Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slova o nevydávání premiéra mě překvapila, říká Kysela. Varuje před ústavní krizí

Slova o nevydávání premiéra mě překvapila, říká Kysela. Varuje před ústavní krizí

Ústavní právník Jan Kysela považuje vznikající menšinovou vládu Andreje Babiše za východisko z nouze. Pokud by podle něj bylo hnutí ANO typickou politickou stranou, dozajista by zvažovalo nominaci jiného kandidáta na premiéra. „V případě ANO je však vedením Andrej Babiš, který evidentně být premiérem chce, takže personální alternace nepřipadá v úvahu,“ uvedl Kysela v rozhovoru pro INFO.CZ. Pokud jde o výrok Radka Vondráčka ohledně případného vydání Andreje Babiše k trestnímu stihání, Kysela má jasno: „Systémový ráz má to, že čím výše se kdo pohybuje, tím vyšší, a nikoliv nižší nároky má splňovat.“

Jak hodnotíte povolební situaci a způsob, jakým předseda hnutí ANO Andrej Babiš sestavuje vládu? Na mysli mám především to, že tak činí, aniž by v dolní komoře hledal většinu pro vyslovení důvěry vládě…

Z komparativního hlediska je poměrně neobvyklé, aby vznikala vláda, která nemá většinový formát, ba ani vyjednánu podporu či toleranci formátu menšinového. V zahraničí se příliš nesetkáváme s tím, že by si někdo cíleně mířil pro porážku v hlasování o důvěře. Na druhou stranu máme tuzemskou zkušenost s první vládou Mirka Topolánka, která podporu zajištěnu neměla také. Společným rysem obou pokusů je jakási garance ze strany prezidenta republiky, že týž předseda vlády bude sestavovat vládu nadvakrát.

Tím pádem může být první vláda chápána jako pokusná, sloužící ke zjištění reakcí politických stran, také však jako přiblížení možnosti předčasných voleb. Posledně zmíněný prvek je však u nás nyní málo významný, pokud dal prezident republiky najevo, že by Poslaneckou sněmovnu nerozpustil, i kdyby mohl. Na druhou stranu je před prezidentskými volbami, takže by tento problém mohla řešit jiná osoba…


Andrej Babiš se vydal cestou menšinové vlády. Je to podle vás správná cesta? Jak obecně menšinové vládnutí vnímáte?

Menšinovou vládu chápu jako východisko z nouze. Kdyby bylo hnutí ANO typickou politickou stranou, dozajista by vedení strany zvažovalo, zda nenasadit jiného kandidáta na premiéra, což by nejspíše umožnilo vznik vlády většinové, tedy vlády s předpokládanou garancí parlamentní většiny pro zajištění svého programu. V případě hnutí ANO je však vedením Andrej Babiš, který evidentně být premiérem chce, takže personální alternace nepřipadá v úvahu.

Po pravdě řečeno, u hnutí ANO by to asi ani nemělo smysl, protože postavení předsedy je takové, že by premiér byl nejspíše jen vykonavatelem jeho vůle. Náš ústavní systém vyžaduje, aby každá vláda měla pozitivní důvěru Poslanecké sněmovny, tedy i vláda menšinová. Menšinová vláda si nadto musí před každým hlasováním o svém návrhu zákona opatřovat hlasovací většinu. Je to tudíž vládnutí složitější, což je při vzývání mantry efektivity paradoxní.

Naproti tomu není menšinová vláda korigována koaličními partnery ve vládnutí exekutivním. To obnáší personální změny, reorganizace, rozhodování o koncepcích, vydávání nařízení a vyhlášek atd. Čím méně tomu subjektu, který vytváří vládu, věříme, tím méně nás to může těšit.

Ať tak, či tak, úspěšnost menšinového vládnutí je hodně závislá na normách politické kultury, na schopnosti naslouchání a hledání kompromisu, širokém zapojení politických stran do vytváření dlouhodobějších vizí, citlivosti vůči občanské veřejnosti. V Dánsku to má tradici, v České republice moc ne.

Z dosavadních hlasování ve sněmovně se situace jeví tak, že tu vzniká, pokud ne koaliční, tak zcela jistě hlasovací většina, složená z poslanců ANO, SPD a KSČM. Ostatně Vojtěch Filip a Tomio Okamura byli zvolení do vedení dolní komory. Co by to znamenalo pro České republiky, pokud by tyto strany kooperovaly také na vládní úrovni?

Určitě smutnou výpověď o stavu naší politiky a proměnu politické atmosféry. Distancování se od dosavadního polistopadového vývoje, jenž byl ovšem současně procesem našeho ukotvení na Západě. Po obsahové stránce, těžko říci. Zřejmě předložení návrhu na ústavní úpravu extenzivně využívaného referenda, možná i návrhu jiných ústavních změn.

Sice jste to už zmínil, chci se k tomu ale ještě vrátit. Jak vlastně hodnotíte postup prezidenta Zemana, který předsedovi hnutí ANO dopředu přislíbil i druhý pokus o sestavení vlády a navíc naznačil, že po případném třetím neúspěšném pokusu vůbec nemusí rozpustit sněmovnu a naopak může opět pověřit Andreje Babiše sestavením vlády?

Hodnotím jej kriticky. Prezident republiky má přispívat k ulamování hrotů a plynulosti poltického procesu. Předem avizovat, co udělá, či neudělá, znamená kolíkovat pomyslné hrací pole způsobem, který vyhovuje jen někomu. To platí zejména při nerozpuštění sněmovny a nekonečném pověřování téže osoby. To by vlastně mohlo znamenat, že souručenství ochotného prezidenta s ochotným premiérem povede k trvalému vládnutí bez důvěry.

Žádná vláda by nedostala důvěru, ale přesto by premiér s plus mínus stejným týmem vládl měsíce, ba možná i roky. To by bylo úplné obsahové vytunelování klíčového ústavního vztahu mezi vládou a sněmovou a znamenalo by to ústavní krizi. Tomu by nebylo možné trpně přihlížet. Já si nemyslím, že předčasné volby jsou ideální nebo samospásné řešení, předem je vyloučit však nepovažuji za správné.

Z jisté perspektivy lze možná říct, že tradiční demokratické strany dotlačily ANO ke spolupráci s extrémy: nalevo s komunisty, napravo s SPD. Bylo by podle vás pro vývoj české politiky lepší, pokud by nakonec některé strany – napravo ODS (většina 103), nebo nalevo ČSSD a lidovci (většina 103) – k většinové vládě s Babišem přistoupily?

Ptáte-li se, zda koalici s KSČM a SPD, nebo jinou, vybral bych si jinou. Otázkou je, v kterou chvíli a za jakých podmínek. A k tomu se zvenčí obtížně vyjadřuje.

Kromě hlasování o důvěře formující se menšinové vládě Andreje Babiše čeká poslance také hlasování o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Nově zvolený předseda dolní komory Radek Vondráček (hnutí ANO) v této souvislosti o víkendu v Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že půjde oproti minulému hlasování v téže věci o poněkud jiný případ, neboť poslanci budou rozhodovat o tom, cituji, „co je lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu“. Konec citátu. Co na něj říkáte?

Poněkud mne překvapil. V létě byla policie kritizována, že ohrožuje volby, nyní ohrožuje vytváření vlády. Přitom stíhá stále stejný dotační podvod. Nejsem si jistý, zda je „pro tuto zemi“ lepší přerušit stíhání potenciálního premiéra, anebo třeba hledat premiéra, který trestně stíhaný není. To je však otázka politická.

Systémový ráz má to, že čím výše se kdo pohybuje, tím vyšší, a nikoliv nižší nároky má splňovat. Představa, že poslance stíhat lze, avšak má-li se stát premiérem, pak nikoliv, mi rozhodně blízká není. Příliš připomíná poučku o rovnější rovnosti pro některé.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek