Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volby budou tentokrát velmi napínavé, trumf je v rukou nerozhodnutých, předpovídá sociolog

Volby budou tentokrát velmi napínavé, trumf je v rukou nerozhodnutých, předpovídá sociolog

Všechno zatím nasvědčuje tomu, že sledovat volby do Poslanecké sněmovny, které se odehrají už za pár týdnů, bude napínavá podívaná. A to nejen kvůli tomu, že se z volebního klání vytrácí tradiční pravo-levé dělení. Unikátní je také vysoký počet nerozhodnutých voličů. „Bude velmi záviset na tom, jaká bude volební účast. Neřekl bych, že bude záležet na každém hlasu, ale rozhodně na každých pár tisících,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký. Zásadní bude především poslední týden ostré kampaně. „Nejsem stratég politických kampaní, ale myslím, že je pro politické strany mnohem snazší zmobilizovat potenciální příznivce, aby vůbec k volbám šli, než se snažit přesvědčit voliče jiné strany, aby změnili své preference. A to si myslím, že se až tak moc v Česku neděje,“ dodává sociolog.

Průzkumy ukazují na vysoký počet nerozhodnutých voličů před říjnovými volbami. Liší se situace výrazně od předchozích let?

Nerozhodnutých voličů je obecně hodně. Nevím, jestli jich je více než před minulými volbami. Řekl bych, že to bude srovnatelné. Je ovšem pravda, že v dlouhodobém pohledu je podíl nerozhodnutých voličů vyšší, než býval. Stran existuje více a loajalita lidí k jednotlivým politickým uskupením je menší než dříve. V zemích jako je Česko, kde byla přerušena tradice politického stranictví dobou komunistického režimu, tak figuruje ještě více nerozhodnutých voličů než v tradičních demokraciích, kde byli lidé přece jen více a dlouhodoběji navázáni na konkrétní politické strany. Ale i v západní Evropě se v poslední době zvyšuje počet nerozhodnutých voličů.

Je za tím i zklamání občanů z tradičních stran a politiků?

Částečně je to dané i tím. Otázkou je, zda je pocit nespokojenosti oprávněnou reakcí na nefungování tradičních politiků, nebo zda je to taková trochu naivní představa lidí o politice. Když se objeví noví politici, tak s nimi lidé spojí své naděje. Když se ukážou, že jsou to také jen lidé, kterým se nevyhýbají například skandály, tak voliči zatrpknou a dívají se negativně na celou třídu politiků nehledě na to, z jaké jsou strany.

Dá se říct, že by nějaká skupina voličů více patřila k těm nerozhodnutým?

Co se týče volebního chování, tak hraje velkou roli vzdělání a věk. Ale nemusí to být úplně nutno propojeno s tím, zda jde o rozhodnuté nebo nerozhodnuté voliče. Starší lidé jsou spíše loajálnější voliči v tom smyslu, že častěji k volbám jdou. Stejně tak vzdělanější lidé zase z jiného důvodu. Většinou se to vysvětluje tak, že méně vzdělaní lidí volí méně proto, že tomu tolik nerozumí a mají obecně větší nedůvěru k institucím. Neví přesně, jak funguje stát.

Když už se někdo rozhodne, že půjde volit, tak pořád ještě může být nerozhodnutým voličem. Nemusí vědět, koho volit. U jednotlivých stran se to liší. Existují strany, které mají tradičně tvrdé, loajální jádro. Patří mezi ně komunisté, ale třeba i KDU-ČSL. Potom je hodně lidí, kteří volí v rámci ideologického zaměření. Chtějí například volit pravicovou stranu nebo někoho, kdo bude nejvíce proti komunistům. Tam se poté konkrétně rozhodují mezi několika stranami. Do poslední chvíle zvažují, zda volit třeba ODS nebo TOP 09, protože jim nepřipadnou tak vzdálené.

Jak moc mohou nerozhodnutí voliči zamíchat říjnovými volbami? Průzkumy popisují tvrdé jádro voličů jednotlivých stran, uvádí se také volební potenciál… Jak moc se mohou nakonec výsledky lišit od prognóz?

Z předchozích výzkumů máme zkušenosti, že hlasy nerozhodnutých voličů se prakticky nikdy nerozloží hlasy proporcionálně tomu, co bylo před tím. To znamená, že to není tak, že kdyby třetina lidí byla nerozhodnutá, tak na každé dva voliče ODS, kteří už jsou rozhodnutí, přibude třetí z třetiny nerozhodnutých. Své hlasy dají disproporcionálně, většinou stranám, které jsou silné. A těch může být více. Někdy lidé váhají, jestli hlasovat pro stranu, která má v preferencí čtyři až šest procent. Z obavy, aby jejich hlas nepropadl, se nakonec rozhodnou pro jistější variantu.

Jeden z posledních výzkumů volebního potenciálů agentury Median a Kantar TNS pro Českou televizi vychází nejlépe pro hnutí ANO. Láká 35 procent respondentů. Je to tedy tím, že jde o velkou stranu, které průzkumy předpovídají vítězství? Může to zapůsobit i na nerozhodnuté?

Ano, ale nemusí to být jen jedna strana. Těch větších je několik. Pokud někdo bude volit sociální demokraty, komunisty nebo ODS, tak ví, že se jeho hlas neztratí, že strana téměř stoprocentně ve sněmovně bude.

Jak moc do rozhodování zasahují kauzy? Zatím to vypadá, že voliče ANO nijak nezvyklá ani třeba kauze Čapího hnízda.

Naše zkušenosti jsou takové, že u některých politických stran kauzy moc nevadí. Buďto si voliči myslí, že to na politiky narafičili ti ostatní. Nebo jde o typy voličů, kterým je to jedno. Ale jsou i strany, které jsou na to dost citlivé. Dám příklad z minulosti – Občanskou demokratickou alianci. Shodou okolností bude letos strana kandidovat se stejným názvem, ale úplně jinými lidmi. V minulosti měla ODA image morálnější alternativy k ODS. Pak se ale zjistilo, že měla také problémy s financováním. Zatímco ODS taková kauze ve volbách poškodila, ale ne až tak moc, tak ODA úplně zničila. Jeden typ aféry mohl jednu stranu poškodit mnohem více než jinou.

Do jisté míry jde o to, co si lidé od strany slibují. Pokud si o ní nedělají žádné iluze a volí ji pragmaticky třeba kvůli tomu, že chce snížit daně, tak jim nemusí kauzy tolik vadit. Když si myslí, že daní politici prosazují čest a pravdu, tak jim začnou připadat zbyteční, pokud se na ně také provalí aféra.

Vypadá to tedy, že pro voliče ANO morální hledisko takovou váhu nemá?

Počkal bych na více výzkumů, ale osobně bych si myslel, že minimálně značné části potenciálních voličů ANO je jedno, že byl předseda hnutí Babiš vydán k trestnímu stíhání. To koneckonců není odsouzení. Vina nebo nevina se musí prokázat. O kauze Čapí hnízdo je známo už více jak rok a výrazně to stranu nepoškodilo. Samotný fakt, že sněmovna vydala Babiše a Faltýnka se dá mezi sympatizanty ANO snadno interpretovat tak, že se konkurenti chtějí Babišovi pomstít. Nic moc nového to nepřináší.

Další otázka, jaké výsledky přinesou volby malým stranám. Kandiduje jich letos velké množství.

Myslím, že tentokrát budou volby velice napínavé. Bude velmi záviset na tom, jaká bude volební účast. Neřekl bych, že bude záležet na každém hlasu, ale rozhodně na každých pár tisících. Obrovsky významné bude i to, zda se strany, které se pohybují kolem pěti procent, do sněmovny dostanou, nebo ne. Těch, které mají šanci, je několik: minimálně jde o STAN, Piráty nebo Zelené. Roli bude hrát i to, jakou podporu získají největší strany a jaký bude poměr sil ve sněmovně. Může být zásadní, zda se do sněmovny dostane stran pět, nebo sedm. To dává úplně jinou představu o možných koalicích.

Jakou byste si tipoval volební účast?

Nerozhodnutí voliči jsou někdy nerozhodnutí tak dlouho, až vůbec nejdou volit. Samozřejmě jsou i tací, kteří nakonec jdou. To je ta nejtěžší věc při odhadování potenciálního výsledku. Preference jako takové se tolik nemění. Hůře se odhaduje, zda se člověk zvedne a půjde volit, nebo ne. Také se to relativně více mění. Jsou známy i příklady, o nichž se někdy žertem říká, že volby vyhrálo, nebo prohrálo počasí. Při špatném počasí může volit třeba až o pět procent méně lidí, protože se jim nechtělo do deště.

Co nyní mohou strany ještě udělat, aby přesvědčily nerozhodnuté? Opravdu je to tak, že rozhoduje poslední týden ostré kampaně?

V průběhu minulých dvou nebo tří voleb se výzkumníci docela detailně soustředili na to, aby zjistili, kdy lidé udělali rozhodnutí, koho chtějí volit a zda k urnám půjdou. Nevíme přesně, proč tomu tak je, ale opravdu rostoucí podíl lidí udělá rozhodnutí na poslední chvíli, třeba týden před volbami. Nejsem stratég politických kampaní, ale myslím, že je pro politické strany mnohem snazší zmobilizovat potenciální příznivce, aby vůbec k volbám šli, než se snažit přesvědčit voliče jiné strany, aby změnili své preference. A to si myslím, že se až tak moc v Česku neděje. Tady se dělá až do poslední chvíle kampaň typu: volte nás, my jsme lepší než… Strany ale dost podceňují to, že se jim procenta zvýší nejenom tím, že přetáhnou někomu voliče, ale i tím, že jejich potenciální sympatizanti přijdou k volbám. Já bych stranám doporučil, aby se v poslední fázi zaměřily na lidi, kteří jsou jim naklonění, a povzbudily je k tomu, aby přišli volit.

Vše o sněmovních volbách si můžete přečíst zde.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek