Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Post předsedy sněmovny je pro Babiše výhrou jackpotu, teď může odejít od stolu. Komentář J. Štefka

Post předsedy sněmovny je pro Babiše výhrou jackpotu, teď může odejít od stolu. Komentář J. Štefka

Přetahovaná o křesla ve vedení Poslanecké sněmovny (především toho předsednického) v mnoha ohledech zastiňuje jednání o podobě či podpoře budoucí vlády Andreje Babiše. Důraz, který klade hnutí ANO na zisk postu předsedy sněmovny, je soustavný, cílený a stupňující se. Je to logické, až jej ANO získá, může se na plno pustit do „politické práce“ a jestli vláda Andreje Babiše získá či nezíská důvěru je vlastně z toho pohledu až druhotné.

I proto se hnutí ANO tváří, že rozumí a podporuje požadavky dalších stran na funkce místopředsedů sněmovny nebo vedení jednotlivých výborů. A některým stranám je Babišova partaj schopna odsouhlasit cokoliv, jen když na oplátku získá příslib, že do čela sněmovny podpoří Radka Vondráčka. A nikoliv Petra Fialu nebo člena jiné strany než je hnutí ANO. Vše směřuje k hlavnímu cíli, kterým je rychlé schválení předsedy sněmovny a jeho zástupců. Příslovečných „pár chvil“ po konci ustavující schůze nové sněmovny kabinet Bohuslava Sobotky podává demisi a Andrej Babiš dostane od prezidenta Miloše Zemana premiérský dekret.

V takovém okamžiku už pak bude jedno, jestli vláda bude mít 15 nebo 20 členů a jaký bude mix členů ANO a nestraníků. Důležité resorty Andrej Babiš obsadí svými lidmi a bude tlačit na prezidenta, aby jeho vládu jmenoval co nejdříve. V tomto mu hlava státu asi příliš odporovat nebude a spíš sama přidá do kroku, aby ze Strakovky vymetla Bohuslava Sobotku a poslala jej na smetiště dějin.

Podle zákona musí nová vláda požádat do 30 dnů od svého jmenování Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Ale mezitím už může úřadovat naplno, důvěra nedůvěra. Může dělat rošády ve vrcholných orgánech polostátních či státních podniků, dosazovat svoje lidi do významných pozic a jejich původní nájemníky vyhnat na dlažbu. Nebylo by to v dějinách České republiky poprvé. Stalo se tak už například v roce 1998, než Zemanova jednobarevná vláda získala důvěru sněmovny (odchodem poslanců ODS ze sněmovního sálu), dalším výmluvnými příklady budiž menšinová vláda ODS z konce roku 2006 či kabinet Jiřího Rusnoka z druhé poloviny roku 2013. V posledních dvou případech nikdo neřešil, že vláda důvěru nedostala či bylo od samého počátku jasné, že ji nedostane. Zkrátka vládla nebo byla pověřena vládou a činila se. Moc bych se nedivil, kdyby podle stejného mustru konal Andrej Babiš.

Domnívám se proto, že by si jednotlivé strany měly ujasnit, co vlastně chtějí. Zda spolupráci s Andrejem Babišem nebo soupeření s ním. Nic mezi tím neexistuje. Nechtějí-li podpořit (i nepřímo) jeho vládu, neměli by schválit ani Vondráčka do čela sněmovny. Post předsedy sněmovny je i jakousi pojistkou, že v případě dvou neúspěšných prezidentských pokusů o sestavení vlády dostane prostor někdo z opačného tábora a nebude se tu blokovat cestu k předčasným volbám.

Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že jeho strana navrhne zákon, který by menšinovou vládu bez důvěry v jejich krocích omezil. Tato pojistka má svoji logiku a všichni by se jí měli vážně zabývat. Ale z některých stran už zaznívá reakce, že ji nepodpoří. Jsou to vesměs strany, které se starají o svá korýtka a návrh ODS považují za zbytečný naschvál. Andrej Babiš je za takové gesto pochválí a určitě odmění nějakým tím křeslem. Rozkol mezi „opozičními“ stranami mu totiž vyhovuje.

Nicméně až zvolí jím navrženého předsedu sněmovny, tuto celou hru rázem ukončí a vstává od stolu. Od tohoto okamžiku začíná (byť i jen na čas) vládnout a ostatní už k tomu nebude potřebovat.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz