Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lánští pučisté jsou mimo hru. „Sobotka je lišák,“ říká politolog

„To je nějaká fáma, která se šíří. Je to fáma. Je to fáma. Údajná schůzka se neuskutečnila, je to fáma.“ Tak nějak se vykrucoval tehdejší první místopředseda sociálních demokratů Michal Hašek ve známém Interview ČT jen tři dny po sněmovních volbách, když se ho Daniela Drtinová ptala na utajenou schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. Během 150 vteřin o schůzce lhal jedenáctkrát. Podobně se v médiích – až na Milana Chovance - vyjadřovali také ostatní účastníci konspirační akce, pro kterou se v mezičase vžilo označení Lánský puč a jejímž cílem bylo odvolat předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku z čela strany. Celkem jich tehdy za Milošem Zemanem dorazilo pět. Kromě Haška a Chovance to byli Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach a Jiří Zimola. Přestože málokdo věřil, že by Sobotka mohl své vnitrostranické oponenty porazit, současný pád a odchod Jiřího Zimoly lze brát mimo jiné za symbolické završení příběhu, na jehož počátku byly mocenské ambice, podrazácké metody a opakované lhaní v přímém přenosu.

Milana Chovance ponechme pro tentokrát stranou. Možná postačí konstatování, jehož zdrojem jsou lidé, kteří se tehdy pohybovali v blízkosti premiéra. Nelze je věrohodně potvrdit, ale ve zkratce jde o toto: současný ministr vnitra a druhý muž sociální demokracie jel už do Lán jako Sobotkův spojenec.

I odtud pramení jeho od té doby silná pozice ve straně. Kromě Haškova lhaní a nešikovnosti ostatních aktérů komplotu to byl možná právě Chovancův manévr, který znamenal bod obratu: od té chvíle začali kumpáni Miloše Zemana v ČSSD tahat za kratší konec provazu. Každý z nich nakonec skončil, každý ale za jiných okolností: Hašek prohrál krajské volby, Škromach senátní a Tejc se rozhodl nekandidovat do sněmovny poté, co se na nedávném sjezdu neprosadil do vedení ČSSD.

Jasný jednotící motiv jejich politického konce sice viditelný není – možná je to snad jen fakt, že je dohnalo opakované kličkování – ale pointa je přesto jednoznačná: Sobotkovi se za necelé čtyři roky, které uplynuly od Lánského puče, podařilo jeho typicky nenápadným způsobem nevídané: zbavit své rivaly vlivu a stranu, která je na české poměry vybavená poměrně nebývalou pluralitou, sjednotit.

Klíčovou otázkou, na kterou budeme moct věrohodně odpovědět až po volbách, přitom je, do jaké míry to sociální demokracii s ohledem na setrvale klesající preference prospěje. Neboť výsledek Sobotkova tažení uvnitř ČSSD lze možná ještě výrazněji ilustrovat na skladbě kandidátek pro nadcházející podzimní volby. Už nyní můžeme směle předpovědět, že budoucí sněmovní klub bude složen téměř výhradně z „jeho“ lidí. A že řada dosud výrazných tváří najednou prostě zmizí.

Kromě Tejce na kandidátkách totiž své místo pro tentokrát nebudou mít třeba ani Marie Benešová, Vítězslav Jandák nebo Jaroslav Zavadil. A třeba takový Milan Urban, kterého lze považovat ze spojence Miloše Zemana, se ve středních Čechách podle všeho objeví na nevolitelném šestém nebo sedmém místě.

Podobně dopadnou mnozí další současní poslanci, kteří nepatří ke křídlu Bohuslava Sobotky. Těžko z toho dopředu cokoli podstatného vyvozovat, předběžný závěr by ale přece jen mohl být ten, že si budeme muset poopravit mínění o Sobotkovi coby slabém předsedovi strany a premiérovi české vlády. Nejen že se svým manévrováním dokázal zbavit protivníků uvnitř ČSSD, ale zároveň a možná především ve funkci premiéra zvládl po téměř celé volební období odrážet útoky prezidenta Miloše Zemana a ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

„Pravda je, že Bohuslav Sobotka konsolidoval stranu způsobem, který nikdo nečekal. Teze o slabém Sobotkovi, kterého lze vyřídit jedním direktem, neplatí. Sobotka není ranař, jako byli Miloš Zeman nebo Jiří Paroubek, ale spíše lišák, který svých cílů dosahuje krok za krokem. Zvítězil na sjezdu v Brně v roce 2011 oproti Michalu Haškovi, ačkoli to vypadalo na ztracený zápas. Ustál Lánský puč, kdy se proti němu spojili straničtí protivníci s prezidentem Zemanem. Ačkoli všichni říkali, že je jen otázka času, než ho haškovská vnitrostranická opozice sejme, tak nejen obstál, ale na posledním sjezdu dokonce celou opozici rozprášil,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Milan Znoj.

K tomu je také podle něj potřeba přičíst nadále nelehkou pozici premiéra ve vztahu k Miloši Zemanovi. „Nástrah byla řada, ale ze všech nějak vyklouzl, takže máme po Zemanově a Klausově vládě teprve třetí vládu, která vydržela celé volební období," připomíná Znoj. „Museli bychom analyzovat případ od případu, avšak pravdou je, že ČSSD je v tuto chvíli zkonsolidovaná. Pokud jde o výhled k volbám, je faktem, že se kampaň může dělat lépe, ale přeci jen každý z uvedených politiků měl své podporovatele. V současné době ČSSD chybí pluralita. V tom se přizpůsobila ostatním relevantním stranám,“ doplňuje politolog Pavel Šaradín.

Podle něj ale neexistuje subjekt, který by jen posiloval, nebo se držel dlouhodobě při síle. „Krizi pravice může vystřídat krize levice, otázka je, jak se s tímto faktem ČSSD vypořádá. Kampaň straně dává příležitost, aby své kroky vysvětlila a obhájila. Záleží skutečně na tom, jestli sympatizanti považují odchod Jiřího Zimoly a dalších za pozitivum, nebo negativum. Je to problém, či očista?,“ klade si otázku Šaradín. Na to má jednoznačnou odpověď politolog Lukáš Jelínek, který je se situací uvnitř ČSSD detailně obeznámen.

„Nemám pocit, že by Sobotka ČSSD čistil. Michal Hašek, Jeroným Tejc a Zdeněk Škromach odešli sami, protože v bitvách, do nichž investovali, neuspěli. A Jiřího Zimolu zničila jeho chatová kauza plus hnutí ANO, jehož předseda hodil druhdy vychvalovaného jihočeského hejtmana přes palubu,“ říká Jelínek. „Sobotka z toho těží, ale nemyslím, že by v těchto procesech účinkoval,“ dodává. A politolog Znoj je přesvědčený, že pokud se na kandidátkách sociální demokracie do sněmovních voleb skutečně neobjeví lidé jako Vítězslav Jandák, Jaroslav Zavadil nebo Marie Benešová, svědčí to o ozdravném procesu.

„Je jasné, že vedení strany ponese stěžejní odpovědnost za volební výsledky,“ nepochybuje Jelínek s tím, že se nebojí absence vnitřní opozice. Podle Znoje o budoucnosti Sobotky v čele strany rozhodnou sněmovní volby. „Nezdá se přitom, že by chtěl dělat ministra ve vládě Andreje Babiše. Avšak sociální demokracie ve vládě bude chtít být,“ očekává politolog s tím, že Sobotka sice konsolidoval stranu směrem dovnitř, ale navenek zatím nezabodoval. „Pokud by něco ČSSD v případě výrazné prohry zahýbalo, byla by to řídnoucí členská základna. Ale možná, že větší boj se tou dobou povede o to, zda jít do opozice, nebo přicmrndávat Babišovi,“ uzavírá pak ve shodě se Znojem Lukáš Jelínek.

Vše o sněmovních volbách si můžete přečíst zde.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde
http://www.info.cz/volby-2017

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz
http://www.blesk.cz/volby-do-poslanecke-snemovny-2017

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek