Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Povolební vyjednávání začalo. Podívejte se, jak dlouho trvalo v minulosti vítězům sestavit vládu

Povolební vyjednávání začalo. Podívejte se, jak dlouho trvalo v minulosti vítězům sestavit vládu

Lidé odhlasovali, lístky jsou sečteny, to nejtěžší ale teprve začíná – vyjednat podobu nové vlády. Do Poslanecké sněmovny se po volbách dostalo rekordních devět stran, vytvořit koalici ale bude opravdový oříšek. Situace ovšem nebývala lehká ani v minulosti, například Bohuslavu Sobotkovi trvalo sestavit vládu celých 95 dní, což je dosavadní maximum. Podívejte se, jak šel čas s českými kabinety a kolik času povolební jednání zabrala.

První vláda Václava Klause 1992 – 1996

První vládou samostatné České republiky byla vláda Václava Klause, kterou ve složení ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA jmenoval tehdejší prezident Václav Havel, a to 2. července 1992 – tedy necelý měsíc po volbách, které se konaly 5. a 6. června. Prvnímu kabinetu v čele s Václavem Klausem vyslovilo důvěru 106 z 200 přítomných poslanců. Vláda fungovala celé čtyři roky až do řádných voleb v roce 1996.

Druhá vláda Václava Klause 1996 – 1998

Václav Klaus se znovu dostal do čela vlády po volbách konaných 31. května a 1. června 1996. Koaliční vláda ve složení ODS, KDU-ČSL a ODA byla jmenována po 33 dnech 4. července. Menšinovému kabinetu tehdy vyjádřilo důvěru 98 ze 138 přítomných poslanců. Vláda ale celé funkční období nevydržela. Důvodem bylo rozpoutání aféry kolem financování ODS na podzim 1997 a odchod KDU-ČSL a ODA z koalice. V listopadu vláda podala demisi, zemi však spravovala až do 2. ledna 1998.

Vláda Josefa Tošovského 1998

V lednu 1998 vystřídala Klausův kabinet nová vláda tehdejšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského. Jeho úkolem však bylo pouze dovést zemi k předčasným volbám naplánovaných na červen roku 1998, kabinet složený z nestraníků a členů KDU-ČSL, ODA a ODS tak vládl jen asi půl roku.

Vláda Miloše Zemana 1998 – 2002

Další čtyři roky vládnoucí kabinet byl jmenován 22. července 1998, tedy 32 dnů po předčasných volbách. Menšinovou vládu sestavila vítězná ČSSD, kterou však při hlasování o důvěře podpořilo jen 73 ze 136 poslanců. Kvůli opoziční smlouvě dojednané s Občanskou demokratickou stranou tehdy opustilo jednací sál všech 63 poslanců za ODS.

Vláda Vladimíra Špidly 2002 – 2004

Vláda v čele s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) byla jmenována 15. července 2002 – pouhých 30 dní po volbách, a je tak nejrychleji sestavenou vládou posledních 20 let. Kabinet ČSSD, lidovců a Unie svobody-DEU měl nejtěsnější možnou většinu 101  hlasů. Po dvou letech Špidlova vláda skončila poté, co se ČSSD propadla ve volbách do Evropského parlamentu a premiér podal demisi.

Vláda Stanislava Grosse 2004 – 2005

Špidlův kabinet v srpnu 2004 nahradila vláda Stanislava Grosse, opět složená ze stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. I tento kabinet však skončil předčasně. Jeho existenci ukončila aféra s financováním bytu premiéra Grosse.

Vláda Jiřího Paroubka 2005 – 2006

V dubnu 2005 vystřídala Grossův kabinet vláda Jiřího Paroubka, který v kabinetu jeho předchůdce vykonával funkci ministra pro místní rozvoj. Vláda, kterou tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, se tak stala třetí vládou sestavenou sociálními demokraty od voleb v roce 2002.

1080p 720p 360p
Klíčové okamžiky voleb

Vláda Mirka Topolánka 2007 – 2009

Největší problémy se sestavením vlády měl v roce 2006 Mirek Topolánek. Po volbách, které se konaly 2. a 3. června 2006, totiž oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a Straně zelených) měly shodně 100 poslanců. Vyjednávání o vládě proto nikam nevedla a Česko se ocitlo v bezprecedentní krizi. Vláda Mirka Topolánka tak byla jmenována až napodruhé, a to 9. ledna 2007. V březnu 2009 jí ale byla vyslovena nedůvěra, kabinet ale vládl v demisi až do jmenování vlády Jana Fischera 8. května 2009.

Vláda Jana Fischera 2009 – 2010

Kabinet Jana Fischera byl takzvanou úřednickou vládou, která převzala žezlo po vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka až do řádných voleb v roce 2010.

Vláda Petra Nečase 2010 – 2013

V roce 2010 jmenoval prezident Václav Klaus koaliční pravicovou vládu 45 dní po volbách, ve kterých s 56 procenty vyhrála ČSSD. Středopravicovou vládu však sestavila ODS v čele s Petrem Nečasem. Důvěru vládě jmenované 13. července 2010 vyslovilo 118 poslanců. O tři roky později však Petr Nečas po zatčení jeho spolupracovnice a milenky Jany Nagyové podal demisi.

Vláda Jiřího Rusnoka 2013 – 2014

Nečasův kabinet v červenci 2013 vystřídala úřednická vláda Jiřího Rusnoka, kterou jmenoval prezident Miloš Zeman. Vláda, která byla částí české populace vnímána jako „vláda přátel Miloše Zemana“, však nezískala důvěru poslanců. Zeman přesto Rusnoka pověřil, aby do předčasných voleb kabinet vedl v demisi.

Vláda Bohuslava Sobotky 2014 – 2017

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se v roce 2013 konaly ve dnech 25. až 26. října, na jmenování vlády ČSSD, ANO a lidovců se pak čekalo rekordních 95 dní. Ačkoliv se koaliční sestava sociálních demokratů, ANO a lidovců zrodila poměrně rychle, a to navzdory utajené povolební schůzce části vedení ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem a přesto, že byl Bohuslav Sobotka pověřen jednáním o sestavení vlády čtyři týdny po volbách, jmenování ministrů přišlo až 29. ledna 2014. Důvodem byla mimo jiné prezidentova podmínka, aby ministři měli negativní lustrační osvědčení a pozdější požadavek, aby byl v prvním čtení přijat služební zákon. Sobotkově vládě vyslovilo důvěru 110 ze 181 poslanců.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek