Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda Babiše s Okamurou by byla demontáží systému, říká expert. Prezident by tomu měl bránit

Vláda Babiše s Okamurou by byla demontáží systému, říká expert. Prezident by tomu měl bránit

Zatím se o tom mluví málo, pro povolební situaci ale bude klíčové, jaký postup zvolí prezident republiky. Bude v jeho zájmu pověřit někoho sestavením vlády co nejdříve? A jak se zachová, pokud první pokus nevyjde a jím jmenovaná vláda nezíská důvěru sněmovny? Zvolí v takovém případě zdržovací taktiku anebo se naopak rozhodne jednat rychle, aby stihl pověřit někoho sestavením vlády ještě před prezidentskými volbami, které se uskuteční v lednu a ve kterých bude hrát o vlastní politickou budoucnost? Nejen o tom jsme hovořili s ústavním právníkem Janem Kyselou.

Pro povolební období bude klíčové, jaký postup zvolí prezident Miloš Zeman. Nyní lze situaci - pokud jde o výsledek voleb - označit za nepřehlednou. Prakticky jedinou jistotou se zdá být vítězství hnutí ANO. Očekáváte, že prezident po volbách pověří předsedu hnutí ANO Andreje Babiše sestavením vlády?

Zdá se mi, že k tomu různá prezidentova vyjádření směřují, pakliže hnutí ANO skutečně vyhraje. Nevíme nicméně, jak vyhraje, jaké budou zisky ostatních stran, jaké budou vůbec v úvahu připadat koalice. To však už není tak úplně starost prezidenta republiky, nýbrž představitelů politických stran. Pro prezidenta republiky by mohl a měl být relevantní faktor případného trestního stíhání Andreje Babiše.

Andrej Babiš, kromě toho, že bude tou dobou možná čelit trestnímu stíhání, bude stát před mimořádně složitým úkolem. Sestavit vládu, která získá většinu v Poslanecké sněmovně. Jaké cesty ke splnění tohoto úkolu se mu budou nabízet?

Technicky vzato bude po volbách trestní stíhání přerušeno, protože zvolením vznikne Babišovi poslanecká imunita nanovo. Dokud – a pokud – nebude předseda hnutí ANO Poslaneckou sněmovnou znovu vydán, nebude přísně vzato stíhanou osobou. Právě v této době může přijít prezidentovo neformální pověření vést rozhovory o sestavení nové vlády, případně přímo jmenování předsedou vlády s úkolem si ji teprve sestavit. Andrej Babiš, respektive hnutí ANO, budou jednat s těmi, kteří budou ochotni jednat s nimi. Pokud najdou nějakou schůdnou variantu, může vzniknout většinová vláda. Jinak ne.

Myslím to tak, že kromě středo-pravé a středo-levé většinové koalice bude Babiš nepochybně zvažovat také vznik menšinové vlády. V čem spatřujete klady a v čem rizika takové varianty?

Nemám pocit, že by menšinová vláda měla nějaké výhody. Je to pouze východisko z nouze, nejsou-li možné nové volby, respektive je pravděpodobné, že dopadnou tak jako ty předchozí. Menšinová vláda může úspěšně působit v prostředí konsensuální a pragmaticky zaměřené politiky, kde je zvykem jednat s opozicí, naslouchat si, připravovat dlouhodobá řešení složitých problémů. Proto mohou menšinové vlády dobře pracovat například v Dánsku. U nás poněkud pochybuji.

Klíčové bude hlasování o důvěře nové vládě. Teoreticky vzato: pokud by vláda důvěru nezískala, co by následovalo?

Pokud by jmenovaný premiér vůbec vládu sestavil a v Poslanecké sněmovně s ní neuspěl, musí taková vláda podat demisi. Na prezidentu republiky by bylo, aby jmenoval nového premiéra, který bude mít větší šanci na úspěch. Neměl by s tím příliš otálet, na místě by však samozřejmě bylo jednat s parlamentními politickými stranami.

Ptám se proto, že krátce po sněmovních volbách budou volby prezidentské a může se stát, že prezident nebude se svým druhým pokusem, pokud jde o pověření sestavením vlády, nijak pospíchat a nechá úřadovat vládu bez důvěry až do doby po prezidentských volbách. Umíte si takový scénář představit?

Umím si představit leccos. Hodně záleží na tom, jak hladce se podaří sestavit vedení sněmovny, kdy vlastně bude jmenována povolební vláda, kdy se bude konat schůze věnovaná hlasování o důvěře (podle Ústavy musí být do třiceti dnů od jmenování - pozn. redakce). S růžovými brýlemi by to mohlo být už před Vánoci, pravděpodobnější však je až leden. V takovém případě by doba mezi případným nevyslovením důvěry vládě a prezidentskou volbou mohla být jen několikadenní. Případné vyčkávání v řádu dnů by v takové situaci asi nemohlo být hodnoceno jako protiústavní nečinnost, a to zvláště při potřebě konzultací, o nichž jsem už mluvil.

Mezitím by se mohlo stát leccos. Představme si ale situaci, že prezidentovi ani druhý pokus nevyjde…

Nevyjde-li druhý pokus, třeba někdy koncem února či v březnu, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Případný neúspěch třetí vlády v pořadí otvírá cestu k předčasným volbám.

Zatímco Miloši Zemanovi by vláda za účasti nebo s podporou komunistů nejspíš nevadila, ostatní kandidáti na prezidenta tvrdí, že by nic takového nepřipustili… Jaké by byly v tomto ohledu vlastně jejich možnosti?

Pokud bude vláda jmenována, nebude mít nový prezident republiky žádnou možnost, jak se jí zbavit. Pokud by však ještě jmenována nebyla, respektive by bylo třeba jmenovat vládu novou, záleží na tom, jak posoudit příslušnou prezidentovu kompetenci. Nemyslím si, že bychom měli kompetence vykládat tak, aby umožňovaly svévoli: když nechci, nedělám nic, když chci, dělám, cokoliv chci…

Rolí prezidenta republiky je přispět ke vzniku akceschopné vlády. Její programová orientace není tak úplně jeho starostí, pokud se pohybuje v rámci našeho ústavního řádu. Jinými slovy, bez prezidenta žádná vláda nevznikne, není však primárně na něm, aby rozhodoval, která vzniknout má. To je především na voličích a poslancích.

Je ovšem možné, že případ KSČM je natolik specifický, že by prezident republiky pro své odmítání jmenovat vládu s podporou komunistů získal ostatní politické strany i veřejné mínění. Předseda vlády by v takovém případě mohl změnit své plány, anebo zvážit zahájení kompetenčního sporu s prezidentem republiky, jehož předmětem by bylo vyjasnění mezí prezidentova uvážení v procesu vzniku vlády.

Kdyby však politické strany s prezidentovým postojem nesouhlasily, mohla by být ve hře i ústavní žaloba pro hrubé porušení Ústavy, v níž by Senát spolu se Sněmovnou tvrdily, že prezident republiky ochromuje ústavní systém mařením jediné životaschopné vlády a podobně.

Klíčem k interpretaci voleb nejspíš bude to, zda se hnutí ANO podaří v součtu s KSČM, a případně s SPD, získat nadpoloviční většinu mandátů. Pokud některá z ostatních stran mezitím neotočí a nezačne zvažovat koalici s Andrejem Babišem, zdá se tedy, že bude pro všechny klíčové aktéry, tj. pro prezidenta Miloše Zemana, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a komunisty, strategické domluvit se co nejrychleji a neprotahovat vyjednávání o případné společné vládě až do prezidentských voleb…

Alespoň v mých očích by zapojení SPD do sestavování vlády legitimizovalo zvýšenou obezřetnost prezidenta republiky při jmenování vlády. A to i proto, že kombinace ústavních plánů ANO a SPD hrozí demontáží celého ústavního systému, jehož řádnému fungování má prezident sloužit.

Celá povolební situace může dospět také k nějaké vleklé krizi s vládou bez důvěry sněmovny. Umíte si představit, že by se už příští rok konaly předčasné volby?

Možné to samozřejmě je, ale je velmi předčasné na něco takového myslet.

Vše o sněmovních volbách čtěte zde.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek