Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Největší překvapení voleb? Nemají ústřední téma, není jím ani Babiš, říká sociolog Herzmann

Největší překvapení voleb? Nemají ústřední téma, není jím ani Babiš, říká sociolog Herzmann

Největším překvapením podzimních sněmovních voleb je podle sociologa Jana Herzmanna, že nemají jedno ústřední nebo dominantní téma. „Žádné politické straně se letos nepodařilo nastolit agendu, která by byla pro letošní předvolební kampaň určující,“ uvedl sociolog v rozhovoru pro INFO.CZ.

Herzmann spatřuje tři témata, kolem kterých se jednotlivé politické strany pokoušejí mobilizovat své voliče. První je vše, co se týká jejich peněženek. „Daně, sociální dávky, téma minimální mzdy nebo obecně nízkých mezd a podobně,“ vysvětluje sociolog v rozhovoru pro INFO.CZ. Za druhé téma označuje migraci a náš vztah k Evropské unii. Přestože dlouhodobě v Česku zahraničně-politické otázky volby nevyhrávají, mohou tato témata podle Herzmanna letos svoji roli, pokud jde o preference voličů, sehrát. Ilustrovat to lze na vzestupu SPD Tomia Okamury. Třetím tématem, které sice štěpí veřejnost i politiku, avšak v žádném případě podle Herzmanna nejde o dominantní téma voleb, je osoba Andreje Babiše.

„Mám k dispozici data z šetření společnosti Data Collect pro studii Český volič, ve které na otázku, co by měla vláda po volbách učinit jako první, pouze 3,3 procent respondentů uvedlo, že by se měla zbavit Andreje Babiše,“ říká Herzmann. Podle něj to sice neznamená, že by veřejnost osoba předsedy hnutí ANO neštěpila, avšak v žádném případě nelze říct, že by se jeho konkurenci podařilo voliče mobilizovat právě na tezi, dle které jsou letošní volby jenom nebo především o Babišovi. „Jde o jakýsi oblak, nikoli ale o centrální téma voleb,“ je přesvědčený Herzmann.

Výsledek voleb, pokud se v posledních dvou týdnech nestane něco nečekaného, podle něj ovlivní především dva spolu související faktory. Závěrečná fáze kampaně jednotlivých stran a to, jak se nakonec rozhodnou v tuto chvíli ještě pořád nerozhodnutí voliči. „Podle zářijových dat agentury Median stoupl podíl těch, kteří se zúčastní voleb a zároveň jsou rozhodnuti, koho budou volit, na 49 procent. Stále je tu tedy nějakých patnáct až dvacet procent nerozhodnutých voličů, což je – s nadsázkou řečeno – vlastně nejsilnější politická strana,“ říká Herzmann.

Podle Herzmanna může být nakonec rozložení hlasů pro jednotlivé formace mezi nerozhodnutými totožné s rozložením hlasů těch, kteří už nyní vědí, koho budou volit, zároveň ale nelze vyloučit jejich přeskupování. „Právě proto bude natolik důležité, jak jednotlivé strany uchopí finální fázi kampaně,“ vysvětluje.

Zároveň v této souvislosti očekává, že se Babišovi a jeho PR týmu podaří zastavit nebo dokonce zvrátit pomalý úbytek voličů z posledních týdnů. ČSSD podle něj může v posledních dvou týdnech posílit, ale i oslabit. Jistý, nicméně omezený vliv na volební výsledky, může mít podle jeho slov také volební účast. „Nižší nahraje stranám s pevným volebním jádrem, tedy KSČM, KDU-ČSL a TOP 09, na vyšší volební účasti vydělá hnutí ANO, SPD a Piráti.“

V tuto chvíli Herzmann očekává, že se do dolní komory dostane sedm až devět stran, za nejpravděpodobnější variantu přitom považuje, že jich bude nakonec osm. „A to nikoli proto, že jde o střední variantu,“ říká sociolog. „Dominantním vítězem voleb bude hnutí ANO. Pak tu je skupina čtyř stran, které mají šanci překročit hranici deseti procent. Přitom u dvou z nich – ČSSD a KSČM – je skoro jisté, že jim to podaří. U ODS a SPD je to zatím stále otázka,“ pokračuje Herzmann v rozhovoru pro INFO.CZ.

Nakonec hovoří o další čtveřici stran, u nichž není jisté, zda se jim všem podaří překročit pětiprocentní hranici. „Přesto je krajně nepravděpodobné, že by se to nepodařilo TOP 09 a lidovcům, oba subjekty mají dostatečně stabilizované pevné jádro svých voličů. Otázka je to především u Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN). V posledních týdnech ale Piráti zaznamenávají masivní vzestup, daří se jim přetahovat liberální voliče od jiných stran, a především se zdá, že zabírá jejich mobilizace na lidi, kteří v roce 2013 nevolili,“ vysvětluje sociolog.

Pokud jde o STAN, o jejich úspěchu Herzmann spíše pochybuje. „Dostat se ze tří procent na pět je mimořádně složité, osobně odhadují, že se to Starostům ještě letos nepodaří,“ uvedl sociolog. Za černého koně voleb pak jednoznačně označuje SPD Tomia Okamury. „Je to strana, která začínala od nuly, navíc docela pozdě,“ vysvětluje. Podle něj je SPD stranou ostrého protestu, označuje ji za krajně, možná i extrémně pravicovou formaci. Není přitom vyloučené, že se jí podaří oslovit více než deset procent voličů.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek