Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

SPO vložila osud do rukou infantilního srandisty. Jsem Milošův muž, říká František Ringo Čech

SPO vložila osud do rukou infantilního srandisty. Jsem Milošův muž, říká František Ringo Čech

František Ringo Čech ve čtvrtek potvrdil, že se bude v letošních sněmovních volbách ucházet o hlasy voličů jako lídr pražské kandidátky Strany práv občanů, kterou v roce 2009 založil Miloš Zeman a která chce být jeho spojencem v dolní komoře. A to navzdory mizivým šancím. „Bylo to přání prezidenta, Miloš mě požádal, abych vedl kandidátku v Praze a já mu slíbil, že pomůžu,“ řekl Ringo Čech v rozhovoru pro INFO.CZ. Není to poprvé, kdy se rozhodl pro politické angažmá. V 90. letech minulého století byl dva roky poslancem sociální demokracie a předtím několik let pražským zastupitelem. Do ČSSD ho přivedl stejně jako nyní na kandidátku SPO Zeman. Ringo Čech je široké veřejnosti znám především jako hudebník, sám se ale považuje také za spisovatele nebo malíře.

Ringo Čech se také rád označuje za krále české pop music, který zná recept na to, jak napsat hit. Psát o něm a brát ho při tom zcela vážně, ale úplně nejde. Ostatně on sám na něco podobného rezignoval již někdy na začátku normalizace.

Vše, co František Ringo Čech od té doby dělal, nese znaky buď jakési poťouchlosti a prvoplánové provokace, případně značně přízemní infantilnosti. „Čas lépe ukázal, že se z F. R. Čecha stal začátkem 70. let minulého století jakýsi veselý cynik. Velmi jasně viděl, že nebude mít s režimem žádné problémy, pokud začne psát infantilní pop, texty o ničem jako Žárlivý kakadu nebo Trpaslíci trávou jdou. Označil bych to za textařské švejkování,“ říká k tomu hudební kritik Pavel Klusák.

Čech podle něj tehdy bez skrupulí rezignoval na 60. léta a jejich kontext a kvůli tomu, aby se udržel na výsluní, svou tvorbu nasměroval k radikálně prázdnému obsahu. „Texty byly plné zábavy bez příčiny,“ pokračuje Klusák v rozhovoru pro INFO.CZ, „což dobře vystihl Milan Kundera v Knize smíchu a zapomnění: čím palčivěji byla v zemi cítit okupace, tím hlasitěji vyhrávala rádia veselé písničky.“ Čech v této éře chrlil desítky a stovky textů, psal pro Karla Gotta, Jiřího Schelingera, Petra Rezka nebo Viktora Sodomu a Jitku Zelenkovou. Pouštěl se ale také do tvorby vysloveně pro malé i dospívající děti. Jeho texty zpívala Dáda Patrasová nebo jedna z dětských pozdně normalizačních hvězd stáje Františka Janečka Josef Melen.

Jak si tedy vysvětlit, že Čech v osmdesátých letech spolupracoval také s Pražským Výběrem? „Kocáb s Pavlíčkem posunuli jeho nonsensy do zcela divočejšího kontextu. Najednou to zase dávalo nějaký smysl,“ říká k tomu Klusák. „A nutno říct, že občas Ringo uměl být vtipný.“

Navzdory tomu Klusák neváhá přístup Ringo Čecha k vlastní tvorbě označit nejen za bezskrupulózní, ale především konjunkturalistický. „Úspěšný byl také díky většinovému vkusu tehdejšího publika,“ uzavírá hudební kritik. A podobně se to bude mít také s jeho mimohudebními aktivitami. Zmínit lze pokleslé, ale svého času mimořádně populární divadelní představení Dívčí válka nebo jeho snad nejslavnější obraz Zvířátka obdivují píču.

Jeho vznik Ringo Čech před časem glosoval v rozhovoru pro bulvár. „Hledal jsem něco, co bude šokovat. Nejhorší totiž je projít bez povšimnutí. Tenhle to splnil dokonale. Není to žádná čuňárna, prasárna.“ Tento výrok možná vůbec nejpřesněji ilustruje, oč ve svém životě napříč režimy Čech usiloval a usiluje. Československými a českými dějinami bez povšimnutí neprošel, a jistě není náhodou, že ho před dvěma roky prezident Miloš Zeman ocenil na Hradě medailí za zásluhy. „Bývá někdy považován za klauna, i když jeho divadlo potěšilo desetitisíce, možná statisíce lidí,“ pravil tehdy u příležitosti založení republiky prezident. Poté si půjčil slova Jana Wericha: „Klaunů, klaunů máme málo. Ale šašků máme hodně.“

Čech nyní tedy Zemanovi svým způsobem splácí dluh. „Jsem prezidentův muž,“ nenechává přitom nikoho na pochybách. Nevadí mu ani, že má SPO jen minimální šanci uspět. Pokud se ho otážete na program, se kterým se chystá jít do voleb, neurčitě začne hovořit o hrozbě nové Evropy a o uprchlících.

Pouštět se sním do standardní politické debaty je nemožné, těžko totiž říct, zda myslí své angažmá vážně. Vnitřní motivaci nemá, několikrát pouze opakuje, že si to přál prezident. Na otázku, čím chce oslovit voliče, odvětí, že ho všichni znají. A pokud se ho zeptáte na případné spojence ve sněmovně, lakonicky řekne, že by určitě usiloval o podíl na vládě. A že mu je zcela lhostejné, s kým by v takové vládě seděl.

Kritikou přitom nešetři na adresu pravice, levice, i Babiše. Avšak pouze předsedu hnutí ANO bere z části v milost. „Kdo se neumí postarat o sebe, nepostará se ani o vás,“ odhaluje Čech, co mu na favoritovi nadcházejících voleb imponuje.

SPO se vždy vážným Janem Velebou v čele nezbývá než doufat, že Čech na podzim skutečně předvede hit, který od něj očekávají. Zatím to ale spíš vypadá, že to se stranou, která se až obsedantně hlásí k Zemanovi (ostatně jiné téma nemá), dopadne jako doposud vždycky.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek