Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strany tápou ohledně chytáků voleb: nová generace starších a nedobytní prvovoliči

Až na podzim odstartuje ostrá předvolební kampaň, ocitnout se v hledáčku politických stran i dvě skupiny na opačném konci věkové škály, které logicky chtějí z velké části něco zcela odlišného. Politici se budou snažit přesvědčit mladé voliče a mezi nimi i ty, kteří půjdou k volbám vůbec poprvé. Spoléhat ale mezitím budou na věrné podporovatele z řad seniorů. Ani jejich podpora nicméně nemusí trvat navždy.

Věkový průměr české sněmovny není vůbec nízký. Jak upozornily Hospodářské noviny, z dvě stě poslanců jich je pod čtyřicet let pětina. Mladších třiceti let je pouhých šest zákonodárců. Rada seniorů a další organizace by i tak chtěly prosadit do politiky více starších lidí. Přibýt by jich podle nich mělo hlavně ve vedení měst a krajů, uvedla Česká televize. V současnosti je v krajích necelých šest procent zastupitelů starších pětašedesáti let. A potřebám seniorů tak prý dostatečně nerozumí.

Senioři jsou přitom pro mnoho stran velmi důležitými voliči. „Patří k nejstálejším skupinám. Podporují jednu stranu dlouhodobě,“ vysvětluje politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity. Jejich důležitost vyzdvihuje i Jan Bureš z Metropolitní univerzity Praha. „Většina seniorů preferuje strany, které jim zajistí stabilní důchody a bezpečí, takže u nich mají větší podporu umírněná levice jako ČSSD, konzervativní strany typu TOP 09 a lidovci,“ popisuje politolog. Ovšem i u seniorů je možné najít nespokojenost se současným stavem a odhodlání volit proti „tradičním“ stranám, tedy podpořit například hnutí ANO Andreje Babiše.

„Specifická, ale stále se ztenčující část konzervativních voličů bude volit KSČM. Její základna je věk 75+,“ dodává Bureš. Dnešní senioři jsou lidé, jejichž aktivní část života se odehrávala i v 90. letech, kdy hodně z nich volilo ODS nebo ODA (která se letos pod vedením podnikatele Pavla Sehnala vrátila na politickou scénu). „Ti většinou pravicoví zůstanou, což nevylučuje, že mohou volit i ANO, protože ho programově vnímají jako pravici,“ říká politolog.

„Strany na seniory cílí prostřednictvím tradičních mítinků, setkání v kulturních domech a skrze tisk a televizi. Ale i to se postupně mění. Počítačová gramotnost roste a česká internetová populace se stále rozšiřuje," vysvětluje nezávislý konzultant pro politický marketing Martin Joachymstál.

Podstatně těžší situaci budou mít politické strany u mladých voličů, z nichž někteří půjdou k volebním urnám poprvé v životě. Systematicky se o to snaží například TOP 09 a její „vyslanec“ pro mladé vysokoškolák Dominik Feri. Ten objíždí školy po celé republice a snaží se přesvědčit studenty, aby se o politiku zajímali. Příblížit se mladým voličům snaží i další strany. Jak popsalo INFO.CZ, volební lídr sociálních demokratů Lubomír Zaorálek se od svých evropských kolegů učil třeba používat Instagram. Zástupci pravice i levice už také točí videa na Youtube. Experti se ale shodují, že se stranám v cílení na tuto skupinu příliš nedaří.

„Politické strany obecně nejsou příliš úspěšné v oslovování mladších voličů a prvovoličů. To je však dáno také tím, že tyto skupiny jsou menší a většinou nestálé. Nezřídka se stává, že politická strana se snaží dlouhodobě s mladými lidmi komunikovat, ale krátce před volbami tyto voliče osloví například povedené video konkurence a oni se rozhodnou volit ji. Mezi mladými pak bývají úspěšné TOP 09, Piráti nebo Zelení. Problém je, že strany se mladé voliče snaží často oslovit líbivými frázemi a image, nikoliv obsahem politiky nebo kandidáty, kteří by jim byli blízcí,“ vysvětluje Gregor.

„Přestože strany dokázaly obsadit nová média, neznamená to, že hovoří jazykem mladých. Ti tak nemají motivaci se o politiku zajímat. Do jejich světa tak maximálně proniknou úvahy o omezení služeb sdílené ekonomiky jako například Uber," dodává Joachymstál. Pro většinu ze stran je podle něj investice do přesvědčování mladých voličů příliš vysoká a spoléhají se tak radši na tradiční elektorát. „Rozhodnutí marketérů je přitom racionální a podložené průzkumy," říká expert.

Ani podle Bureše se zatím mladí lidé o politiku příliš nezajímají, a už vůbec ne v době léta. „Je dost pravděpodobné, že řada mladých voličů ani sama teď ještě neví, koho budou volit. Je otázka, do jaké míry vůbec půjdou volit. Účast roste se vzděláním, takže maturanti a studenti vysokých škol spíše volit půjdou,“ říká politolog. Nezaznamenal ale, že by nějaká strana dělala kampaň speciálně mířenou na mladé voliče.

„Kampaň obecně začne až v září a strany se budou zaměřovat primárně na lidi 30+, i když prvovoličů nyní bude hodně. Obecně mladí voliči bývají dost radikální, takže by se dalo čekat, že část z nich bude volit Babiše ve snaze odmítnout „klasické“ politiky. Mezi vysokoškoláky ale bude zřejmě jeho podpora nižší. Obecně mladí málo volí levici. Je otázka, zda se ČSSD podaří mladé zaujmout. Zatím se mi nezdá, že by na ně kampaň cílila,“ myslí si Bureš. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek