Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Premiérem snadno a rychle: Příčiny politické expanze jednoho oligarchy

Premiérem snadno a rychle: Příčiny politické expanze jednoho oligarchy

Šest let poté, co Andrej Babiš založil hnutí ANO, ho prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem České republiky. Sice není jisté, zda jeho kabinet obdrží důvěru Poslanecké sněmovny, avšak předseda hnutí ANO může být klidný: prezident mu už dopředu přislíbil také druhý pokus. Hlavně musí dneska ale cítit značnou míru zadostiučinění: podařilo se mu totiž dosáhnout mety, o které se většině politiků jenom sní. Ostatně Babiš je teprve dvanáctým premiérem v naší novodobé historii. Zde je náčrt příčin jeho expanze.

Předně ale několik faktických informací: předseda hnutí ANO se narodil 2. září 1954 v Bratislavě. Gymnázium vystudoval v Ženevě, vysokou školu ekonomického zaměření v Bratislavě. Profesní dráhu začínal v Chemapolu Bratislava, v letech 1985-1990 byl obchodním zástupcem v Maroku. Do tehdejšího Československa se vrátil až v roce 1991, působil opět v Petrimexu a podílel se na založení české pobočky firmy, následně přejmenované na Agrofert.

V polovině 90. let minulého století sice musel z Petrimexu odejít, avšak pozici v Agrofertu si nejen udržel, nýbrž jej postupně dokonce ovládl. Z firmy se mu podařilo vybudovat holding, který patří k největším v naší zemi. O politickém angažmá začal uvažovat někdy okolo roku 2010, o rok později založil hnutí ANO. Kde hledat příčiny toho, že se jednomu z nejbohatších lidí v zemi podařilo za pouhých šest let od vstupu do politiky dostat na její vrchol? Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ jich je několik.

„Babišův úspěch vidím jako kombinaci vnějších příčin – krize tradičního stranictví a důvěry v politické strany – a příčin vnitřních, založených na jeho charismatu, vnitrostranicky přijatelné míře autoritativního řízení, tlaku na efektivitu, skvělého PR a pragmaticky dávkovaném populismu,“ uvedl pro INFO.CZ politolog Ladislav Cabada. „Andrej Babiš je flexibilní pragmatik, což je myslím nejvýznamnější – avšak nikoli jediný – faktor jeho úspěchu,“ dodává politolog Petr Just.

„Dělá a říká vždy to, co je v daném momentě výhodné dělat a říkat, a to bez ohledu na to, zda tím popře či nepopře nějaké své předchozí kroky či výroky, bez ohledu na to, s kým se v dané věci spojí a podobně. Druhým faktorem je politický marketing, na který hodně sází. Babiš se obklopuje profesionály z oboru a dokáže sebe jako politický produkt ,prodat´. Včetně toho, že politický marketing využívá k zakrývání svých nedostatků, problémů, či odrážení kauz proti němu namířených,“ vysvětluje politolog.

Třetím faktorem, který stojí za jeho expanzí, považuje „přízeň“ části mediálního prostředí, kterou před převedením do svěřeneckého fondu vlastnil. Na mysli má Just především Mf Dnes a Lidové noviny, tedy klíčové akvizice mediální skupiny Mafra, kterou si Babiš opatřil krátce před volbami v roce 2013 k tomu, jak sám tehdy řekl, aby o něm začali psát novináři konečně pravdu. „Úplně stačí, aby se ona přízeň projevovala nikoli přímo nějakým adorováním, ale nepřímo, třeba nezveřejňováním zpráv, které by na něj mohly mít negativní dopad nebo odvracením pozornosti k jiným tématům,“ uvažuje Just.

Babiš se podle něj, také prostřednictvím svých novin, snaží u voličů vyvolat dojem úspěšného podnikatele. Připomenout můžeme jeho údajnou inspiraci v Tomáši Baťovi. Podle politologa Pavla Šaradína umožnila vzestup hnutí ANO zejména vhodná situace, kdy se fungující politické strany dostaly do krize, učinily řadu chyb, nereformovaly se. „Své hraje majetkové postavení Andreje Babiše a také jeho schopnost komunikovat s voliči, hovořit jednoduše a populisticky. V tom je základ celého úspěchu,“ říká Šaradín pro INFO.CZ.

Obdivuhodné je, jak se Babišovi podařilo odrazit všechny skandály. Nutno říct, že ještě před několika málo lety politikům lámaly vaz i nesrovnatelně méně závažné kauzy. O proměnách, kterými prochází česká společnost, dostatečně vypovídá třeba to, že mu neuškodilo angažmá v předlistopadové KSČ nebo podezření ze spolupráce s StB. S lidmi nijak významně nezamávala ani kauza jednokorunových dluhopisů nebo Čapího hnízda, za kterou mu hrozí trestní stíhání. Babiše nepoškodily ani informace investigativních novinářů o metodách Agrofertu, kterými se firma v minulosti vypořádala s některými svými konkurenty.

Veřejnost nikterak nezviklala ani nedávná zpráva, dle které se Babišův majetek za dobu jeho působení v politice zdvojnásobil. Podle Pavla Šaradína se ukazuje, že někteří občané nechtějí znát pravdu a upřednostňují jiné priority, zejména osobní postavení, zlepšení ekonomického postavení atd. Pokud jde o program, Šaradín připomíná, že je Babiš v tomto ohledu do značné míry nečitelný. „Vlastně ani nevíme, nakolik se bude řídit programem. Bude chtít být co nejvíce efektivní, ale zároveň je hrozbou pro dlouhá léta rodící se ústavní a politický systém.“

Tím se dostáváme k základní vnější příčině politické expanze Andreje Babiše. Jeho drtivé vítězství ve volbách totiž nelze uspokojivě vysvětlit, aniž bychom nezmínili širší rámec proměn stranického systému a krize tradičních politických formací. A to nejen u nás, jde o fenomén, se kterým se potýká tradiční pojetí politiky téměř v celém vyspělém světě. Zkrátka řečeno: nástup hnutí ANO je reakcí systému na selhání tradiční politických subjektů. V tomto ohledu není Andrej Babiš příčinou krize české politiky, nýbrž jejím produktem.

„Do politiky vstoupil v pro něj ideálním období, tedy v okamžiku, kdy byl zahájen proces výrazné změny voličské podpory a tedy i stranického systému. Již volební úspěch Věcí veřejných v roce 2010 ukázal poptávku po antikorupční rétorice v populistickém obalu,“ připomíná politolog Ladislav Cabada. Podle něj by bylo nicméně nespravedlivé srovnávat Andreje Babiše s Vítem Bártou.

„Bárta vykazoval mnohé znaky velikášství, naopak Babiš je velmi pragmatický, bezpochyby výkonný a jeho workoholismus má daleko pozitivnější charakteristiky.“ Cabada má zároveň za to, že předseda hnutí ANO a čerstvě jmenovaný premiér navíc do svého politického vzestupu pečlivě investoval. „A to vlastní finanční prostředky v míře skutečně vysoké, ale také svůj čas, jméno, dosavadní kariéru.“

V neposlední řadě si také on všímá toho, kterak se Babiš dokázal obklopit řadou schopných a charismatických lidí a skvěle zvládl politický marketing. „Těží i z toho, že jeho voliči jsou chováním tzv. tradičních stran na čele s oběma bývalými dominantními stranami ODS a ČSSD natolik znechuceni, že i informace o jeho možných problémech buď ignorují, nebo je nepovažují za důležité, anebo je dokonce rovnou považují za neoprávněný útok na něj.“

Další příčina expanze hnutí ANO podle Cabady spočívá v tom, že se Babišovi podařilo vybudovat sice malou, avšak velmi efektivní manažerskou politickou stranu. „Současně v ní dokázal obdivuhodně potlačit jakékoli zárodky odlišných názorů a je jejím naprostým lídrem – lídrem uvnitř strany daleko silnějším, než tomu bylo kdykoli v minulosti u kdysi tolik kritizovaných lídrů Václava Klause v ODS a Miloše Zemana v ČSSD,“ vzpomíná Cabada.

Pokud jde o budoucí vývoj české politiky, neočekává, že se nástupem Babiše do čela vlády zásadním způsobem promění. Aspoň ne krátkodobě. Podle Petra Justa lze nicméně už nyní vysledovat, že Babiš vládu povede „pevnější rukou“. V této souvislosti připomíná, že v české Ústavě je vláda charakterizována jako kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru, přitom pro postavení premiéra se doposud používalo většinou označení první mezi rovnými.

„Pokud zůstane vláda v sestavě členů hnutí ANO plus několika nezávislých, lze očekávat, že pozice premiéra bude v podání Andreje Babiše vlivnější, alespoň v praxi se bude snažit proměnit postavení premiéra na prvního mezi nerovnými, což by se dalo nejspíš přirovnat k pozici německého kancléře, anebo půjde o postavení prvního nad nerovnými, což je zase praxe britského premiéra,“ vysvětluje Just s tím, že jde o vlastnost, kterou si předseda hnutí ANO přináší z podnikání.

Ladislav Cabada nakonec připomíná pro nejbližší budoucnost české politiky možná vůbec nejzásadnější moment, a to prezidentské volby, neboť právě jejich výsledek rozhodne o tom, s jakým prezidentem bude Babiš v pozici premiéra koexistovat. „Tandem Miloš Zeman – Andrej Babiš by mohl mít výraznější potenciál k proměně české politiky, myšleno v negativním slova smyslu,“ zdůrazňuje politolog.

„S jakýmkoli jiným prezidentem,“ pokračuje Cabada v rozhovoru pro INFO.CZ, „bude muset Babiš pro udržení pozice předsedy vlády učinit daleko více kompromisů s dosud ostrakizovanými tzv. tradičními stranami, což jej nutně povede k tomu, že se sám bude muset domestikovat jako tradiční politik.“ Také on se domnívá, že Babiš bude zjevně chtít uvnitř vlády vystupovat velmi dominantně a tendovat spíše k premiérskému vládnutí. A tedy zapomínat, že vláda je dle Ústavy orgán gremiální a o svých rozhodnutích hlasuje.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek