Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Největší překážkou dobrého výsledku ČSSD ve volbách je Sobotka, říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog

Největší překážkou dobrého výsledku ČSSD ve volbách je Sobotka, říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog

Sociální demokraté se nechtějí zjevně před sněmovními volbami rozptylovat debatou o svém prezidentském kandidátovi. Širší vedení ČSSD ji odsunulo až na období po sněmovních volbách. Podle politologa Lubomíra Kopečka jde o rozumný krok. Přesto je podle něj otázka, zda se sociálním demokratům podaří zmobilizovat voliče na svou stranu. Mimo jiné v této souvislosti říká, že se měli sociální demokraté odvážit k výměně lídra. Přesto podle něj nelze více než půl roku před volbami vyloučit překvapení. „Pokud by byla reálná vláda, kde by ČSSD měla podobné zastoupení jako v té stávající, včetně udržení premiérského postu, mohl by Sobotka přežít ve funkci předsedy strany i formálně horší výsledek, než byl ten v roce 2013,“ říká Kopeček v exkluzivním rozhovoru pro INFO.cz.

Širší vedení sociálních demokratů o víkendu rozhodlo o tom, že se strana bude výběrem svého prezidentského kandidáta zabývat až v listopadu. Tedy po sněmovních volbách. Bohuslav Sobotka tak potvrdil, že ČSSD nechce před klíčovým soubojem s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO tříštit síly, do října se bude tedy naplno věnovat především sněmovním volbám. Jak tuto strategii hodnotíte?

Podle mne je z hlediska ČSSD velmi rozumné neotevírat před sněmovními volbami téma prezidentského kandidáta. Sociální demokracie by se na tom mohla veřejně dost rozdělit, což by ji ve sněmovních volbách poškodilo.

Začínají se objevovat výstupy stran preferencí jednotlivých kandidátů na prezidenta. Podle některých by mohl Miloš Zeman atakovat padesátiprocentní hranici již v prvním kole přímé volby prezidenta. Čím si tato čísla vysvětlit a existuje vůbec šance, že by Zeman prezidentskou volbu nevyhrál? 

Podle mne je v tuto chvíli předčasné tvrdit, že Miloš Zeman je jistý vítěz. Není pořád jasné, kdo všechno reálně ve volbách bude kandidovat, a co se stane do voleb. Sedm měsíců je hodně času. Demokracie je často definována jednoduše: držitelé úřadů v ní prohrávají volby. V tuhle chvíli se to sice nezdá moc pravděpodobné, ale vyloučené to není.   

Přesto bych se rád na výzkumy ještě zeptal. Pokud jde totiž o volby sněmovní, zdá se – aspoň podle některých čísel – náskok hnutí ANO před ČSSD skoro zdrcující. Pokud mají tato čísla oporu v realitě, nabízí se otázka, jak a zda vůbec může Bohuslav Sobotka trend podpory jednotlivých stran zvrátit?

Sociální demokracie vždy v minulosti při podobně nepříznivé situaci vyměnila lídra a pomohlo to. Vzpomenout mohu například situaci v roce 2001, kdy je do voleb vedl Vladimír Špidla a premiérem byl ještě Miloš Zeman. Tehdy byla úroveň preferencí půl roku před volbami zhruba stejně špatná. A v roce 2005, kdy nahradil Stanislava Grosse Jiří Paroubek, byla podpora sociální demokracie ještě nižší.

V tuto chvíli je po sjezdu ČSSD a na výměnu lídra asi už pozdě. Stát se to mělo nejpozději po porážce v loňských krajských a senátních volbách. Mít předsedu strany, kterému například podle CVVM nedůvěřují skoro tři pětiny voličů, tedy nejvíc po Miroslavu Kalouskovi, je pro stranu, která chce vyhrát volby, velmi špatné.

Jak si tak nízkou podporu vysvětlujete?

Sobotka byl dobrý premiér v podmínkách heterogenní vlády, kdy komunikačně dokázal často sladit těžko slučitelné vládní strany. Těžko ale čekat, že se svou necharismatičností a hlavně výrazným posunem strany doleva, který u něj působí vzhledem k minulým postojům dost nedůvěryhodně, vyhraje volby.

Těch handicapů je samozřejmě víc včetně třeba toho, že vedl čtyři roky vládu s ministrem financí, vůči kterému se nyní razantně vymezuje. Opět to nepůsobí zrovna přesvědčivě. Řečeno krátce: největším limitem dobrého volebního výsledku ČSSD je její vlastní předseda. Samozřejmě i tady ale platí, že je do sněmovních voleb ještě poměrně dost času a něco nečekaného se stát může.

Pokud jde ale o situaci v ČSSD, Sobotka může být jen těžko označován za neúspěšného politika. Vždyť se mu podařilo za necelé čtyři roky v podstatě rozprášit jakoukoli vnitrostranickou opozici. Skončil Hašek, Škromach, Tejc a teď i Zimola.

Sociální demokracie byla vždycky stranou tvořenou různými skupinami a proudy, což byl důsledek toho, jak názorově pestré lidi po roce 1989 vstřebávala. Byla to nevýhoda, protože názorově nikdy nebyla jednotná – a to ani za éry Miloše Zemana či Jiřího Paroubka. Ale současně to také byla velká výhoda, neboť jí to umožňovalo oslovovat různé skupiny voličů.

V tuto chvíli, tedy s odchodem či stažením se do ústraní řady Sobotkových oponentů, sice ČSSD působí poměrně jednotně, ale současně personálně dost chudě. Obsazení čelních míst na některých krajských kandidátkách, zmínit mohu například jižní Čechy, naznačuje, že strana má velmi omezený personální potenciál. Což je samozřejmě dost velký handicap při oslovování voličů. 

Jaké jsou podle vás vyhlídky Bohuslava Sobotky, pokud jde o povolební situaci?

Důležitá může být interpretace dosaženého volebního zisku ČSSD a hlavně možnosti, které bude nabízet povolební situace na základě celkových výsledků voleb. Pokud by byla reálná vláda, kde by ČSSD měla podobné zastoupení jako v té stávající, včetně udržení premiérského postu, mohl by Sobotka přežít ve funkci předsedy strany i formálně horší výsledek, než byl ten v roce 2013.

Vyloučené to není, i když se to nezdá v tuto chvíli příliš pravděpodobné. Nikdo ale v tuhle chvíli není schopen odhadnout, zda opravdu bude mít ANO takový volební výsledek, jak některé průzkumy naznačují. Nemyslím si ale, že by širší vedení strany váhalo s obětováním současného předsedy, pokud volby dopadnou pro ČSSD opravdu velmi špatně, tj. někde na úrovni deseti až dvanácti procent hlasů.

A má ho vůbec po upozadění jeho oponentů v čele strany kdo nahradit?

To, že zmizeli hlavní předsedovi oponenti, nebude v takové situaci příliš podstatné. Bude se hledat hlavní viník, skoro vždycky to bývá předseda strany – bez ohledu na to, jestli jde o levicovou či jinou stranu. Samozřejmě v případě takového kroku by si širší vedení strany mělo dobře pohlídat proceduru, jak bude postupovat. Viz onen nešťastný takzvaný Lánský puč.

Vše o sněmovních volbách si můžete přečíst zde.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek