Rodina střelce z fakulty hrozila politikovi ANO žalobou. On přesto říká: Vychovali masového vraha

Matka a sestra Davida Kozáka vám poté, co jste vystoupil v pořadu Jany Bobošíkové, volaly, žádaly o omluvu, zachování soukromí a vyhrožovaly žalobou...

Největším zklamáním pro mě bylo, že v jejich telefonátech nebyla ani špetka soucitu s pozůstalými ani empatie vůči komukoli jinému než k sobě samým. Ony řešily jenom to, že mě chtějí zažalovat za psychickou újmu. Kdyby řekly: „Nám je moc líto, co se stalo, prosím vás, nemluvte o nás,“ tak bych to pochopil. Ale ony rovnou přišly s žalobou. Varoval jsem je přitom, že tímhle krokem otočí veřejné mínění proti sobě.

Kdyby tam byla empatie, dívám se na to úplně jinak, ale tam byl jen egoismus. Jenom „my, my, my, naše práva. Máme psychickou újmu, jsme oběti...“ Samozřejmě věřím, že mají psychickou újmu a že jsou částečně oběťmi, ale podle mě se také nesmí zapomínat na určitou zodpovědnost za výchovu z matčiny strany.

Skandální z mého pohledu byla ale i jiná věc – a to, že je k té žalobě ponoukala policie, tedy alespoň tak mi to řekly. Kde to jsme?

Zažalovaly vás, jak avizovaly?

Zatím ne. Rozhodl jsem se o tu rodinu už moc nestarat. Důvodem jsou výhrůžky na Facebooku. Chodí mi sice spousta podpory, ale také nenávistné zprávy. Popsal jsem je ve svém blogu na Seznam Media, ale Seznam mi článek odstranil. 

Prý v něm mohlo docházet k zásahu do práv třetích osob. Někdo si asi stěžoval. Předpokládám, že ony, protože volaly do všech médií, která o nich psala, a žádaly o stažení materiálů. Myslí si, že jsou nedotknutelné a zaslouží si soukromí. Ale na to je asi víc pohledů.

Jaký je váš pohled?

Podle mě minimálně matka s otcem za něj zodpovědnost měli. Prostě vychovali masového vraha. Samozřejmě beru v potaz, že mohl být psychicky nemocný, ale toho by si rodiče snad měli za těch 24 let všimnout. A také si dát dohromady, že by asi neměl mít zbraně. Za mě je to prostě celé podivné.

Přestože jste použil informace z veřejných zdrojů, stavíte je do spekulativní roviny a naznačujete příčinnou souvislost. To může nahrávat konspirátorům.

To si nemyslím. Myslím, že veřejnost má právo mít kompletní informace. Proto je potřeba tohle dělat, proto to dělám já i vy. Lidé po těch informacích touží. A nemají je.

Já jsem o nich mluvil úplně mimoděk. Ten kluk vyrůstal v rodině, která se obecně řečeno zabývala bezpečností. Otec byl manažerem bezpečnosti na letišti, sestra se tématem také zabývala, studovala to.

Ta rodina tím evidentně žila a to prostředí vraha nějak formovalo, ovlivňovalo. Tak to prostě v rodinách chodí. A to je za mě prostě souvislost. Ale jak říkám, nechtěl jsem to vůbec rozebírat.

Proč jste se vůbec zabýval rodinou vraha?

Přivedla mě na to otázka, která nebyla nikde zodpovězena: Kde vzal peníze na zbraně. To nikdo nikde neřekl. Jen na přelomu roku krátce proběhlo médii, že mu na to půjčila banka. Ale nikde nebylo řečeno, která banka, a jak se k těm penězům dostal. Logicky studentovi, který nemá žádný majetek, žádná banka nepůjčí. Někdo za něj musel ručit nebo mu peníze půjčit. A kdo je mu nejblíž? Proto jsem se začal zajímat o jeho rodinu blíže. 

K sestře jsem se pak dostal úplně náhodou kvůli její bakalářské práci. Její téma každého trkne do nosu. Popsala v ní, jak funguje ostraha letiště a také třeba opatření, která se aktivují, když někdo vytáhne zbraň. Neříkám, že to souvisí, ale může. Možná ji četl. Můj bratr třeba psal diplomovou práci o kamenolomech a dal mi ji přečíst, přestože je to pro mě cizí téma. Stejně tak se mohl dostat vrah k její bakalářce a čerpat z ní. Vyloučit to prostě nelze.

Kromě toho jste upozorňoval na nedodržení pokynů Integrovaného záchranného systému... 

Ano. Na to, že policie nevyhlásila poplach v souvislosti se sebevraždou, která mohla ohrožovat i ostatní lidi, a pak také poplach v souvislosti s nástražným výbušným systémem. Z mého pohledu je to strašné pochybení velitele zásahu. A pokud tohle nereflektovala policejní zpráva, jak ji máme brát vážně?

Když si vezmete zprávu vnitřní kontroly policie, kterou vydali dva týdny po tragédii, tak to vypadá jako špatný vtip – nemůžou přece říct, že až na pár drobností udělali všechno dobře. Až teď začínají vylézat na světlo ta pochybení. Já sám jsem přišel na dvě zásadní chyby, které jsou naprosto jasné a dohledatelné. Nechápu, jak je mohla vnitřní kontrola přehlédnout.

Další chyba se podle mě stala na univerzitě. Přijde mi, že to jedni chtějí házet na druhé, zbavují se zodpovědnosti. Ale proděkan se od policistů prokazatelně dozvěděl o tom, že v budově může být ozbrojený muž, a vrátí se na kolegium děkanky, kde místo pokynu k evakuaci jako by nic debatují o vánočním zpívání, na které se chystali. Pozvali tam na sedm set lidí. Všichni mohli být v ohrožení, kdyby střelba vypukla později.

Pak jako chybu vnímám nedodržení evakuačního plánu, protože lidi nahnali přímo na mušku střelci. Měli je evakuovat do Valentýnské ulice, jak to nařizuje evakuační plán. Protože si policisté ty plány nestáhli, nevěděli ani, jak se dostanou do 4. patra, a museli v budově improvizovat. K tomu dodám jen to, že smekám před těmi, kteří ten zásah na místě prováděli.

Co dalšího vás zarazilo?

Nevíme téměř nic o době před útokem. Veřejnost byla informována o tom, že David Kozák jel z Hostouně na Zličín a následně na filozofickou fakultu. Jenže v inkriminovanou dobu – podle toho, co je zpětně dohledatelné na internetu – žádný autobus na Zličín z Hostouně vůbec nejel.

V Informačním Dopravním Systému (IDOS) ho 21. prosince nenajdete. Najdete ho tam až 4. ledna (autobus 306). Podle Idosu jel ten den v danou dobu pouze autobus 319 – na letiště. Pokud tedy chtěl Kozák jet z Hostouně do Prahy, mohl jet jedině tudy. A to je celkem průšvih, když najdete mrtvého otce a nástražný systém, přičemž podezřelý míří možná na letiště. Moc významnějších cílů nemáme.

Navíc by mě zajímalo, co se na letišti v tu dobu dělo. Jestli někdo řešil, že jim nepřišel pracovník ostrahy do práce, bez omluvy. Nikde se nepsalo, že by měl dovolenou. To přece není úplně sranda, když do takového strategicky významného cíle nepřijde manažer bezpečnosti do práce.

Takže policie měla ozbrojeného mladíka, vraha, který jede do Prahy, a možná dokonce na letiště. I kdyby onen autobus 306 ten den jel, tak byly jenom dvě možnosti: Buď jel na Zličín, nebo na letiště, a velitel zásahu nemohl vyloučit letiště a říct si: on jede na Zličín, na letiště se „vyprdne“. Policie měla v tu chvíli letiště varovat. A já se ptám: udělala to?

Není váš „boj za informace“ osobním politickým bojem proti Vítu Rakušanovi, se kterým jste měl spory už v kolínské regionální politice? Zajímal byste se o případ střelby na FF UK, i kdyby nebyl zrovna on ministrem vnitra?

Stoprocentně. S našimi předchozími spory nemá případ střelby absolutně nic společného. Ale možná, kdyby nebyl Rakušan ministrem vnitra, šli by do toho novináři víc. On tady zavedl hlídání svobody slova. To je jeho zásluha. Ale každopádně osobní rovina s tím nemá vůbec nic společného.

Špatné vztahy s ním mám, protože jsem byl zastupitelem v Kolíně, kde jsme se politicky utkali. Vychází tu zpravodaj Kolínský PRES, který vlastní jeho spolustraník (kolínský zastupitel Martin Slavík, pozn. red.), v němž mě neustále uráželi. Psali o mně, že jsem „zpocený Jánošík a močůvka tekoucí do Labe“ a tak podobně. Čelil jsem i výhrůžkám. Jak na sociálních sítích, tak tváří v tvář. 

Na parkovišti po zastupitelstvu ke mně přišel jeden zaměstnanec radnice, kterého jsem kritizoval, a řekl mi, že jestli ho nenechám na pokoji, vyřídí si to se mnou jinak, a to prý nechci. Po předchozích zkušenostech jsem měl zapnuté nahrávání. Předal jsem to policii, ale oni to shodili ze stolu. Asi je normální ve tmě na parkovišti říkat takové věci.

Vyvrcholením vašich sporů s Vítem Rakušanem bylo, že jste pod falešným jménem nechal natisknout 13 000 dehonestujících letáků a použil je v komunální kampani proti němu. 

Jediné, co je mi líto a za co se stydím, je, že jsem je objednal pod smyšleným jménem, za to jsem se ale už asi stokrát omluvil. Ale jinak je to komunální kampaň, kde se letáky prostě ze zákona podepisovat nemusí. Navíc zásadně odmítám, že to byl pomlouvačný nebo lživý leták.

Na první stránce jsou dva citáty, které Vít Rakušan prokazatelně řekl (že nikdy nepůjde do vysoké politiky atp.). Na druhé straně je výčet funkcí, které zastával, ty byly dohledatelné. Ani jsem tam nedal všechny. Podle mě je nemohl všechny stíhat. Později se navíc skutečně zachoval v rozporu s tím, co původně hlásal.

A pak je tam uvedené, že zásahy za jeho vlády prodražily kolínský dluh za úvěr. Napřed se sice zlevnil o 40 milionů, ale to nebylo Rakušanovou zásluhou a stalo by se to, i kdyby na radnici seděl místo Rakušana Mickey Mouse, protože ve smlouvě podepsané ještě za jeho předchůdce bylo uvedeno, že se za 10 let přepočítá a pojede dál podle v ten moment platných podmínek a ty byly v daný moment příznivé. 

Druhý zásah jeho vládnoucí garnitury ale dluh naopak prodražil o zhruba 18 milionů. Nemyslím si, že to udělal úmyslně, spíše to byly neodborné zásahy nebo špatně odhadnutá situace na finančních trzích, ale na té obří ztrátě, která za ním zůstala, to nic nemění. Rozhodně se o Rakušanovi nedá mluvit jako o krotiteli kolínského dluhu, jak se tehdy prezentoval.

Ten leták pořád zmiňují, protože na mě nic jiného nemají, pořád vytahují jen ten leták. A já jsem hrdý na to, že je tahle věc tím jediným, co na mě ve svých složkách mají.

INFO.CZ popsalo váš „prohřešek“ v dobách covidu. Nedodržel jste karanténu.

Psali jste tehdy o papalášství, ale papalášství je, když porušíte karanténu a jedete si zalyžovat nebo jdete na pivo. Já jsem šel do práce a v kapse jsem měl potvrzení, že nejsem infekční, staré asi 20 hodin. Tenkrát se ty parametry karantény měnily. Chvilku to bylo 10, pak 14 dní.

Já jsem tehdy dohledal na jedněch internetových stránkách ministerstva zdravotnictví, že bude karanténa jen 10 dní, podle čehož jsem jednal. Navíc jsem si dal tu práci, že jsem šel den předtím na test, kde mi řekli a písemně potvrdili, že jsem v pořádku. Já sám jsem covid nikdy neměl, měl ho můj syn. Z dnešního pohledu je to navíc úplný nesmysl.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková na vás nedávno podala žalobu kvůli tomu, že jste ji spojil s kauzou Dozimetr.

Ano, podala. Čerpal jsem při tom opět jen a pouze z veřejných zdrojů. 9 dubna proběhne soud, aktuálně se k tomu nemohu víc vyjadřovat. Řeknu jen jednu věc, s Dozimetrem jsem ji nespojil já, ale zveřejněné odposlechy Michala Redla a spol.

Jak to aktuálně vypadá s parlamentní vyšetřovací komisí, kterou se snaží iniciovat hnutí ANO, jehož jste členem?

Jsem samozřejmě v kontaktu s poslanci, kteří se tím zabývají. Z mého pohledu se vynořuje stále víc otázek, a tedy i důvodů pro její vznik; navíc jsem zaznamenal, že i pan Žáček (předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček z ODS, pozn. red.) „mírní“ své prohlášení o tom, proč by komise být neměla. Myslím, že nějaký posun tam je. Možná na tom mám nějakou malou zásluhu i já, možná i vy tím, že o tom vůbec píšete. 

Musím dát za pravdu Janě Bobošíkové, která ve svém pořadu říkala, že normálně by se na to novináři vrhli a chtěli co nejvíc informací a bylo to ve veřejném prostoru, dokud by se aspoň na něco nepřišlo. Ale u nás nic. Z mého pohledu je to takhle špatně, protože lidé mají právo na informace a trápí je to.