ANO může určitou roli u veřejnosti sehrát pocit, že je mu ubližováno a že není tím, kdo krizi vyhrocoval. Avšak zda to může vykompenzovat pravděpodobné ztráty méně odhodlaných, váhajících voličů, zatím nelze vůbec říct. V úhrnu bych odhadoval, že vzroste obecná otrávenost lidí z politiky, což se může projevit menší ochotou přijít k volbám a zvýšeným sklonem volit protestně. Ale to vše je zatím bez záruky.

Který z politických aktérů podle vás směrem k veřejnosti věrohodněji obhajoval své jednotlivé kroky? Jak si jednotlivé strany podle vás v průběhu koaliční krize v tomto ohledu počínaly?

Prakticky nikdo z hlavních aktérů z téhle záležitosti nemůže vyjít dobře, ale asi nejhůře z ní vyjde Bohuslav Sobotka a další představitelé ČSSD, jejichž postup v celé záležitosti byl… Inu, jak to říct: byl nepříliš promyšlený, zmatečný a velmi obtížně pochopitelný, a to prakticky bez ohledu na to, jak se kdo může dívat na Andreje Babiše, jeho kauzy, účast ve vládě a celé hnutí ANO.

Jaká je vlastně obecně vaše zkušenost s podobnými politickými krizemi. Mají potenciál významně ovlivnit podporu jednotlivých politických formací ve volbách?

Každá politická krize je specifická, má různé příčiny, rozličné aktéry, dynamiku, mediální pokrytí s různými interpretacemi a také se odehrává v různých podmínkách, pokud jde o ekonomický a sociální vývoj. Za celkem dobrý studijní materiál bych v tomto ohledu asi bral období vlády Petra Nečase, které bylo mimořádně bohaté a které není časově příliš vzdálené od současnosti. Hluboké krize, jimiž procházely vlády v historicky vzdálenějších dobách – na mysli mám třeba vládu Stanislava Grosse, případně druhou vládu Václava Klause – se od současné situace lišily.

A to především v tom ohledu, že tehdy byl stranický systém podstatně čitelnější, alespoň ideologicky a programově, než dnes. Avšak i tehdy měly koaliční krize výrazně negativní dopady na aktéry. To, co se odehrávalo v éře Mirka Topolánka, jehož kabinet se nakonec také rozpadl po jedné z četných krizí, v podstatě rozkývalo celý, do té doby relativně stabilní stranický systém s velkým propadem zavedených stran a vynořením se nových subjektů. Takže důsledky samozřejmě i v současné krizi mohou být velké a dalekosáhlé.

Andrej Babiš dlouhodobě pracuje s tezí, dle které není politik, což mu umožňuje ostře napadat všechny zavedené strany a zároveň se stylizovat do role oběti. Tvrdí přitom, že se proti němu politici zprava i zleva spojují a chtějí ho z politiky vystrnadit. Jde podle vás o účinnou strategii? Ptám se především proto, že je Babiš více než tři roky ve vládě a tudíž je otázka, zda se stále může spoléhat na protestní hlasy…

Andrej Babiš má v tomto ohledu jednu nepopiratelnou výhodu, a sice protivníky, kteří mu jdou do značné míry mimořádně na ruku. V kontextu posledních událostí je jeho pozice jakéhosi „statečného disidenta“ v boji s etablovanou „politickou chobotnicí“ velmi dobře zafixovaná a snadno uplatnitelná. Navíc v jeho prospěch v tuto chvíli hraje i to, že se může jako ministr financí vykázat o něco lepšími výsledky než jeho předchůdci Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka.

Také argument, dle kterého je Babiš ve skutečnosti nenasytným oligarchou, který ohrožuje demokracii, může po více než třech letech vlády s účastí hnutí ANO fungovat jen těžko. Navíc v situaci, kdy mají jeho protivníci četné vazby třeba na Zdeňka Bakalu, nebo když v řadách zavedených stran působí nebo působili jiní vlivní a bohatí podnikatelé a lobbisté, za nimiž se často táhnou mnohem horší skandály a podezření, než Čapí hnízdo či korunové dluhopisy Agrofertu. Takže ano, v případě hnutí ANO může protestní apel ještě pořád do velké míry velice dobře fungovat.

Ostatně Andreji Babišovi nahrává také převládající nedůvěra v politiku obecně. Jinak řečeno: předpokladem úspěchu tradičních stran je rehabilitace politiky jako takové. Souhlasíte?

Obecně ano. Otázkou ovšem je, zda by to postačovalo a hlavně jak toho docílit. V současnosti s tím materiálem, který je k dispozici, to pokládám prakticky za nereálné. To, co se odehrálo v posledních zhruba dvou týdnech, a čemu předcházely už krajské volby a povolební jednání, nemluvě o Chovancově reorganizaci policie, která vyvolala koaliční krizi už dříve, tuto situaci rozhodně nezlepší. Právě naopak.


Již teď je evidentní, že se bude Bohuslav Sobotka v předvolební kampani stavět do role ochránce ústavnosti a demokratického charakteru státu. Jako hrozbu bude vykreslovat Miloše Zemana a Andreje Babiše, případně jejich spojenectví. Může to být účinná strategie?

Za daných okolností a s ohledem na výše uvedené, pravděpodobně nikoli. I když znovu podotýkám, že to je jen dohad bez empirické báze. Zároveň bych připomněl, že Petru Nečasovi a ODS svého času také příliš nepomohlo, když naší demokracii v tandemu s Miroslavem Kalouskem zachraňoval ne nepodobným způsobem před Vítem Bártou, Radkem Johnem, Josefem Dobešem a agenturou Bílého Lva s krycím názvem Věci veřejné.

Pravda ale také je, že tehdy důvěra vládě a rating koaličních stran padaly i z řady jiných důvodů včetně pokračující ekonomické krize. Nicméně dopad oné vládní, respektive koaliční krize, byl tehdy celkem zřejmý. Premiéři, kteří ve vztahu k vlastnímu koaličnímu partnerovi začnou náhle vystupovat jako nejradikálnější předáci opozice, nepůsobí příliš přesvědčivě.

Volby budou nejspíš až v řádném termínu letos na podzim. Není to nakonec tak, že voliči do té doby na nynější koaliční roztržku de facto zapomenou?

Může se to stát. Současná koaliční krize rychle skončí a do voleb jí překryje něco jiného. Přesto si myslím, že zejména skalní voliči s vyhraněnými pozicemi v této kauze si to přinejmenším do voleb budou pamatovat velmi dobře.


Andrej Babiš je na odchodu z vlády, bude moct tedy vložit veškerou svou energii do předvolební kampaně. Může to být tak, že mu rezignace na post ministra směrem k volebnímu výsledku hnutí ANO vlastně pomůže?

Určitě mu to rozváže ruce a nebude ani zdaleka muset brát nějaké ohledy na své dosavadní koaliční partnery, zejména na ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. Na druhé straně je také fakt, že bude muset po volbách nejspíš s někým vytvořit většinovou koalici, a z toho důvodu pro něj není úplně dobré pálit všechny mosty. To ale neplatí jen pro hnutí ANO a Andreje Babiše. A to je další důvod, proč je i pro mě osobně obtížně pochopitelné, co Bohuslav Sobotka udělal, respektive, jakým způsobem celou krizi vyhrotil.

Představme si na chvilku scénář, který byl ještě na začátku týdne představitelný: premiér Sobotka spor s Babišem vyhrotí způsobem, který vyústí v odchod všech ministrů hnutí ANO z vlády, vznikne menšinová vláda sociálních demokratů a lidovců a ve hře bude vyvolání předčasných voleb ještě před prázdninami nebo těsně po nich. Kdo by z nich podle vás z takové konstelace těžil?

Variantu předčasných voleb nevnímám jako prakticky reálnou, už jen s ohledem na termín řádných voleb. Prakticky jedinou možností by bylo samorozpuštění sněmovny třípětinovou většinou, avšak na takovém scénáři by se musel dostatečný počet aktérů shodnout v nejbližších dnech, v opačném případě jde o nerealizovatelný scénář. Z politického hlediska to navíc podle mého soudu příliš smysl nedává a politické strany by si akorát komplikovaly vlastní život, pokud jde o přípravu kampaně, nemluvě o voličích.

Deklarace jednotlivých stran, že by chtěly předčasné volby ještě v červnu nebo v září, pokládám za čistě proklamativní a nevěřím, že by se v téhle otázce mohlo podařit dosáhnout nějakého konsensu kvalifikované většiny. Ale hlavně: pokud by se tak skutečně stalo, nemyslím si, že by to na výsledek voleb v porovnání s řádným termínem mělo zásadní vliv. Akorát účast by nejspíš mohla být o něco nižší, i když nikoli výrazně, tedy pokud by termín voleb nepadl do období letních prázdnin.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek