Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejsme levicoví extremisté. S ODS, SPD a TOP 09 ale nelze najít společnou řeč, říká Pávek ze Zelených

Nejsme levicoví extremisté. S ODS, SPD a TOP 09 ale nelze najít společnou řeč, říká Pávek ze Zelených

TOP 09 má svého Dominika Feriho, u ČSSD vede na sociálních sítích Radim Hejduk. Také v rámci Zelených působí mladí politikové. Patří mezi ně i Petr Pávek, který kandiduje do sněmovny z 29. místa v Praze. Na rozdíl od Feriho a Hejduka ale nevidí svou stěžejní roli na sociálních sítích. „Máme být vidět v ulicích, dělat aktivismus ve veřejném prostoru a za nějaká konkrétní politická řešení bojovat,“ zdůrazňuje Pávek. Jaký prostor dává strana s poměrně nízkým věkovým průměrem dvacátníkům? A jsou Češi zvyklí mluvit o politice? O tom mluvil Mladý zelený v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jste 29. na pražské kandidátce Zelených. Co vás přimělo se na ni nechat napsat?

Jsem poměrně aktivní ve straně. Říkal jsem si, že chci být součástí kampaně a ne jen mlčící ozubené kolečko v širší mašině. Chci být jeden z lidí, kteří se snaží získat post, i když ze symbolického místa. Jsem rád, že mohu zdůrazňovat témata, která jsou mi blízká.

Která to tedy jsou?

Zelená politika pro mě neznamená jen ochranu životního prostředí, jak si to lidé představují a třeba jim to i vadí, protože jim někdo třeba blokuje výstavbu garáže na vesnici. Zelená politika pro mě především znamená boj proti klimatické změně. Zároveň má silný sociální a lidskoprávní aspekt. Lidé, kteří dnes mají moc – ať už politici nebo majetní, často získávají moc na základě toho, že brojí proti lidem s jinou barvou pleti nebo migrantům. To mi přijde nešťastné. Ideálně se má bojovat proti těm, kteří za problémy můžou. Typický příklad je ten, když se Andrej Babiš nějak negativně vyjadřuje o uprchlících, ale reálně pak sledujeme jeho dotační podvody s Čapím hnízdem. Vidíme, že peníze z unijního nebo státního rozpočtu nemizí na sociální dávky Romům nebo uprchlíkům, ale třeba do daňových rájů.

Zelení si prošli vývojem. Za Martina Bursíka byli posunuti do středu, dnes se jim vyčítají až radikálně levicové proudy. Jak na vás reagují voliči během kampaně?

Lidé na ulici reagují na základě mediálního obrazu. A třeba obraz Matěje Stropnického u menší skupiny lidí představuje radikálního levičáka. I když myslím, že dnes už spíš mizí. Dnes sleduji naopak problém, že je vnímaný jako privilegovaný syn Martina Stropnického. To mi přijde smutné. Co si budeme namlouvat, Češi politiku tolik nesledují. Je tu pak zmatení, co znamená pravice a levice. Pro mě levice znamená to, že se budu bít za práva slabších, i když by to znamenalo pro člověka z KSČM něco problematického – mám na mysli třeba práva uprchlíků nebo LGBT+ lidí. Pro mnoho lidí ale levice znamená minulý režim. Přitom pro mě je to něco, co musíme překonat. Současný režim je ale podle mě velmi problematický také a je potřeba ho kritizovat.

Sám používáte termíny jako boháč. Nepřispívá právě to k dojmu radikality?

Zatím jsem se nesetkal s negativní reakcí mimo vlastní stranu. Myslím, že i voliči současné pravice vidí, že být bohatý může velmi problematické – například v osobě pana Babiše. Akorát pro nás jako levici není Babiš problém jako ojedinělá osobnost, ale to, že tady od devadesátých let probíhala privatizace, kdy zbohatli neúměrně svým zásluhám někteří lidé, a zároveň na ně dnes často vyplouvají určité „škraloupy“. Nemá se generalizovat, ale v Česku se to vlastně nabízí.

Myslím, že hodně Čechů se vůbec není schopno bavit o politice na ulici. Jsme zavřeni v soukromém prostoru a nejsme zvyklí chodit do ulic protestovat, ani když se nás něco týká. Takže když dám někomu letáček, tak si ho přečte, ale bohužel nedochází příliš k oboustranné komunikaci.

Jaký prostor máte jako mladí ve straně? Věkový průměr Zelených je přece jen nižší než třeba ČSSD nebo TOP 09. Je to pro vás tedy jednodušší?

Začíná to už tím, že Mladí zelení nejsou oficiální organizace strany. Jsme nezávislí, i když samozřejmě se stranou propojení. Jsme politici a političky, ale zároveň možná více aktivisti a aktivistky. Zabýváme se tématy jako sociální spravedlnost, lidská práva, ochrana klimatu a práva zvířat. To děláme i nezávisle na straně. Je pravda, že strana je mladší, než je v Česku průměr, ale většině lidí není pod dvacet pět let. Je jim spíše nad třicet.

Kdo je Petr Pávek?
Petr Pávek je jedním z mluvčích organizace Mladí zelení. Nezávislé občanské sdružení bylo založeno v roce 2001. Zaměřuje se na ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj, lidská práva, globalizaci a solidaritu. Je členem Federace mladých evropských zelených. Pávek kandiduje do poslanecké sněmovny z 29. místa pražské kandidátky.
Máte pocit, že vy jako dvacátník máte jiný pohled než vaši starší spolustraníci?

Myslím, že také hraje roli to, že strana se hodně personálně obměnila a většina lidí je v ní kratší dobu než pět let. Je to dáno i tím, že v minulosti byla Strana zelených součástí Topolánkovy vlády, která byla středopravicová. S tím bych já osobně měl velký problém. A myslím, že většina dnešní strany také. V současné straně je menšina lidí, kteří jsou v ní delší dobu, třeba deset let. A pak tam je velké množství lidí, kteří vstoupili v posledních letech a pomohli stranu posunout doleva. Vnímání těchto dvou skupin je hodně odlišné. „Stará garda“ je podle mě více pragmatická a my více idealističtí. A to odpovídá i věkovému rozdělení.

Hodně se dnes mluví i o tom, jak moc se strany zaměřují, nebo nezaměřují na mladé a prvovoliče. Různí se i názory na to, jak moc efektivní to je. Jak se k tomu staví Zelení?

Myslím, že současná kampaň strany je zaměřená na to ukázat, že tu jsme pro všechny, nejen pro tzv. městské liberální voliče. Naše politika může svým programem oslovit mnohem širší skupiny obyvatel. Tím se trochu ztrácí to, jak tomu bylo v minulých kampaních, kdy byli Zelení vykreslovaní jako cool strana. Ondřej Liška (minulý předseda Zelených – pozn. red.) před minulými volbami rapoval, ale mně tam trochu chyběla politika. Na mladé voliče to ale nejspíš fungovalo.

Myslím, že chybějící zaměření strany na mladé se my jako Mladí zelení snažíme nahrazovat. Mluvíme s nimi o problémech, které sami mají. Klimatická změna se bude týkat nejvíce právě jich. Zároveň jsme i na pokraji ekonomické krize mladých lidí: nemohou najít kvalitní a stabilní práci. Po vystudování vysoké školy musí sáhnout po práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci.

Čím to podle vás? Ekonomika v Česku roste. Firmy si naopak stěžují, že nemohou sehnat kvalitní zaměstnance.

Myslím, že jsme se částečně smířili s tím, že musíme ohnout hřbet a vzít i manuální práci přesto, že máme titul. Češi jsou podle mě v ekonomické sféře hodně flexibilní. V celé Evropě je vidět, že nezaměstnanost mezi mladými je vysoká a je to do velké míry dané tím, že generace před námi zaplnila pracovní místa. Zároveň se předpokládá, že vysoká škola je takový výtah k zaměstnání. A mladí lidé pak po studiu narazí na to, že to tak úplně nefunguje. Stále se mluví o tom, že lidé studují některé obory, v nichž poté nenajdou uplatnění. Ale vysoká škola má dát především určitý světonázor a otevřít možnost fungovat v životě, a to nejen ekonomicky. Důležité je třeba vědět, jak se rozhodovat před volbami, jak číst média nebo jak udělat daňové přiznání.

Pak tu ale samozřejmě existuje argument, že pokud lidé, kteří studují obory s ne tak velkým uplatněním, tak by měli být srozuměni s tím, že budou práci hledat hůře.

Podle všech statistik se ukazuje, že humanitní obory, o nichž se mezi řádky bavíme, jsou paradoxně dobře uplatnitelné. Hůře jsou na tom ekonomické obory. Humanitní obory vás často také nejlépe připraví na život mimo práci.

I další české strany mají své mladé tváře. TOP 09 sází na Dominika Feriho, ČSSD má Radima Hejduka. Oba dva používají sociální sítě. Jak moc se na ně zaměřujete vy?

Myslím, že u Dominika Feriho se politika smrskává na zábavu na sociálních sítích. Lidé ho znají hlavně skrze jeho memy. Tak to podle mě nemá být. Máme být vidět v ulicích, dělat aktivismus ve veřejném prostoru a za nějaká konkrétní politická řešení bojovat. Na to tu lidé sice nejsou zvyklí. Automaticky se ptají, jestli jsme za to placení a kým.

Podle průzkumů to zatím nevypadá, že Zelení překročí pětiprocentní hranici a dostanou se do sněmovny. Vy věříte tomu, že by se to mohlo povést?

Myslím, že stále je pro Zelené šance se dostat do sněmovny. Ale Zelení mají na české scéně už desítky let především funkci vnášet do veřejného prostoru témata, která nikdo jiný nerozebírá. Nikdo jiný nemluví o ochraně klimatu, ale také třeba o tom, že pracujeme hodně – více než bychom měli. A pohled na práci se zároveň mění. Některá zaměstnání se například nahrazují roboty. S tím se musíme vypořádat.

Pokud byste se do sněmovny opravdu dostali, s kým byste si uměli představit spolupráci.

Myslím, že z programu Zelených je jasné, že s některými stranami nelze najít společnou řeč. A mluvím především o ODS, SPD, ale i konzervativní TOP 09. Pozice ve straně vůči komunistům je velmi odmítavá. V případě ANO není programová neshoda ani shoda, protože v podstatě žádný program nemají. Jediné podle čeho se můžeme řídit, je to, co říká Andrej Babiš. Takže vůči vládě s ANO je ve straně zásadní odpor. A tak nám zbyla sociální demokracie a možná lidovci. To ani nejspíš nebude dostatečně velký blok. Myslím, že úloha Zelených ve chvíli, kdy se dostanou do sněmovny, je být aktivní opozicí.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek