Na INFO.CZ začíná další seriál historika Radka Schovánka, tentokrát věnovaný neúspěšným operacím komunistické StB. V prvním díle se blíže podíváme na příběh britského poslance a později i ministra Johna Stonehouse, který je mnohými považován za agenta komunistické rozvědky. Jak ale vysvětluje Radek Schovánek, tak jednoznačné to není.
O spolupráci několika britských politiků s rozvědkou Státní bezpečnosti informoval veřejnost bývalý příslušník komunistické rozvědky Josef Frolík „Florián“ ve své knize Špión vypovídá. Vyšla česky v polovině sedmdesátých let v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. Jméno Johna Stonehousea v ní ale není. Frolík pouze obecně uvádí, že spolupracovníkem byl i jeden ministr vlády Jejího Veličenstva, přesto je z kontextu jasné, že myslel právě jeho.
Doposud o něm bylo natočeno několik televizních pořadů a napsáno několik knih. Dcera Johna Stonehousea na základě studia archivních materiálů dospěla k závěru, že nikdy nebyl agentem komunistické rozvědky, zatímco jiný autor, jeho vzdálenější příbuzný, na základě stejných dokumentů dospěl k poznání, že byl aktivním a důležitým agentem StB.
Korunu všemu nasadil velmi známý britský historik Christopher Andrew z University of Cambridge, který napsal, že „to je jediný britský politik, o kterém se ví, že během angažmá ve vládě působil jako zahraniční agent, konkrétně v československé StB“. Jak je to možné? Čím je způsobeno, že na základě naprosto stejných archivních dokumentů dojdou badatelé ke zcela rozdílným závěrům?
Archivní dokumenty tajných služeb a jejich evidence tvoří velmi specifický pramen pro poznání historických dějů. Zatímco, až na naprosté výjimky, operativní svazky demokratických zpravodajských služeb z období studené války nejsou k dispozici, v České republice platí velmi liberální archivní zákon, který umožňuje studovat ta největší tajemství bývalého totalitního režimu. Právě neexistence dokumentů „druhé strany“ vede často ke zkresleným závěrům a neschopnosti, zvláště ze strany méně zkušených badatelů, pochopit obsah studovaných listin. Situaci dále komplikuje nepřístupnost svazků KGB a GRU.
Svazky v Archivu bezpečnostních složek, který spravuje drtivou většinu materiálů totalitních tajných služeb v Československu, se dají rozlišit velmi hrubě do tří druhů dokumentů.
