Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nové strany paběrkují, ale Realisté mají šanci. Lidé je častěji uvádí jako možnost „druhé volby“

Nové strany paběrkují, ale Realisté mají šanci. Lidé je častěji uvádí jako možnost „druhé volby“

V podzimních volbách do Sněmovny chtějí uspět i nové politické strany. O poslanecká křesla plánuje bojovat například hnutí BOS – Bezpečnost, odpovědnost, solidarita. Krajně pravicové subjekty se sdružily v hnutí Rozumní. Znovu ožila také značka ODA – Občanská demokratická aliance pod vedením podnikatele Pavla Sehnala. O dvacetiprocentním zisku mluvili Realisté Petra Robejška. Do politiky se vrací i osobnosti zapojené do nové politické platformy SPIN (Spravedlnost a Inovace)- Právnička Hana Marvanová už oznámila kandidaturu, konkrétně za Starosty. Ve volebních průzkumech se zatím nové subjekty umísťují v kolonce „ostatní strany“. Tradiční politické strany jako třeba sociální demokracie ovšem čelí v posledních měsících výraznému úbytku voličů. Může vést pokles důvěry v zavedené partaje k úspěchu nových subjektů?

Nově vznikající strany můžou využívat současné nespokojenosti Čechů s tradičními politickými stranami. Vazba voličů na zavedené strany se rozvolňuje. Prostor pro alternativu by se tu našel. Otevírá se tak otázka, jak velkou podporu díky tomu mohou nové strany na podzim získat? Realisté už na konci loňského roku tvrdili, že dosáhnou až 20procentní podpory. Jejich preference se ale zatím podle průzkumů pohybují kolem půl procenta a vykreslují tak obecnější trend: získat podíl na politické moci nemusí být v Česku ani v současnosti atmosféře nespokojenosti pro nové strany jednoduchý úkol.

Centrum pro výzkum veřejného mínění pokládá lidem v průzkumech otevřené otázky. To znamená, že osloveným nenabízí sadu stran, z nichž mohou vybírat. Respondenti uvádí partaje, které je samotné napadnou. „Nové formace se občas objevují, ale velmi sporadicky,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ analytik centra Jan Červenka. „Velice záleží na tom, kdo za stranou stojí, jak moc do ní investuje peněz a zda se mu ji podaří zviditelnit,“ tvrdí expert. V poslední době podle něj začali být v průzkumech zmiňováni i Realisté. „V samotných preferencích se to výrazně neprojevilo. Mají kolem půl procenta. Ale pokládáme i otázku: které další strany byste volili? A tam už se začínají objevovat,“ popisuje Červenka úspěch hnutí, jehož billboardy se objevily podél českých silnic a jež si zakládá i na svých sociálních sítích.

Znovu obnovená ODA, která už je na plakátech také vidět, se podle analytika v průzkumech vyskytuje jen sporadicky. A to i navzdory tomu, že jde o zavedenou značku. „Faktem je, že když ODA kdysi končila, tak měla podporu půl procenta. Otázkou tak je, zda je v tomto případě známá značka výhoda, nebo zátěž,“ popisuje Červenka. Občas v průzkumech zaznamená moravistické strany. Po krajských volbách lidé zmiňují formace, které volili na regionální úrovni.

Velkou budoucnost novým subjektům nepředpovídá ani politolog Lukáš Jelínek. „Mělo by to nějaký smysl, kdyby nové strany vycházely z poptávky zdola. To ale není případ stran, které nyní vznikají. Ty jsou tvořeny spíše vlivovými skupinami, které cítí příležitost utrhnout si kousek politické moci,“ naráží politolog na miliardáře Sehnala nebo finanční skupinu Penta, která podporuje Realisty. „Nemyslím si, že by to v tuto chvíli byly životaschopné politické síly. To se ale samozřejmě může změnit časem,“ dodává.

Výrazný úspěch podle politologa nezažijí ani krajně pravicové uskupení sdružená třeba právě pod hnutí Rozumní. Krajní pravice dnes není dostatečně silná programově, personálně ani co se týče poptávky. Protestní hlasy z tohoto ranku také snadno posbírá Okamurova strana Svoboda a přímá demokracie.

„Dokonce mám pocit, že i strany, které byly kdysi nové a mohly být zajímavým osvěžením scény jako Piráti nebo Zelení, dnes nezažívají úplně šťastné časy. Velmi těžko se prosazují v polaritě, kde je na jedné straně hnutí ANO a na druhé ustálená pravicová a levicová konkurence. Mám pocit, že po volbách zasedne ve Sněmovně stran spíše méně,“ domnívá se Jelínek. Malým politickým subjektům navíc nenahrává pětiprocentní hranice, která je v Česku potřebná pro vstup do Sněmovny. I Zelení, Piráti nebo Svobodní mají problém ji překonat.

Do celé situace navíc vstupuje hnutí ANO Andreje Babiše. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM by jasně vyhrálo volby se ziskem téměř 33 procent. Právě ono je ale zároveň i příkladem toho, že předpovídat výsledek voleb několik měsíců před hlasováním je ošemetné. „Kdybyste se mě v dubnu 2013 zeptali, jakou šanci má ANO dostat se do Poslanecké sněmovny, tak bych řekl, že velmi malou, téměř žádnou. A dopadlo to úplně jinak,“ připomíná Červenka. Hnutí tehdy těžilo ze situace, kdy neslavně skončila vláda Petra Nečase. Nespokojenost s politickou situací byla ještě vyhrocenější než dnes.

I přesto, že ANO je již čtyři roky ve vládě, zachovává si u voličů do určité míry stále obraz protestního hnutí. Posilněno vyšlo i z nedávné vládní krize. Daří se mu tak uspokojovat poptávku po alternativě. „Faktem ale je, že to bude mít stále těžší. Je vládní stranou a některé věci, u nichž bylo, jsou přece jen diskutabilní,“ říká Červenka.

Dočká se i Česko svého Macrona, tedy nové politické síly, která se zničehonic objeví na scéně? Oslovit by mohla například proevropsky laděné voliče. „Je to běh na velmi dlouhou trať, do těchto voleb se to podle mě nemůže nikomu podařit. Je možné, že by se tu mohlo přeskupit proevropské spektrum, umírněná pravice nebo mohla vzniknout nová levicově liberální strana. O tom se mluví dlouho. A ještě dlouho bude,“ odpovídá skepticky pro INFO.CZ Jelínek.

Mnohem snáze si získají podporu protestní hnutí jako Věci veřejné, případně hnutí ANO. „Kdyby někdo vytvořil Hnutí NE, které by protestovalo proti stávajícím stranám i Andreji Babišovi, tak by mělo snadnější cestu se dostat do politiky třeba na čtyři roky, než by zase zapadlo. Ale nemyslím si, že by teď někdo něco takového chystal,“ dodává politolog.

Kdo se chce dostat do Sněmovny?
Realisté ohlásili svoji účast v klání o poslanecká křesla už na sklonku loňského roku. V jejich čele stojí mentor Petr Robejšek. Hnutí mluví sebevědomě o 20procentním zisku. Zatím se jeho preference pohybují pod hranicí vstupu do Sněmovny. Voliče oslovují s tématy jako možnost občanů vetovat přijímané zákony, odmítnutí eura nebo Ústavou zaručené právo držet zbraň. Podnikatel Pavel Sehnal oživil značku ODA – Občanská demokratická aliance. Podle svého předsedy má strana nejblíže k pravicové ODS nebo TOP 09. Před několika dny představila i prezidentského kandidáta: bývalého šéfa mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislava Kulhánka. Do Sněmovny chtějí proniknout také bývalí vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů, kteří založili hnutí BOS – Bezpečnost, odpovědnost, solidarita. Na svých webových stránkách uvádí: „Nenecháme si už diktovat od EU. Musíme si tvrdě prosazovat naše národní zájmy. Musíme začít rozvíjet náš průmysl, podporovat naše podnikatele, postarat se o naše lidi a obnovit naší soběstačnost. Musíme vyměnit politiky, kteří nehájí naše zájmy“. Národní zájmy chtějí prosazovat i krajně pravicoví kandidáti, kteří se sdružili do hnutí Rozumní. Jejich hlavní mott zní: stop migraci a diktátu EU. V čele stojí Petr Hannig. Do sdružení spadá třeba i Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek